Klonovaná ovce není nic nového pod sluncem

Klonovaná ovce není nic nového pod sluncem

[*] Genetickými manipulacemi lze získat i orgány pro transplantace
PRAHA (ČTK, bo) - Prostřednictvím genových technologií a biotechnologií je dlouho možné cíleně manipulovat dědičné struktury, a tak uměle měnit dědičné informace živých bytostí, rostlin, zvířat stejně jako lidí. Hlavní pozornost se soustřeďuje na vývoj léků z živých organismů a na pěstování rostlin odolných vůči škůdcům. Jak ale ukazuje kresba, pečlivě zvážené využití genetických manipulací může prospět člověku, přesněji tisícům lidí, kteří čekají na vhodného dárce, jehož orgán by jejich organismus mohl přijmout při transplantaci. V tomto případě se přímo nabízí anatomická shodnost prasečích a lidských orgánů.
Pak bude nezbytné dodržet etické principy bez ohledu na to, zda pacientovi nově získaný orgán přinese třeba i naději na úplné uzdravení. Z lékařského či fyziologického hlediska jsou totiž cesty genetických manipulací velmi preferované, jak míní například Jaroslav Kuneš z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Po úspěchu skotských vědců s klonováním prvního dospělého živočicha, ovce Dolly, mohl nicméně vzniknout dojem, že genetické manipulace, přesněji výroba identických jedinců klonováním, jsou něčím zcela novým v oblasti lidského poznání. Krátký přehled zlomových událostí v oblasti klonování však svědčí o dlouhém vývoji tohoto oboru:
1953 - Američtí vědci poprvé určili strukturu deoxyribonukleové kyseliny (DNK) živých buněk, a tak umožnili rozšifrovat genetické kódy a později vypracovat manipulaci s nimi. V tu dobu se prvně ukázalo, že veřejnost ovlivněná sdělovacími prostředky přikládá manipulacím obrovský význam.
1981 - Na Ženevské univerzitě údajně byly transplantací buněčných jader klonovány myši;
1982 - V USA přišel poprvé na trh medikament vyrobený genovou technikou (inzulín); následoval lék proti rakovině interferon;
1984 - Pomocí genově pozměněného embrya přišlo v laboratořích britských vědců na svět zvíře, napůl ovce, napůl koza;
1987 - Austrálie ohlásila, že její vědci vyšlechtili mimořádně velikou "superovci" pozměněnou růstovým hormonem;
1988 - V USA byl poprvé udělen patent na geneticky manipulované zvíře, a to myš, do jejíž genové výbavy patřil gen lidské rakoviny;
1991 - Na Leidenské univerzitě byly lidské geny přeneseny do dojnice, což umožnilo získávat z jejího mléka antibiotikum;
1993 - Americkému vědci se podařilo klonovat lidské embryo;
1996 - Ve vědeckém institutu v Edinburghu se narodila dvě geneticky identická ovčí dvojčata z embryonální tkáně;
1997 - Po klonování dospělé ovce ve Skotsku se znovu rozvinula diskuse o možném umělém kopírování člověka.
Metoda genetického klonování ze somatické buňky dospělého jedince tak, jak ji představili britští vědci při narození ovce Dolly, může značně ovlivnit rozvoj lidské fyziologie a patologie. Jednoznačně odmítat tuto citlivou technologii tak, jak to činí mnozí politici, by však pravděpodobně hraničilo s omylem jdoucím proti přirozenému směru lidského poznání. Úvaha o tom, že by se v budoucnu klonovaly děti, rodiče a jiní předci, je však nesmírně lákavá. Naštěstí také nesmírně náročná na znalosti a peníze.
Podle odborníka na genetické a fyziologické inženýrství Pavla Kyslíka z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR se nabízí nepřeberné množství praktického využití klonování. Kromě jiného tak prý lze založit chov produkčních zvířat, stejně jako chov dělníků.