Směna peněz v cizí měně podléhá i nepodléhá dani

Směna peněz v cizí měně podléhá i nepodléhá dani

V průběhu několika posledních týdnů prodělala česká koruna nesmírně dynamický vývoj, který byl prozatím zakončen její devalvací zhruba o 15 %. Je zřejmé, že poplatníci, kteří na počátku kursového poklesu výhodně převedli své finanční prostředky na cizí měnu a nyní je opět smění v podmínkách nově ustavených kursů, dosáhnou příjmů, které vzhledem k tak výraznému poklesu koruny mohou představovat vysoké částky. Podívejme se proto na otázku, jakým způsobem s tímto příjmem naložit ve vztahu ke správnému stanovení daňové povinnosti.

Jak daňový zákon

Hned na začátku je nutno upozornit na skutečnost, že níže uvedený postup přichází v úvahu pouze v těch případech, kdy zmíněná transakce byla provedena s prostředky, které nejsou zahrnuty v obchodním majetku poplatníka. V opačném případě by takto dosažený příjem, vzhledem k postupu, který zde bude popsán a zdůvodněn, vstupoval do dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů (ZDP).
Příjem získaný směnou peněžních prostředků je nepochybně příjmem, který je předmětem daně z příjmů fyzických osob. ZDP v § 4 odst. 1 stanoví příjmy, které jsou od daně osvobozeny. Mezi tyto osvobozené příjmy je mimo jiné zahrnut příjem z prodeje movitých věcí, pokud nebyly zahrnuty v obchodním majetku. Nezbývá tedy než prokázat, že pojem "movitá věc" pod sebou zahrnuje také peněžní prostředky v české a cizí měně. Příjem z prodeje movité věci, jak již bylo uvedeno, je od daně osvobozen.

Jsou peníze věc?

Pojem movité věci není pro účely ZDP ani jiných předpisů samostatně definován a nezbývá tedy než jeho obsah odvodit z obecně platných právních předpisů. O povaze peněz jako věcí svědčí nejpřesvědčivěji § 657 a § 833 občanského zákoníku. V obou těchto ustanoveních se o penězích mluví jednoznačně jako o věcech:
§ 657 občanského zákoníku: ...přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze...
§ 833 občanského zákoníku: ...poskytnuté peníze nebo jiné věci...
Dalším ustanovením, z něhož můžeme odvodit obsah pojmu věci movité, je pokyn Ministerstva financí D-99 k § 18 ZDP, který do pojmu příjem z darování věci movité zahrnuje také příjem z darování peněžních prostředků v české a cizí měně.

Hotovost osvobozena

Na základě uvedených skutečností můžeme tedy peníze začlenit pro účely ZDP mezi věci movité, na které se vztahuje již zmiňované osvobození podle § 4 zákona. Tato ustanovení mají ovšem na mysli výhradně platné peněžní prostředky v hotovosti. Pokud by celá transakce proběhla bezhotovostně přes bankovní účet poplatníka, pak by nebylo možné uplatnit ustanovení § 4 o osvobození tohoto příjmu (bezhotovostní peníze na účtu již nespadají pro účely ZDP mezi movité věci) a takto dosažený příjem by byl zahrnut do dílčího základu daně z příjmů podle § 10 - Ostatní příjmy.
Dochází zde tedy k paradoxní situaci, kdy způsob zdanění určitého příjmu je závislý na formě uskutečnění operace, která vedla k jeho vzniku: Operace proběhne v hotovosti - osvobození, naopak v případě bezhotovostní transakce přes bankovní účet podlehne celý zisk zdanění. Tento stav je ovšem pouze výsledkem interpretace obecně platných právních předpisů.
MICHAL FIALA,
TACOMA Consulting, a. s., Praha