První městská banka chce do podzimu přibrat pod svou střechu další akcionáře

První městská banka chce do podzimu přibrat pod svou střechu další akcionáře

[*] Nedostatek poboček překonává komunikační dálnice v podobě homebankingu
[*] Želízkem v ohni konkurence je komunální účet
Z hlediska základního jmění jeden z nejmenších českých peněžních ústavů, První městská banka (PMB), chce do podzimu zvýšit základní jmění ze současných 612 miliónů korun na dvojnásobek. Předseda představenstva Vlastimil Hadraba připravovaný krok odůvodňuje tím, že nynější výše kapitálu limituje úvěrové a jiné aktivity banky. Posílení kapitálu se odrazí ve změně struktury vlastníků PMB.
Podle scénáře, který schválila Rada zastupitelstva hl. m. Prahy, má současný 67procentní vlastnický podíl města klesnout na 51 procent. Podíl Investiční a Poštovní banky zůstane na stejné úrovni (25 procent). Nezměněn zůstane (alespoň se to očekává) také čtyřprocentní podíl drobných akcionářů. Ti získali akcie PMB výměnou za akcie Royal banky, ze které komunální banka vznikla. Zbylých dvacet procent akcií PMB bude nabídnuto dalším akcionářům. Banka chce podle V. Hadraby získat další dva až čtyři akcionáře, kteří by kontrolovali zhruba stejný podíl akcií.

Banka se vyrovnává s pobočkovým handicapem

Jistý handicap, s kterým se První městská banka na první pohled potýká, je proti ostatním peněžním ústavům malá pobočková síť. Ta čítá pouze osm článků, které navíc nepokrývají všechny regiony v ČR. PMB vznikla - jak již bylo mnohokrát publikováno - v roce 1995 převzetím Royal banky a části pobočkové sítě, kterou jí poskytl jeden z hlavních akcionářů, Investiční a Poštovní banka. "V budování poboček jsme velmi úsporní," říká místopředsedkyně představenstva a náměstkyně generálního ředitele pověřená výkonem funkce GŘ Marie Krejbichová. (M. Krejbichová se ujala řízení banky po rezignaci generálního ředitele Miroslava Purkyně, který v prosinci 1996 odešel do důchodu). Motivem číslo jedna je minimalizování nákladů, které se v minulých letech stalo základem pro významný růst zisku (při bilanční sumě asi 8 miliard korun dosáhl loni zisk před tvorbou rezerv a zdaněním 155 miliónů korun). Dálnicí nejen komunikační mezi bankou a jejími klienty (je jich asi 1200, převážně z řad místních úřadů) se tak úspěšně stal homebanking, jehož akční rádius by v nejbližší době mělo podpořit ještě vydávání platebních karet. "Nemocí malých bank, tedy nedostatkem primárních zdrojů, rozhodně netrpíme. Naopak chodíme zdroje nabízet na mezibankovní trh," podotýká M. Krejbichová. PMB po někdejší Royal bance zdědila dost tučné portfolio špatných úvěrů, přesto nežádá o vstup do stabilizačního programu ČNB. "Tvorba rezerv a opravných položek ke krytí těchto úvěrů je natolik vysoká, že to není nutné," podotýká náměstkyně.

Komunální účet jako hlídací pes

Za největší želízko v ohni První městské banky považuje náměstkyně M. Kreibichová takzvaný komunální účet pro financování rozpočtové sféry, který umožňuje místním správám on-line sledování veškerých peněžních toků a jejich regulaci. Zároveň účet automaticky vyrovnává příjmy a výdaje a zjednodušeně řečeno tak svému majiteli šetří na úrocích z případného kontokorentního úvěru. Jinou ze specializovaných služeb je finanční poradenství.
Další zajímavostí, která se nejvýznamnější měrou promítá do efektivity a tvorby zisku PMB, je systém každodenního sledování úrokových sazeb z aktivních a pasívních obchodů v korelaci s aktuálním hospodářským výsledkem banky. "To nám umožňuje mít neustálý aktuální přehled o tom, co (respektive jaké klientské sazby) si můžeme vůči klientovi dovolit," konstatuje služebně nejstarší člen managementu PMB Marie Kreibichová. Zmíněný systém bude doplněn ještě systémem denní regulace provozních nákladů. (ikr)