Podnikatelský penzijní fond má za sebou obtížné období

Podnikatelský penzijní fond má za sebou obtížné období

[*] Výše výnosů by se měla diferencovat podle "věrnosti" klienta fondu
Ještě vloni touto dobou byl Podnikatelský penzijní fond se svými téměř třikrát sto tisíci klienty na špičce úspěšných fondů. Po nesouvisejících nepříjemnostech okolo Podnikatelské banky a po změnách ve vedení fondu se ještě ukázalo, že má narůstající administrativní problémy s obsluhou své klientely. Nový generální ředitel fondu Luděk Dytrych v zimě přislíbil, že se pokusí postupně vše uvést do pořádku. HN se proto zeptaly, jak se mu jeho záměr podařilo splnit.

V druhé polovině loňského roku se fond dostal do administrativních potíží, zdá se, že se je podařilo zvládnout. Jste přesvědčen, že je váš fond již za horizontem svých problémů?

Jsem rád, že jste mi objektivně potvrdila moje přesvědčení, že se to zlepšilo. K nynějšímu počtu 210 tisíc klientů jsme dospěli tak, že jsme za tři měsíce zpracovali asi 90 tisíc žádostí klientů, jejichž penzijní připojištění z různých důvodů zaniklo, přitom jsme zachovávali prioritu těch, kteří čekali nejdéle. Takže toto se fondu relativně daří, byť s určitými obtížemi, protože nynější software, který máme, je nevyhovující a výsledky, které prezentujeme, jsou vlastně zásluhou enormního nasazení lidské práce. Ještě nemáme zdaleka vyhráno. Fond se z hlediska počtu účastníků zmenší. Cíl je udržet se dál, řekněme v té první šestce. Myslím si, že i z ekonomického pohledu to bude pro klienty velmi efektivní investice, zejména dostaneme-li příležitost účastnit se potencionálního tendru na správu tzv. druhého pilíře důchodového pojištění, protože s ohledem na ni pořizujeme nový hardware a software. Máme již také podepsanou smlouvu s firmou, která provede implementaci do konce července letošního roku.

Má fond šanci znovu nabrat dech?

Podle mého názoru ano, nejen náš fond, ale i systém penzijního připojištění, ale současně je třeba definovat zájem vlády, ministerstev o tom, jak má vůbec vypadat model penzijního pojištění. Protože rozvíjet zákon o penzijním připojištění odtrženě od zákona o důchodovém pojištění je naprosto nekoncepční a v podstatě není ani možné. Domnívám se, že připravovaná novela zákona o penzijním připojištění není až tak podstatná, je to cosi přechodného. Musí se zvažovat celý balík zákonů systémově.
Penzijní připojištění je z dlouhodobého hlediska pro občana účelný a zajímavý produkt. Ale nelze hodnotit fond podle výše výnosu, který v daném roce momentálně připíše. Tak by vznikly závody o výnosy, někdy na úkor bezpečnosti investic. Je to problém, ale mělo by se trošku hlouběji přemýšlet nad tím, zda je účelné, aby fondy rok co rok připisovaly 12 procent. Výnos by se měl hodnotit v dlouhodobém horizontu průměru tak, jak se pohybuje trh cenných papírů, protože popravdě řečeno 12 procent bez riskantnějších investování do akcií nelze připsat. Situace je dnes taková, že fondy nejsou schopny vygenerovat víceméně cokoli nad 11 procent a i toto je podle mého názoru velmi problematické, buď je to riskantní a letos to vyšlo, anebo je to do značné míry účetní záležitost. Samozřejmě mluvíme o výnosnosti portfolia investic celkem. Příspěvky účastníků jsou již významně zhodnocovány státním příspěvkem, zejména v prvních letech, a i dalšími výhodami penzijních fondů, tím jsou vlastní příspěvky účastníků zhodnocovány v počátcích o desítky procent.

Fond v letošním roce zaznamenal citelný úbytek klientů, máte pro něj vysvětlení?

Mnohým klientům skončil termínovaný vklad na rok či na dva a oni si ho vybrali a utratili. Bylo to jen termínované spoření, teď je to evidentní. To objektivně snižuje počet klientů. Číslo 210 tisíc je velice pružné, protože jsou ještě nezpracované žádosti o nejrůznější výplaty dávek či převody atd. V tomto tvrzení je určitá míra nejistoty z hlediska toho, kolik žádostí je ještě nezpracovaných a jak bude pokračovat tendr. Řešíme otázku, zda jsme schopni objektivně zhodnotit situaci v počtu klientů a s tím související finanční záležitosti. Není to jednoduché. Nedokážeme prognózovat, co vlastně klienti ještě udělají vzhledem k určitým vlivům, které jsou ve vnějším prostředí.

Už je jasná představa o loňském výnosu?

Je tu problém, který dost podstatně mluví do připsané výše výnosu a který je zákonem neošetřen. Jde o to, komu vůbec náleží připsání zhodnocení. Tomu, kdo půjčí peníze, řekněme "na dva tři měsíce", pak si je vybere nejrůznější formou, či tomu, kdo je např. k 31. 12. nebo ke dni konání valné hromady účastníkem? Ministerstvo financí samozřejmě razí názor, že každý, kdo půjčil peníze, na jakoukoliv krátkou dobu, má nárok na poměrnou část. Ale mohu spravedlivě připsat stejné procento tomu, kdo mi půjčí peníze na rok, a tomu, kdo mi je půjčí na měsíc? I banky takto vždy diferencují. Přece peníze, které mám na rok, mi vydělají výrazně více než peníze, které mám na tři měsíce. To je také jedna z konkrétních otázek, na kterou neznám odpověď a popravdě řečeno nevím, jak se k tomu postavíme. Penzijní připojištění by mělo být záležitostí dlouhodobou s časovým horizontem minimálně tři roky, spíše však delší, jak je tomu ve vyspělých ekonomikách.
Byli bychom nejraději, aby nebyla míra výnosu stejná pro všechny, ale to by dále komplikovalo celý systém. Cítíme nespravedlnost, která poškozuje ty účastníky, kteří ve fondu zůstávají. Nevím, proč bych měl platit stejný "úrok" lidem, kteří odešli z fondu a nikdy do našeho ani do žádného jiného fondu nepřejdou. Nehledě na to, že to v některých případech vede k tomu, že máme vyplatit "zhodnocení 20 korun za tři měsíce" a stojí mě to 60 korun poštovného a to vždy zaplatí ti aktivní klienti. Logika věci říká, že by se měl stanovit nějaký rozumný termín - jako u dividend - který dává výpočetní základnu pro připsání zhodnocení. Zatím si to každý vykládá jinak.
Zveřejnili jsme výnos do osmi procent. Říkat, že vyplatíme 10 až 11 procent, by bylo nezodpovědné. Podle mého názoru penzijní fond by měl připisovat něco mezi 5 až 10 procenty. Je to naprosto v pořádku. Je to sazba, která může meziročně růst či klesat podle toho, jak se úspěšně podaří investovat do těch či oněch cenných papírů atd.

Jak si myslíte, že dopadnou penzijní fondy při rozdělování krajíce důchodového zabezpečení?

Osobně tvorbu třech pilířů podporuji, ale za určitých, jasně definovaných předpokladů. Za předpokladu, že tzv. druhý pilíř, ať je definován jakkoli, plně uhradí penzijní připojištění či ho dostanou na základě kritérií či výběrového řízení do správy vybrané, již existující penzijní fondy, které vydaly značné prostředky na to, aby mohly pracovat. Domnívám se, že případně nově zřizované tzv. penzijní spořitelny nejsou cestou - viděno prizmatem obtíží, do kterých se dostaly nyní zdravotní pojišťovny.
MARIE VOLKOVÁ