Rizikový kapitál si v ČR již našel místo

Rizikový kapitál si v ČR již našel místo

[*] Zájem amerických investorů o celou Evropu výrazně roste
Rizikový kapitál jako prostředek pro financování zahájení či rozvoje činnosti, a to nikoliv pomocí úvěru, ale prostřednictvím kapitálového vstupu do vybrané společnosti, již pevně zakotvil i v tuzemských podmínkách. Dokazuje to jak první dokončená investice, tak i vstup fondů rizikového kapitálu do několika dalších podniků. Celkové investice tohoto druhu pak odborníci odhadují až na několik set miliónů korun. Finanční prostředky pro "rizikový vstup" u nás nyní nabízí sedm fondů, zhruba pět z nich se snaží na trhu o nějakou aktivitu.
"Vývoj rizikového kapitálu v České republice ovlivňuje zahraničí," uvedl pro HN ředitel Fondu rizikového kapitálu Michal Nosek, se kterým jsme hovořili o vývoji rizikového kapitálu v ČR. Počátkem 90. let v Evropě probíhala krize investování formou rizikového kapitálu. Byl to důsledek boomu, jenž tento způsob investování zažil v předchozí dekádě. Tehdy došlo k masívnímu stahování podniků z burzy, a to tak, že se základní jmění nahradilo dluhem, podnik se zrestrukturalizoval a posléze rozprodal po částech či opět uvedl na burzu. Takový způsob oživení podniků však často vedl k jejich bankrotům, management přebíral stále větší část zisků pro sebe a akcionáři nebyli s takovým způsobem vedení podniků nijak spokojeni. Posléze došlo k několika krachům a útlum řady investičních akcí na sebe nedal nijak čekat. K tomu se ještě přidružila hospodářská krize. V roce 1993 však došlo k oživení, zejména vzrostl zájem investovat do fondů rizikového kapitálu. Jak ale připomněl Michal Nosek, lze však jen těžko odhadnout, kolik z těchto peněz šlo dál a dostalo se přímo do podniků.
Nárůst investic do rizikového kapitálu byl však spojený ještě s dalšími změnami ve světové ekonomice. "Především se zvýšil zájem amerických investorů o Evropu. Jde hlavně o penzijní a investiční fondy, které mají nashromážděný značný majetek a hledají cesty k jeho dlouhodobému uložení," řekl Nosek s tím, že i když se takové fondy rozhodnou investovat do rizikového fondu například jen dvě procenta svého jmění, jde o ohromné sumy peněz. Kromě toho finančníci vidí, že evropské podniky mohou jít na americkou burzu, a tudíž jsou v Americe stejně likvidní či dokonce likvidnější než v Evropě. V poslední době se i v Evropě otevřelo několik trhů, které jsou určeny pro obchodování s akciemi menších podniků. Nyní je proto podstatně jednodušší prodat akcie malých podniků: Vyšší likvidita činí podnik přitažlivější pro investory.
Samotný dopad světového vývoje na domácí mikrosféru je obrovský. V Evropě se vyskytuje stále více hráčů, kteří mají nejen regionální, ale celoevropský pohled a kteří nemohou umístit všechny prostředky u sebe, pak přecházejí na východní trhy. "Američané vůbec berou celou Evropu jako jeden trh," říká Michal Nosek.
Kromě toho se o rizikové investice začínají zajímat také domácí banky. Ty hledají i jiné formy investování, než jsou úvěry, a možnost investovat do privatizace je stále omezenější. "Registrujeme také zájem ze strany průmyslových gigantů, zejména těch, které chtějí posílit vliv v regionu. Problém je, že Česká republika není nijak veliká a rizikový kapitál zde soutěží s přímými investicemi. Vybudovat v Čechách klasický institucionální rizikový kapitál, který bude spravovat peníze několika investorů, nám bude trvat léta," připomíná ředitel Nosek.
Změny v podnikové sféře také nepřicházejí ráz naráz, i když určitý posun k lepšímu je znatelný. "Počátkem letošního roku byla situace v podnikové sféře dosti tristní. Neřekl bych, že od té doby došlo k nějakému výraznějšímu posunu, ale je fakt, že se nám v poslední době daří nalézat lepší projekty a nacházíme lepší spolupráci s managementem podniku, zejména v oblasti high-tech," upřesnil Nosek. K tomu lze připočíst fakt, že díky dosavadnímu vývoji na trhu jsou podniky vůbec ochotny zvažovat kapitálový vstup dalšího partnera.
JULIE ČÍŽKOVÁ