Hospodářský růst v ČR a ve východní Evropě

Hospodářský růst v ČR a ve východní Evropě

[*] Jaká opatření mohou urychlit tempo sbližování s Evropskou unií
Po zveřejnění předběžných údajů o růstu HDP za první tři čtvrtletí minulého roku vyjádřila řada pozorovatelů určité zklamání nad mírným zpomalením dynamiky růstu české ekonomiky. Je zpomalení růstu obecným jevem postihujícím všechny přechodové ekonomiky, nebo je specifickým jevem postihujícím pouze Českou republiku? Jaký lze očekávat hospodářský růst v budoucnu a jak rychle se přiblížíme k ekonomické úrovni zemí Evropské unie? A jakými opatřeními hospodářské politiky může být hospodářský růst v ČR a tempo sbližování s EU urychleno?
Po několika letech poklesu oficiálně měřené produkce nastal v roce 1994 obrat a reálný HDP v ČR poprvé od zahájení transformace vzrostl. V roce 1995 tempo růstu akcelerovalo, avšak loni došlo podle předběžných výsledků za první tři čtvrtletí k určitému zpomalení. Příčin určité ztráty dynamiky lze nalézt celou řadu včetně nepříznivých klimatických podmínek, problémů v bankovním sektoru, zpomalení růstu, a tudíž zahraniční poptávky v západní Evropě, a v neposlední řadě zpomalení růstu domácí poptávky.
Tabulka 1 ukazuje, že ke zpomalení růstu došlo v roce 1996 ve všech nejvíce pokročilých přechodových ekonomikách. Letos se však očekává opětovné zrychlení růstu ve všech uvedených zemích s výjimkou Slovenska, přičemž ČR by měla podle uvedené projekce zaznamenat po Polsku nejvyšší růst HDP. Poslední řádek v tabulce 1 ukazuje, že především v posledních letech, kdy se zmenšila úloha specifických faktorů spojených s ekonomickou transformací, se růst ve východoevropských ekonomikách stává více závislý na růstu v EU.

Rozhoduje tempo růstu

Hlavním smyslem ekonomických reforem ve východní Evropě je rychlé zvýšení životního standardu na úroveň vyspělých zemí. To, jak rychle bude sblížení hospodářské úrovně dosaženo, závisí na relativním tempu hospodářského růstu v obou skupinách zemí: Teoretické argumenty i historická zkušenost ukazují, že pokud existují země (či skupiny zemí) s rozdílnou ekonomickou úrovní, které jsou ekonomicky integrované, to znamená, mezi kterými probíhá volný pohyb zboží, pracovní síly a kapitálu, méně vyspělé země vykazují vyšší hospodářský růst a dochází ke konvergenci.
V poslední době bylo věnováno otázce přiblížení se úrovni ekonomikám vyspělých zemí několik analytických prací. Tyto práce vycházejí z empirické analýzy růstové výkonnosti rozvíjejících se tržních ekonomik a z aplikace této analýzy na podmínky přechodových ekonomik. J. Sachs a A. Warner se v nedávné studii (Achieving Rapid Growth in the Transition Economies of Central Europe, Harvard Institute for International Development, July 1996) zabývali otázkou, jaké faktory vysvětlují rychlý růst u skupiny tzv. velmi rychle rostoucích ekonomik (VRRE), a identifikovali následující čtyři okruhy charakteristik, jimiž se země této skupiny vyznačovaly.
1. Vysoká efektivnost alokace výrobních faktorů v ekonomice, umožněná tím, že uvedené země se spoléhaly především na tržní způsob alokace. VRRE vykazovaly vysoký stupeň konkurence, nízkou míru vládních zásahů do ekonomiky, pružný trh práce, otevřenost vůči obchodu a dobře definovaná vlastnická práva.
2. Podpora vysoké míry úspor a investic, ke které přispěly v nezanedbatelné míře vysoké míry veřejných úspor a investic. Ačkoli vysoká míra investic byla částečně financována přímými zahraničními investicemi, důležitou úlohu měly vysoké domácí úspory podporované vedle demografických charakteristik především penzijní politikou. Tyto země se spoléhaly obvykle na fondový penzijní systém a systém průběžného financování penzijních dávek se používal nanejvýš v omezeném rozsahu pro státní zaměstnance. Je řada závažných ekonomických důvodů, proč fondový systém zvyšuje úspory a zvyšuje zároveň míru participace a nabídku práce.
3. Schopnost adaptovat rychle nové zahraniční technologie. VRRE nebyly obvykle předními technologickými inovátory, ale zahraniční špičkové technologie byly schopny přizpůsobit potřebám domácí produkce, a to podporou přímých zahraničních investic, licenční politiky, vzdělávání a investic do infrastruktury.
4. Příznivé vybavení výrobními faktory a geografická poloha. Nepříliš bohaté vybavení přírodními zdroji a geografická poloha umožňující snadný přístup k námořní dopravě přispěly důležitým způsobem k rychlému růstu.

Rychlost konvergence přechodových ekonomik

Rychlost, s jakou se budou v budoucnu přechodové ekonomiky ve východní Evropě přibližovat ekonomické úrovni vyspělých západoevropských zemí, bude rozhodujícím způsobem závislá na tom, v jaké míře se jim podaří uskutečňovat obdobnou hospodářskou politiku a vytvořit obdobné podmínky pro soukromé podnikání jako VRRE. Vzhledem k současným rozdílům v ekonomické úrovni lze však očekávat, že i při poměrně vysokých tempech hospodářského růstu bude trvat přiblížení se průměrné úrovni EU několik desetiletí.
Tabulka 2 ukazuje různé scénáře rychlosti konvergence tří východoevropských ekonomik v závislosti na zvolené strategii hospodářské politiky, aproximované mírou úspor a indexem ekonomické liberalizace. Scénář A předpokládá udržení současných hodnot těchto ukazatelů; scénář B uvažuje jejich harmonizaci s úrovní v zemích EU; scénář C uvažuje jejich harmonizaci s úrovní ve skupině VRRE. Výpočty vycházejí z těchto hodnot HDP na obyvatele, vyjádřených v procentech průměru EU: ČR 53, Maďarsko 48 a Polsko 36.
V případě dosažení míry úspor a indexu ekonomické liberalizace typické pro skupinu VRRE by dosáhla ČR 90 % úrovně EU za 20 let. Maďarsko by dosáhlo této úrovně za 23 a Polsko za 31 let. Z teorie konvergence vyplývá, že větší rozdíl v ekonomické úrovni vede za jinak stejných okolností k vyššímu přechodnému růstu, zatímco dlouhodobý růst je ovlivněn strukturálními charakteristikami. ČR vykazuje mezi uvedenými zeměmi nejkratší dobu konvergence k EU jednak proto, že má nejvyšší relativní ekonomickou úroveň v porovnání s EU, a také proto, že přijetí standardu VRRE povede z uvedených tří zemí k nejrychlejšímu růstu HDP (6,58 procenta).

Jak dosáhnout scénáře "C"?

Jaké hlavní překážky je nutné odstranit, aby ČR dosáhla v budoucnu hospodářský růst odpovídající scénáři C? Hlavními problémy, které brání v současnosti přechodovým ekonomikám v dosažení dlouhodobě udržitelného vyššího růstu, jsou příliš vysoké vládní výdaje, především na rozbujelé sociální programy a veřejnou spotřebu; vysoké zdanění pracovních příjmů a průběžně financované penzijní systémy. Veřejné výdaje jsou v příliš velké míře směrovány na spotřebu a nezbývá mnoho na financování infrastruktury a ostatních výdajů investičního charakteru. Snížení vládních výdajů a přerozdělování, realokace veřejných výdajů směrem k investicím a podpora fondového financování penzijního systému jsou tudíž některá z řady opatření, která podle současné literatury zabývající se růstovými vyhlídkami přechodových ekonomik mohou přispět k dosažení rychlého růstu.
Vzhledem k relativně nízké fázi rozvoje přechodových ekonomik je důležitější hledat vzory spíše ve VRRE než v zemích EU. Poněkud paradoxně - riziko průměrného růstu okolo tří procent a velice dlouhé doby konvergence nehrozí ČR a ostatním přechodovým ekonomikám pouze v případě nedokončení strukturálních reforem, ale i v případě harmonizace jejich hospodářských podmínek se současnými regulačními opatřeními v EU. Negativní dopad institucionálních podmínek EU na hospodářský růst je patrný v případě chudších zemí - Španělska, Řecka a Portugalska, které se staly v 80. letech členy a kde došlo od té doby k výraznému zpomalení růstu a zvýšení nezaměstnanosti. Simulace v tabulce 2 ukazují, že pro ČR by harmonizace úspor a indexu ekonomické liberalizace s EU ve skutečnosti prodloužila dobu konvergence s EU! Ekonomické deformace v podobě přebujelé úlohy státu, příliš štědré sociální podpory, nepružného trhu práce apod. dosahují v zemích EU takové úrovně, že jejich přijetí novými a výrazně chudšími členy by odložilo konvergenci ekonomické úrovně na 22. století.
JIŘÍ JONÁŠ,
poradce výkonného ředitele MMF
Tabulka 1.
Hospodářský růst ve východní Evropě (přírůstek HDP v %)
1994 1995 1996 1) 1997 2)
ČR 2,6 4,8 4,0 4,5
Maďarsko 2,9 1,5 0,0 3,0
Polsko 5,2 7,0 5,5 5,3
SR 4,8 7,4 5,0 4,1
Slovinsko 5,3 3,5 2,0 4,0
EU 2,8 2,5 1,6 2,5
Pramen: EBRD Transition Report 1996; IMF World Economic Outlook, September 1996
1) Údaje za první tři čtvrtletí
2) Lednová projekce Economist Intelligence Unit
Tabulka 2. Doba konvergence s EU (počet let, v závorce přírůstek HDP v %)
70 % úrovně EU 90 % úrovně EU
ČR: A 23 (3,64) 56
B 36 (3,48) 111
C 10 (6,58) 20
Maďarsko: A nedosažitelné (1,91) nedosažitelné
B 45 (2,81) 120
C 13 (4,61) 23
Polsko: A 194 (3,53) nedosažitelné
B 65 (4,3) 141
C 21 (6,1) 31
Pramen: J. Sachs, A. Warner (1996)
Pozn.: Scénář A - pokračování současné politiky; scénář B - harmonizace se standardy EU; scénář C - přijetí standardů VRRE. Pro EU se předpokládá růst HDP 2 procenta.