Důsledky zkreslování hospodářských poměrů

Novela trestního zákona míří na hospodářské a majetkové delikty (4)

Důsledky zkreslování hospodářských poměrů

* Doklady nebo výkazy předepsané zákonem musí podnikatel vést a nesmí je zničit, zatajit nebo údaje v nich zkreslovat. Nerozhoduje přitom pohnutka, nýbrž objektivní stav. Postačí, jestliže tím byla ohrožena majetková práva jiného nebo řádný výkon daňové povinnosti.
Novela trestního zákona č. 253/1997 Sb., která nabývá účinnosti 1. 1. 1998, přináší změnu také do oblasti ochrany údajů o ekonomické situaci podnikatelů. Nová úprava ochrany dokladů o stavu hospodaření a jmění zpřesňuje okruh dokladů, které podléhají zákonné ochraně. Povinnost vést účetnictví pro podnikatele vyplývá z ustanovení § 35 a násl. obchodního zákoníku. Pokud jde o účetní doklady, srov. § 11 zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účetní zápisy srov. § 12 zák. o účetnictví, který stanoví i náležitosti, které účetní zápis musí mít, účetní knihy srov. § 13 zák. o účetnictví.
Na rozdíl od předchozí úpravy se ochrana stanoví výslovně jen dokladům, které se vedou podle zákona, nikoli tedy případným dokladům nebo výkazům, které se zavázal příslušný subjekt vést smluvně (např. v souvislosti s úvěrem nebo jiným smluvním vztahem). Jde tedy zejména o podklady podle již citovaného zákona o účetnictví.
Proti dosavadní úpravě se zde již nevyžaduje pohnutka zajistit sobě nebo jinému neoprávněné výhody, která se vyskytuje jako tzv. úmysl přesahující subjektivní stránku u některých jiných trestných činů. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že "nová formulace klade důraz na objektivně zjistitelné znaky, nikoliv dokazování pohnutky pachatele, jako tomu bylo doposud". Nejde jen o to, že dokazování tohoto subjektivního znaku je v praxi velmi obtížné, ale především o to, že pro nastalý objektivní stav není pohnutka pachatele zásadním způsobem rozhodující.
Pravdivost dokladů je tedy chráněna absolutně. Na rozdíl od předchozí úpravy se však vyžaduje následek ve formě ohrožení majetkových práv jiného nebo ohrožení řádného výkonu daňové povinnosti. Znamená to, že ke zkrácení majetku jiného dojít ve skutečnosti nemusí a daň nakonec může být vyměřena správně, postačí však, že hrozilo nebezpečí, že se tak nestane. Posouzení míry tohoto nebezpečí bude na orgánech činných v trestním řízení a na správcích daně.
Tím byla odstraněna i disproporce mezi jednáním postihovaným podle odst. 1 a odst. 2, kde se absolutně chrání pravdivost podkladů, sloužících pro zápis do obchodního rejstříku.
I nadále však jde o zvláštní formu přípravy k závažnějším trestným činům, zejména k trestnému činu zkrácení daně, případně k trestnému činu poškozování nebo zvýhodňování věřitele a dalším.
Pokud jde o znaky podmiňující vyšší trestní sazby, namísto závažné poruchy v chodu národního hospodářství nastupuje způsobení značné škody, tedy převyšující 200 000 Kč nebo způsobení jiného zvlášť závažného následku. Škodou by mohl být případně i ušlý zisk, např. z důvodu nemožnosti vymáhat neprokazatelné pohledávky apod.

JUDr. Jiří Teryngel, advokát
§125
Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
1) Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, nebo
kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje, nebo
kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají
a ohrozí tak majetková práva jiného nebo řádné a včasné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
2) Stejně bude potrestán, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku.
3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu na cizím majetku nebo jiný zvlášť závažný následek.