Převedení na jinou práci

PRACOVNÍ PRÁVO

Převedení na jinou práci

Převedení na jinou práci bez souhlasu zaměstnance je upraveno v § 37 zákoníku práce (ZP). Přestože pracovní poměr je smluvní vztah a vzniká na základě shodné a vzájemné vůle zaměstnance i zaměstnavatele, je nutné v přesně vymezených případech stanovit možnost, resp. povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci. Dokonce může nastat i situace, kdy zaměstnavatel nechce převést zaměstnance na jinou práci a zaměstnanec s převodem nesouhlasí, přesto však je k tomu ze zákona povinen. Tak je tomu např. tehdy, je-li to nutné podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy v zájmu ochrany zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi (zaměstnanec pracuje jako kuchař a zjistí se, že je bacilonosičem). Povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci je v § 37 také stanovena v zájmu ochrany zdraví samotného zaměstnance. Jde např. o situaci, kdy zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nebo onemocněl či je ohrožen nemocí z povolání, a proto tuto práci nesmí konat. Jiným důvodem pro převedení na jinou práci je těhotenství ženy, která koná práci, kterou nesmí jako těhotná vykonávat, nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání. Výčet v § 37 odst. ZP je taxativní.
V § 37 odst. 2 ZP jsou stanoveny případy, kdy má zaměstnavatel možnost (tj. není povinen) převést zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu. Je tomu tak např. tehdy, byla-li dána zaměstnanci výpověď pro porušení pracovní kázně nebo bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v povinné souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele. V tomto případě lze však zaměstnance převést jen do pravomocného skončení trestního řízení.
Na dobu nezbytné potřeby lze zaměstnance bez jeho souhlasu převést na jinou práci při prostojích, nepříznivých povětrnostních vlivech (např. při práci v zemědělství nebo ve stavebnictví) a také je-li to třeba k odvrácení živelní události či jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků.
Někteří zaměstnavatelé ještě stále převádějí zaměstnance na jinou práci bez jejich souhlasu z provozních důvodů. Taková možnost v zákoníku práce skutečně mnoho let existovala. Toto ustanovení bylo zrušeno pro rozpor s Listinou základních práv a svobod.
Při převedení na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
JUDr. Š. WIESNEROVÁ, advokátka