Francie soudí celý vichistický režim

Za deportace Židů během války se zodpovídá Maurice Papon

Francie soudí celý vichistický režim

* Nástupem obžalovaného Maurice Papona do vazby ve věznici Grandignan u Bordeaux začala závěrečná kapitola případu tohoto úředníka francouzského vichistického režimu, který se po válce stal vzorovým úředníkem čtvrté i páté francouzské republiky, dotáhl to až do ministerského křesla, ale na sklonku života se bude odpovídat ze zločinů proti lidskosti.
Paříž (čtk)
Dlouho očekávaný proces s vysokým představitelem francouzského vichistického režimu Mauricem Paponem byl včera zahájen v Bordeaux na jihozápadě Francie, kde byl Papon za druhé světové války generálním tajemníkem oblasti Gironde.
Dnes 87letý Papon, který byl po válce úspěšným úředníkem a politikem a stal se i ministrem, je obžalován z organizace deportací asi 1500 francouzských i zahraničních Židů v letech 1942 až 1944. Je nejvyšším představitelem vichistického režimu souzeným za zločiny proti lidskosti a zřejmě i posledním Francouzem, který je z tohoto zločinu obviněn. Před ním byl v roce 1994 odsouzen šéf pronacistických milicí v Lyonu Paul Touvier k doživotí za rozkaz k popravě sedmi Židů.
Papon se v úterý večer podle francouzských zákonů přihlásil ve věznici Grandignan u Bordeaux. Proces doprovázejí rozsáhlá bezpečnostní opatření, na která dohlíží na 300 policistů včetně ostřelovačů na střechách kolem soudní budovy.
Papon jako generální tajemník prefektury oblasti Gironde od května 1942 do srpna 1944 podepsal řadu příkazů francouzské policii k deportaci Židů z Bordeaux do sběrného tábora v Drancy u Paříže, odkud byli Židé transportováni do vyhlazovacích táborů.
Proces s Paponem se však pro francouzská média stal také - a možná především - procesem s neslavnou kapitolou národní historie, s vichistickým režimem, který vznikl v červenci 1940 na troskách Francie po porážce německou armádou.
Vláda ve Vichy mimo jiné vyhlásila rasistické protižidovské zákony už v říjnu 1940, tedy ještě před tím, než nacisté obsadili v roce 1942 i zbytek Francie. Především vichistická policie organizovala deportaci 74 721 Židů z asi 330 000 žijících ve Francii před válkou. Z deportovaných se vrátilo jen asi 2500 lidí.
Poválečná interpretace tohoto období obvykle nespojovala Vichy s francouzským státem a vyzdvihovala především odvahu členů rozsáhlého protinacistického hnutí odporu. Odsouzeni byli hlavní kolaboranti jako šéf vichistického státu maršál Philippe Pétain a premiér Pierre Laval, ale nikdy se oficiálně příliš nezkoumal podíl francouzských úředníků, z nichž většina zůstala na svých místech i po válce, na deportacích Židů.
Obrat přišel teprve v červenci 1995, kdy gaullistický prezident Jacques Chirac přiznal, že když francouzská policie shromáždila v červenci 1942 přes 12 000 Židů k deportaci na pařížském velodromu, byl za to odpovědný nejen režim ve Vichy, ale i Francie vůbec. Omluvil se také nynější francouzský socialistický premiér Lionel Jospin.
Paponův proces je - alespoň v dosavadních komentářích - spojován i s úlohou úředníků státní služby, na niž je Francie tolik hrdá, při genocidě Židů za války a s širší otázkou dilematu vysokých úředníků mezi poslušností nadřízeným a morálkou.