Jak dál s melioracemi?

Jak dál s melioracemi?

V posledních dnech řada přírodovědných odborníků a politiků včetně premiéra ve svých výkladech o povodni často používa termín meliorace, i když ve skutečnosti mají na mysli odvodnění. Z odborného hlediska "meliorace" představují soubor vzájemně se doplňujících opatření - vodohospodářská, technická, biologická i agrotechnická - přispívající ke zlepšení hospodářských a přírodních podmínek současně s ochranou krajiny a životního prostředí člověka. Patří sem meliorace půd (lehkých - např. aplikací slínů, těžkých - např. kypřením a podrýváním, krtčí a etážová drenáž, odkamenění, fytomeliorace, asanace kontaminovaných půd atd.) odvodnění, regulované odvodňovací stavby, závlahové stavby a lesotechnické meliorace. Vlastní "odvodnění" zahrnuje technická a biologická opatření zajišťující sběr a odvedení vody ze zamokřených a zaplavených území. Na rozdíl od "kanalizace", s níž je odvodnění srovnáváno, je zde důležité spolupůsobení půdního profilu, jímž voda musí nejdříve prosáknout k v zemi uloženým drenážním trubkám, čehož se mnohdy využívá také při asanaci svážných území.

Minimální odvodnění

Podle Situační a výhledové zprávy MZe ČR z roku 1996 je u nás 1 087 539 ha odvodněných půd (tj. 25,4 % zemědělské půdy) a 153 804 ha zavlažených půd (tj. 3,6 % z. p.). Bohužel těmto stavbám nebyla v uplynulém desetiletí věnována v údržbě potřebná péče, a proto v oblastech, kde byl v červenci největší úhrn srážek při převažujících nepropustných půdách, byla funkce odvodnění minimální. Pokud by tyto stavby byly řádně udržovány (tj. půdní profil před zmíněnými srážkami by byl odvodněn) vsak srážkové vody do drenážních soustav by trval u jílovitých půd (se součinitelem nasycené hydraulické vodivosti do 0,20 m/d) asi tři dny a teprve v průběhu 4. dne začne v závislosti na technickém řešení drenáže voda vytékat v retardovaném množství ze soustavy. U hlinitých půd tento odtok je zpožděn řádově o 6 - 12 hodin, má však stále na začátku největší výtok min. o 30 % menší než povrchový odtok na podobných neodvodněných plochách. Budeme-li uvažovat, že v povodí řek Odry a Moravy je asi 25 % ploch odvodněno, pak průměrná retenční kapacita půdy (při 55 % těžkých půd, 33 % středně těžkých půd a 12 % lehkých půd) ve svažitém území (tj. kde by zatopené zemí nebránilo drenážnímu odtoku), by představovala hodnotu asi 170 miliónů m3 vody, což by se projevilo v retardaci odtoku i v příznivém ovlivnění povodňové vlny. Ani připomínky, že odvodňovací odpady urychlily odtok, nejsou pravdivé, neboť při takovéto povodni je díky polehlé travní vegetaci průtočná rychlost povrchové vody jen nepatrně menší než v přehlcených odpadech, kde voda teče nad úrovní jejich břehů.

Vhodná řešení

Podobně jako v ostatních oblastech lidské činnosti nutno přiznat vývoj i v řešeních hydromelioračních staveb, které v minulosti mnohdy byly navíc navrženy direktivně v rámci podpory "obilního programu". Tuto skutečnost nutno přijmout, a místo kritiky jejich existence spíše hledat vhodná řešení, jak je nově využít i v místech ze současného hlediska méně vhodných. Je třeba si uvědomit, že zanedbáním jejich údržby můžeme vážně ohrozit ekologickou stabilitu naší krajiny. V souladu s novou koncepcí ochrany krajiny bude nutno v každé lokalitě specificky řešit jejich využití jednou z následujících variant: v údolních nivách bude účelné v rámci revitalizace říčních systémů řešit modernizací na regulované odvodňovací soustavy umožňující regulovat hladinu podzemní vody podle plánovaného využití dané plochy. Těchto soustav lze využít jak v zemědělství (převážně louky), tak i například pro umělé mokřady, u nichž v období povodní drenáž může plnit standardní funkci, ale i ve vodním hospodářství, kde umělou infiltrací můžeme zvýšit zásoby podzemních vod. Likvidací drenáží v těchto oblastech snížíme ekologickou stabilitu krajiny, neboť v místech vyřazených drenážních trubek vytváříme nekontrolovatelné mokřiny, které mohou způsobit sesuvy půdy nebo při povodni místa erozního působení vodního živlu. U těchto staveb lze mnohdy využít v suchém období gravitační přívod vody z toku a tím zajistit kromě retardace srážkových vod v množství (podle lokalit i druhu půdy) 500 až 1500 m3 na 1 ha půdy i závlahu povrchovou vodou s min. náklady, případně čerpáním vody do vhodně umístěné akumulační nádrže zajistit v povodí uzavřený koloběh vody včetně živin. Pokud z ekologického hlediska je drenáž správně v dané lokalitě navržena, může u lučních porostů představovat nejen zvýšení výnosu, ale i prohloubení drnové vrstvy a tím i zvýšení stability území v období povodní. Již naši předkové v minulém století prokázali výhody drenážního odvodnění, například příznivým působením na půdu jednak zlepšením jejího fyzikálního, biochemického i biologického stavu a tím je odolnější větrné i vodní erozi, dále lepším příjmem srážkové vody, ale i vysrážením vody z do drenáží proniklého vzduchu v krátkodobém suchu. Ve středních polohách povodí bude účelné řádnou údržbou drenážních soustav současně s navrácením půdní úrodnosti (především zvýšením obsahu humusu organickými hnojivy) a výběrem vhodných plodin zajistit efektivní a ekologické zemědělské hospodářství v úrodných částech regionu a založit trvalé travní porosty v biokoridorech a biocentrech i na pozemcích s malou úrodností. Pokud zanedbáme údržbu drenážních soustav v těchto oblastech, vystavíme krajinu nebezpečí působení vodní eroze, sesuvu půd a postupného snížení její ekologické stability. Na údržbě a případné modernizaci drenážních soustav v horních částech povodí je mnohdy závislá jak ekologická stabilita krajiny, tak i její trvale udržitelné využití. Ve svažitém terénu mohou škody způsobené např. ucpaným drénem výrazně ovlivnit nejen zemědělskou krajinu, ale i zastavěnou část obce například vznikem erozní rýhy, později strže přivádějící při každé srážce splaveniny, které se mohou hromadit u komunikací, ucpávat propustky a mostky, ale také vytvářet podmínky pro možné sesuvy půdy. Také v těchto oblastech je podle místních podmínek možné modernizovat drenážní systémy na drenáž s regulovaným odtokem.
FRANTIŠEK KULHAVÝ, EKOMELIOCONSULT Pardubice