Hrozivý deficit salda obchodní bilance

Hrozivý deficit salda obchodní bilance

[*] Proexportní politika SR jen se značnými obtížemi hledá vlastní tvář
Vývoj loňské obchodní bilance SR skončil deficitem 64,537 miliardy Sk, což představuje 10 procent HDP. K tomuto nežádoucímu výsledku přispěl loňský dovoz SR za 335,2 miliardy Sk, který byl o 28,5 procenta vyšší než v roce 1995. Naopak vývoz v hodnotě 270,6 miliardy Sk vzrostl jen o 6,1 procenta. Přitom v roce 1994 index nárůstu exportu představoval téměř 28 procent, v roce 1995 to bylo 18,5 procenta. Toto tempo zřejmě patří minulosti, protože saldo obchodní bilance za letošních prvních pět měsíců skončilo deficitem ve výši 29,859 miliardy Sk. Poprvé se sice zmírnil prudký negativní vývoj, když index vývozu - 113 procent - o čtyři desetiny procenta převýšil index dovozu. K tomuto výsledku však přispěla především restriktivní opatření na zpomalení dovozu. Vláda ve snaze zabránit prohlubování už i tak hrozivého deficitu přistoupila letos k několika opatřením na zlepšení obchodní bilance. Kromě opětného zavedení dovozní přirážky v rozsahu sedmi procent, certifikátů a množstevních kvót byly v SR přijaty zákony o antidumpingu a o nouzových opatřeních před nadměrným dovozem.
Slovenským dovozcům a vývozcům znepříjemňují život i dvě nové odvodové povinnosti. Od začátku roku odvádějí příspěvek ve výši 0,1 procenta z objemu každého svého vývozu nebo dovozu do Fondu na podporu zahraničního obchodu (FPZO). A od 1. července musí do dovozního a záručního fondu nově ustanovené Exportně-importní banky SR (Eximbanka) uhradit stanovené příspěvky ještě před uskutečněním exportních či importních transakcí. Jde o 0,05 procenta z objemu jednotlivých dovozů a vývozů. Této povinnosti se rovněž nelze vyhnout, protože potvrzení o zaplacení této úhrady je třeba předložit celním orgánům. Do činnosti FPZO nepatří podpůrné aktivity zaměřené na úvěrování vývozů a dovozů, jimiž se při podpoře zahraničního obchodu věnuje Eximbanka. Z prostředků FPZO je například hrazena účast podnikatelů na výstavách a veletrzích.
V Bratislavě se někteří odborníci dívají na obě instituce s určitou skepsí. Podle slov předsedy Slovenské obchodní a průmyslové komory Petra Mihóka export je třeba podporovat už ve vývojové a realizační fázi produkce, perspektivně zaměřené na vývoz, přičemž různým prezentacím a výstavám nepřikládá rozhodující význam. Michal Ľach, prezident Asociace zaměstnávatelských svazů a sdružení, HN řekl, že vliv FPZO a Eximbanky se projeví za dva až tři roky. "Chtěli jsme volný trh a máme ho," řekl M. Ľach a dodal, že současné zásahy státu jsou dočasnými kroky, které budou zřejmě nezbytné dotud, dokud se ekonomika plně neadaptuje na podmínky volného obchodu.
BLANKA SÁKOVÁ, Bratislava