Kdyby byl Bavorov...

SLOVA

Kdyby byl Bavorov...

Samozřejmě že by mělo podle písničky následovat, kde jsou Vodňany. Jenže zpívat moc ne- umím, a tak raději nebudu. Zato si umím ve slovnících najít údaje o etymologii.
Původ názvu Vodňany nepředstavuje velký problém. Trhovou osadu Vodná, ležící v místech, kde se řeka Blanice (blana = vlhká louka, mokřina) větvila do několika ramen, povýšil po roce 1310 Jan Lucemburský na město. Během času se k prvotnímu názvu přitřela obyvatelská přípona -any (z -jane), takže nabyl smyslu "ves lidí z Vodné". Objasnění názvu Bavorov se nabízí samo, ale pozor! Výklad, že jedinou příčinou muselo být osídlení z Bavorska, tak docela neobstojí. Ves založil koncem 13. století pravděpodobně Bavor III. ze Strakonic a název je odvozen od jeho jména; znamená tedy Bavorův (hrad). Odkud své léno osazoval, je druhá věc. Za přemyslovské kolonizace asi skutečně z Bavorska.
Setkali jste se někdy s výkladem, jaká je etymologie názvu spolkové země Bavorsko čili německy Bayern? Třeba vás zaskočím sdělením, že stejná jako slova Bohemia, tedy středověkého názvu naší vlasti, který se ostatně po rozpadu Československa v některých jazycích vrací. Pohlédněme do příručky Původ zeměpisných jmen: Bavorsko - název se odvozuje z etnonyma + Baivarii (z + Bai-uarioz), jak se jmenoval germ. kmen, který sem na poč. 6. stol. n. l. přišel z území dnešních Čech, tzn. z tehdejší země Baias. Bójové byl keltský kmen, který dal vzniknout jménu + Bai-haimoz, pozd. něm. Böhmen, lat. Bohemia, tj. dnešní Čechy. Název Bayern tedy pův. znamenal "lidé ze země Bójů". (Křížek označuje, že tvar není historicky doložen.)
Tak vida, Čechy s Bavoráky nespojuje jenom záliba v pivu, ale etymologie, a možná i část společných prapředků. V poslední době se u nás dostalo do módy nahlížet co nejdále do minulosti a objevovat v našich slovanských žilách alespoň krapičku ušlechtilejší cizí krve. Svědčí o tom i zájem o všechno keltské, který se v Česku, tedy na někdejším území Boiohemum, šíří jako nákaza. Není to první vlna; už kolem poloviny minulého století označovali odpůrci archeologa J. E. Vocela za keltomana. Jenže tenkrát se šermovalo v poněkud jiném gardu. Keltové nebyli trnem v oku ani tak romantickým českým vlastencům, kteří neměli příliš věcných argumentů na podporu svého nadšení nad slovanskou prehistorií, ale hlavně germanofilů. Za Kelty se totiž skrývala svatokrádežná myšlenka, že ne všechno dobré v Královstí českém je původu německého. V dobových kostýmech tak probíhal boj o smysl českých dějin...
Dnes však jde o pouhou módní vlnku, zanesenou k nám shodou okolností, a když to řeknu na plnou hubu, tak také o projev české zakomplexovanosti. Na můj vkus třeba komicky imputované keltské svátky jsou vlastně dalším pokusem domoci se "místa v Evropě", a co v Evropě, ve světě, vždyť některé jsme si importovali až z USA. Já osobně mám keltskou historii i mýty rád, proti skotské visce či irskému pivu nemám námitek, ale povězte mi, proč se opičit s těmi svátky?
Třeba ze mne mluví pustá závist, protože já o keltských kořenech uvažovat nemohu. Pocházím po meči i po přeslici z nejzazšího východu Moravy, kde podle přemoudřelých vrtichvostů západní kultura končí a začíná orientální. Obávám se, že mými prapředky mohli být spíše Avaři. Není se tedy čím chlubit, ti v módě nejsou. IVO VACULĺN