Měnový přehled, peněžní zásoba

ČĺSLA

Měnový přehled, peněžní zásoba

Mezi významné indikátory konjunkturálního vývoje ekonomiky a k mimořádným informacím pro realizaci monetární politiky patří měnový přehled. Sestavuje jej Česká národní banka a zachycuje celkovou pozici bankovní soustavy jak ve vztahu k tuzemsku, tak i k zahraničí. Zjednodušeně řečeno, uvádí peněžní prostředky, které na jedné straně mohly banky včetně ČNB poskytnout všem možným subjektům (aktiva bank), na druhé straně stav všech peněžních prostředků, které mají banky v podstatě k dispozici pro svou činnost (pasíva bank).
Aktiva v měnovém přehledu jsou vykazována jako: 1. čistá zahraniční aktiva, 2. domácí úvěry a 3. ostatní čisté položky jako rozdíl mezi ostatními aktivy a pasívy bank. Čistá zahraniční aktiva (282 miliardy Kč koncem roku 1996) představují saldo krátkodobých a dlouhodobých pohledávek a závazků bankovní soustavy ve vztahu k nerezidentům. (Za nerezidentské se považují všechny jednotky, jejichž centrum zájmu neleží na ekonomickém území státu. Jejich pobočky, prodejny apod. se počítají k tuzemským, rezidentským jednotkám.) Domácí úvěry (1030 miliard Kč) zahrnují zdroje emitované bankovní soustavou v členění na čistý úvěr vládě (saldo aktiv a pasív bank vůči vládnímu sektoru), na čistý úvěr Fondu národního majetku, na korunové úvěry podnikům a obyvatelstvu a na úvěry v cizí měně poskytované rezidentům. Ostatní čisté položky (-191 miliard korun) jsou rozdílem mezi ostatními aktivy a pasívy bankovní soustavy: nakoupené cenné papíry v portfoliu bank, prostředky bank investované do majetku (např. budovy bank), ztráty bank v běžném roce a položky ze zúčtovacího procesu minus základní kapitál bank, zisk běžného roku, rezervy a rezervní fondy.
Pasíva měnového přehledu tvoří peněžní zásobu. Představují prvotní zdroje bankovní soustavy, tj. vklady a vydané oběživo (bez vkladů vládního sektoru, FNM a zdravotních pojišťoven). Peněžní zásoba je definována peněžním úhrnem (agregátem) M2, zahrnujícím tzv. 1. peníze a 2. quasi peníze. Jako peníze (agregát M1) je definováno oběživo, tj. hotovost v korunách u obyvatelstva a v podnicích a neterminované korunové vklady u rezidentů. Jako quasi peníze jsou definovány terminované vklady a vklady v cizí měně u rezidentů.
Měnová politika ČNB ovlivňuje výši peněžní zásoby jako jeden z nejdůležitějších nástrojů pro udržení měnové stability. Podmiňuje drahé nebo laciné peníze diskontní a lombardní sazbou, může využívat fluktuačního pásma kursu koruny, stanovuje minimální povinnou rezervu peněz. Vychází při tom ze vztahu, že nově vytvořený hrubý domácí produkt musí být peněžně zajištěn, což vyplývá z rovnice: HDP ve st. c. x I = M x V, kde HDP = hrubý domácí produkt, I = inflace, M = peněžní zásoba, V = rychlost obratu peněz. Z rovnice vyplývá, že pokud se do ekonomiky dostává více peněz, než vyžaduje růst HDP x růst I, zvýší se tlak na inflaci a naopak . Až do poloviny minulého roku růst peněžní zásoby výrazně předstihoval růst HDP x růst I. Za celý rok 1996 tomu bylo naopak.
Celková peněžní zásoba dosáh- la ke konci roku 1996 1 biliónu 121 miliard Kč, v tom oběživo 119 miliard Kč, vklady na viděnou 356 miliard Kč, termínovaná depozita 560 miliard Kč a vklady v cizí měně 86 miliard Kč. (vac)

K zapamatování:

V roce 1996 HDP v běž. cenách vzrostl o 12,9 %, (deflace o 8,2 %, HDP o 4,4 %), peněžní zásoba o 7,8 %.