Soukromě s majetkem státu

slovenský tisk 1. dubna
PERIODIKUM: HOSPODÁRSKE NOVINY

Soukromě s majetkem státu

Poslanecký průzkum ve FNM SR světlo do privatizace nevnesl. Kámen úrazu je v tom, že poslanci se s funkcionáři fondu přeli o princip výkladu zákonů podstatných pro činnost fondu. Zatímco jeho protagonisté chápou majetek držený fondem za soukromý a fond za soukromou osobu, poslanci považují tuto instituci za veřejnou osobu, která nakládá s majetkem všech občanů, a proto by jim měla skládat účty. Při chápání postavení fondu, jak ho prezentují jeho funkcionáři, je jejich požadavek na (ne)kontrolovatelnost a (ne)konání ve veřejném zájmu logický. Nikdo přece nemá právo kontrolovat, komu, co a za kolik soukromá firma prodává. To není v souladu s tržními mechanismy. Proto se nelze divit přímým prodejům předem určeným zájemcům bez veřejných soutěží, nízkým kupním cenám v porovnání s tržními, nejasným splátkovým kalendářům a kontrole jejich dodržování. Pokud uznáme logiku soukromého nakládání se soukromým majetkem FNM, k jeho kompletnosti chybí už jen vysvětlení, jak se z veřejného, státního majetku všech občanů této země, stal najednou soukromý majetek soukromého fondu ještě dřív, než byl legálně zprivatizován. V rozporu s předvolebními sliby to dělničtí lídři, kteří (alespoň personálně) zastřešují privatizaci, dosud nikomu nevysvětlili. Jejich případné vysvětlení by mělo však ladit s tím, že "soukromé chápání" majetku dosavadních státních podniků vyvracejí právě ty předpisy, na které se odvolávají. Fondu sice přisuzují statut právnické osoby se zvláštním postavením, ale to ještě neznamená postavení privátní firmy. Především když se o něm hovoří jako o instituci, která zastupuje stát, jeho zájmy, a která nakládá s jeho majetkem. Vždyť doba, kdy majetek státu byl soukromým majetkem, je přece v našich zeměpisných šířkách nenávratně pryč, uzavírá Peter Višváder.