Svízelný přechod k "novému rublu"

PERIODIKUM: AGENCE FRANCE PRESSE

Svízelný přechod k "novému rublu"

* Rusko zavádí od 1. ledna 1998 nový rubl rovnající se dnešním 1000 rublům, což je v podstatě čistě technická operace, ale její uskutečnění se podle expertů zkomplikovalo finanční krizí, jež zemi postihuje.
Ruský prezident Boris Jelcin v srpnu oznámil monetární reformu, která má posílit národní měnu s cílem dosáhnout později konvertibility. Jelcin tehdy přislíbil, že operace bude pro Rusy, ztraumatizované reformami z předchozích desítiletí, při nichž přišli o velkou část svých úspor, bezbolestná.
Mechanismus, který vypracovala ústřední banka, se zdá být tentokrát dobře promyšlen: Staré bankovky zůstanou v oběhu společně s novými po celý rok 1998 a bez jakéhokoli poplatku mohou být vyměněny až do roku 2002.
Mají-li však tato opatření uklidnit obyčejné lidi, znepokojeni jsou tentokrát někteří odborníci.
"Reforma byla oznámena v době, kdy se stabilita rublu zdála být neotřesitelná. Ale od počátku finanční krize se odborníci táží, zda operace provázená dalšími negativními faktory nemůže ruskou měnu oslabit," vysvětluje Boris Siněgudko z Brunswick Investment.
Finanční krize způsobila odliv zhruba pěti miliard dolarů zahraničních investic z Ruska, což vedlo k silnému tlaku na rubl.
Hlavním nebezpečím, které by mohla reforma vyvolat, by byl vzestup inflace, která letos klesla na jedenáct procent.
Experti však mají na toto riziko odlišné názory. "Sama reforma nemůže uvrhnout zemi do víru inflace. Vše bude záležet na dalších makroekonomických faktorech, jakož i na profesionálním přístupu vlády," tvrdí jeden z ruských odborníků.
"Nečekám, že by inflace v lednu prudce vzrostla," ujišťoval nedávno první místopředseda vlády Anatolij Čubajs.
Ruská vláda již oznámila, že bude udržovat kurs nového rublu k dolaru v poměru 6,1 : 1 s patnáctiprocentní marží.
(čtk)