Někteří auditoři u nás již čelili žalobě ze strany klientů

Někteří auditoři u nás již čelili žalobě ze strany klientů

[*] Stav v oboru hodnotí R. Kosina z BDO CS, předseda dozorčí komise Komory auditorů
Se vznikem společností, které podléhají povinnosti auditu, došlo u nás počátkem devadesátých let prakticky ze dne na den ke vzniku zcela nové profese. Auditorské firmy rostly jako houby po dešti a v oboru začalo pracovat zhruba 1600 licencovaných auditorů. V současné době je auditorský trh prakticky rozdělen. O některých otázkách hovoříme s představitelem jedné z předních auditorských firem BDO CS, s. r. o., Radomírem Kosinou, který je zároveň předsedou dozorčí komise Komory auditorů.

V letošním roce došlo v segmentu malých českých bank k výraznějšímu přesunu mezi auditorskými firmami, a to ve prospěch tzv. velké šestky. Jak si to vysvětlujete?

Mezi auditorskými firmami, tak jako ve všech sektorech ekonomiky, pozorujeme přesun klientů. Jde o zákonitý proces, který probíhá obousměrně. Často se auditoři mění zhruba ve tříletém intervalu. I BDO získává nyní nové klienty, a to i od jiných renomovaných firem.

Přestože tvrdíte, že jde o standardní vývoj, bylo patrné, že v bankách se situace vyvíjí právě ve prospěch auditorů tzv. velké šestky. Proč?

Situace v bankovním sektoru byla problematická, a tím došlo zřejmě k větším změnám než v předcházejícím období. Mimo jiné to bylo způsobeno i změnou vlastníků v bankách. Noví vlastníci často uplatnili požadavky na změnu auditorů. Třeba jen proto, aby celá bankovní skupina měla stejného auditora. Navíc u malých a středních bank, které měly s hospodařením problémy, docházelo k názorovým střetům s vedením bank. I to často vedlo ke změně auditora.

Došlo k výrazným auditorským přesunům i v jiné oblasti ekonomiky?

Ne. Naopak, BDO CS získalo řadu nových významných klientů, ale klienti se samozřejmě zajímali o důvody pohybu v bankovním sektoru.

Víte o tom, že by Česká národní banka doporučila jednotlivým ústavům, koho si mohou zvolit za auditora? Prý existoval určitý seznam.

Můžeme pouze uvést, že centrální banka neměla vůči BDO CS žádné výhrady a že naopak naše firma s centrální bankou spolupracovala, a to i formou přednášek našeho kolegy Wolfa Goppelta z BDO Mnichov. BDO v osmdesátce zemí, kde působí, audituje několik stovek peněžních domů. A mimochodem, našich služeb využívají i některé zahraniční banky, které mají své pobočky v ČR.

Nevadí Komoře auditorů existence takového seznamu? Nemyslíte si, že může některé auditory poškodit?

Naše společnost s tím nikdy neměla problémy a pokud takový seznam existoval, figurovala na něm.

Jak lze rozlišovat mezi kvalitními a méně kvalitními auditory?

Renomované firmy pracují s mezinárodně platnými manuály. Mezi takovými firmami prakticky neexistují rozdíly v rizikovém přístupu k auditu, tzn. k vyhodnocování rizikových oblastí a v hodnocení rizik. Manuál BDO byl kupříkladu vypracováván v Kanadě, kde získal cenu za nejlepší auditorský manuál v soutěži ostatních renomovaných auditorských firem.

Stále však není jasné, podle čeho posuzovat kvalitu auditorů?

Můžete to vidět například na tom, že některé firmy získaly velké podíly na trhu. Podařilo se jim to zřejmě proto, že jde o kvalitní společnosti, které nabízejí něco víc než ostatní. My například auditujeme více než dvacet firem ze sta největších podniků v ČR.

Připadá nám zarážející, že Parlamentem neprošel návrh na přezkoušení auditorů. Komické bylo především zdůvodnění. Předně prý přezkoušení není nutné, ale současně kdyby k němu došlo, mohlo by dojít k ochromení akceschopnosti auditorských firem následkem úbytku licencí. Jak si to vysvětluje Komora auditorů?

To, že se nakonec od návrhu na přezkoušení upustilo, souviselo s vládními zásadami o profesních komorách. Kabinet zastává názor, že se nesmí bránit vstupu do profese a kdo získal někdy oprávnění k auditu, neměl by ho být zbaven. Komora sice v předstihu připravila přezkoušení auditorů, které mělo písemnou a ústní část. Písemným testem prošli všichni přihlášení auditoři. Dva týdny před další zkouškou však došlo k zákonné změně, a tím se povinnost přezkoušení auditorů zrušila.
Nechtěl bych zpochybnit auditorské zkoušky, které se dělaly počátkem 90. let. Byly skutečně jiné než zkoušky současné. První auditoři byli hlavně odborníci s minimálně patnáctiletou praxí v účetnictví, kteří byli vyškoleni zejména na Ministerstvu financí. Zkoušky, které se nyní připravují, jsou v souladu s legislativou EU a měly by změnit i dosavadní zkušební režim auditorů.

V případě plzeňské Kreditní banky se spekulovalo, zda její audit byl správný. Ve světě klienti auditorské firmy často žalují, ale u nás k tomu zatím nedošlo.

Ale ano, takové případy již také byly. Spory klient - auditor jsme již řešili i na půdě Komory auditorů. Oprávnění žaloby však záleží především na obsahu dohody předcházející mezi klientem a auditorem. Je otázkou, co všechno klient od auditora požadoval. Jako komora však nemáme ani aparát, ani oprávnění, abychom po nějakém auditorovi dělali audit. Asi je chyba v legislativě, že zákon nestanoví, kdo by v případě takového sporu měl být oním nezávislým auditorem. Zda právě komora, její orgány či někdo jiný.

Zabývala se komise auditorů případem Kreditní banky Plzeň?

Dozorčí komise provedla šetření auditorských postupů u firmy provádějící audit (HZ Praha, pozn. red.) a předala radě komory, která toto šetření iniciovala, průběžnou zprávu. Rada auditorské komory o ní bude jednat v nejbližších dnech.

Čeká komora na podání podnětů k šetření auditorů nebo to dělá sama od sebe?

Komora řeší všechna podání. Kromě toho je vydán interní pokyn provádět dohled nad činností auditorů. Orgány komory sledují, zda získané poznatky odpovídají obsahu auditorských zpráv a výrokům auditorů. Měli jsme např. stížnost, že auditor dal dva výroky v krátké době s odlišným obsahem. Musel pak zdůvodnit proč a my jsme projednávali, zda to bylo oprávněné.
Stranu připravili: MARTIN JAŠMINSKÝ, OLGA SKALKOVÁ