Naše druhé oči

Naše druhé oči

Brýle mohou pro člověka znamenat leccos: Nezbytnou zdravotní pomůcku, slušivý módní doplněk, nutné zlo, ozdobu obličeje i velký mindrák. To poslední by už při dnešní nabídce mělo být zbytečné. Vždyť i brýle, přesněji řečeno, brýlové obruby, mají dnes to, čemu se říká haute couture. Nedávno v Praze v galerii Jiří Švestka skončila výstava představující dílo dvou špičkových brýlových designérů. Jaká je poslední móda u brýlí? Co je důležité a jak bychom měli správně vybírat? Na tyto i další otázky jsme hledali odpovědi s optikem Jaroslavem Hrdličkou.
Na brýlích je nejdůležitější sklo. Korekční sklo nám umožňuje dobře vidět. V poslední době se jich nabízí a používá celá řada.
Jednoohnisková skla jsou určena pro lidi s jednoduchou oční vadou. Že na tom není nic nového? Ale ano, existuje plno krásných nových technologií, jak s nadšením říká optik Jaroslav Hrdlička: "Dnes se dělají minusová skla ve vyšším indexu lomu, aby byla co nejtenčí. To znamená, že do materiálu, ze kterého se sklo dělá, se přidává materiál s vyšším indexem lomu, takže se ztenčuje v periferním okraji. Vidění se ovšem zachovává stejné. U plusových skel se zatím přistoupilo k technologii, které se říká asferické sklo, a která přispívá k estetickému vzhledu, protože estetika je asi hlavním kritériem, které špičkové firmy sledují."

Jak se to projevuje prakticky?

"Tento způsob používáme hlavně od +3 do +12 dioptrií a vizuální efekt je zajímavý. Za skly dochází k zvětšení oka, a v tomto případě je přibližně o čtvrtinu až o třetinu menší než u obyčejných skel. Působí estetičtěji, a to je ten důvod."

Bifokály a multifokály

Tato skla jsou určena pro korekci do dálky a zároveň pro korekci do blízka. Setká se s nimi 80 % populace. Působením času oční čočka tuhne. Tato oční vada - presbyopie - souvisí s postupujícím věkem, však také má pro ni jazyk český přiléhavé pojmenování - vetchozrakost. Když má někdo brýle na čtení, jedná se v podstatě o optickou pomůcku, protože sklo má za účel přiblížit předmět blíž. To znamená, že v podstatě stále můžete sami ostře vidět, ale předmět musíte od sebe dávat dál. Když už vám délka vašich rukou nestačí, nastoupí brýle, které vlastně slouží jako předsazená lupa. Časem se ale začne projevovat i špatné vidění na dálku. Právě kvůli lidem s touto vadou nebo lidem, kteří už předtím nosili brýle, se začala dělat bifokální a progresívní skla.
Bifokálním sklem, tedy kombinací skla do dálky a do blízka, se začínalo. Jeho výhodou jsou jedny brýle, které slouží do dálky i na blízko zároveň. Nevýhodou je skok obrazu. Člověk, který si bifokál pořídí, uvidí jen na dálku a jen na blízko - nikoliv však na střední vzdálenost. Není vhodný pro práci s počítačem, v kanceláři.
Proto se vývoj posunul dál k multifokálnímu sklu. Princip je stejný, opět slouží jako korekce na dálku a na blízko, ale přechod mezi dioptrií do dálky a do blízka je plynulý a umožňuje dobré vidění i na střední vzdálenosti. Sklo samozřejmě neléčí všechny neduhy, člověk to musí brát tak, že má oční vadu a že existují určitá omezení. Optik by na ně měl vždy předem upozornit: Nemůžete například jedním pohledem číst celou stránku, ale musíte řádky očima přejíždět.
Multifokální sklo je ale mnohem hezčí i na pohled. U bifokálu vzniká předěl, který nepůsobí esteticky, když se na vás někdo dívá. Navíc zvětšuje vrásky pod očima, a to zejména dámám nesvědčí.

U optika

Když přijdete poprvé, netušíte, co všechno si může přát. Vzhledem k neustálému vývoji to ostatně nemusíte vědět ani při návštěvě opakované. Důležité je přijít s představou, jak budete brýle používat. Jestli je budete nosit jen do auta, na řízení, jen do kina, jestli se za ně stydíte nebo je chcete nosit stále. Jestli chcete, aby splňovaly spíše funkčnost, nebo myslíte i na estetiku.
Je spousta možností. Pokud chcete brýle lehké, které budete používat na čtení, v práci, na dobu 8 až 10 hodin denně, je výhodnější volit plastová skla. Proti normálnímu sklu jsou lehčí takřka o polovinu. Nevýhoda je v tom, že jsou měkčí - je proto třeba dávat větší pozor na poškrábání.
Jestliže se člověk rozhodne, že chce nosit brýle na dálku celý den, a není schopen zaručit, že skla nevystaví hrozbě mechanického poškozování, jsou doporučována skleněná skla, protože jsou odolnější. Samozřejmě záleží také na dioptrické korekci. Pokud se jedná o půl dioptrie, je rozdíl mezi sklem a plastem takřka zanedbatelný, jedná-li se o pět až šest dioptrií, pak už je třeba brát v potaz hmotnost. Pro pohodlí a lehkost je lépe zvolit sklo plastové, preferujete-li estetickou stránku, volte sklo skleněné, vysokoindexové.
Nejspíše v každé optice vám dnes doporučí antireflexní vrstvu. Má hned dva základní významy: Jeden je čistě estetický - člověk, se kterým mluvíte, vám vidí do očí, druhý je podstatnější: Sklo i plast totiž odrážejí určitou část světla a antireflexní vrstva tento zpětný odraz minimalizuje. Rozdíl ve vidění mezi sklem s antireflexem a bez něho je přibližně osm procent. Při stejné situaci a stejných dioptriích vám okem prochází o 8 % více světla, což znamená, že o osm procent méně namáháte své oko a přesně o tolik lépe vidíte. Antireflexní vrstvu oceníte zejména při řízení v noci, nebo při činnostech, při kterých oči více namáháte, jako je například práce s počítačem či práce při umělém osvětlení.
Této úpravy se v současné době používá i na sluneční brýle, protože antireflexní vrstva na zadní ploše skla zabraňuje zpětnému odrazu.

Nejen proti slunci

Pro ochranu očí před intenzívním jasem si můžeme vybrat samozabarvovací skla, která reagují na intenzitu UV záření, takže ztmavnou. Ovšem je dobré poradit se s optikem, protože opět záleží na tom, kdy chceme brýle používat. Například pro řízení není samozabarvovací sklo nejvhodnější: Přední sklo auta totiž filtruje část UV záření, na které právě sklo reaguje, takže se v autě tolik nezbarví. Člověk má sice filtrované UV záření, ale brýle jsou světlejší a nechrání dostatečně před sluncem. Pro profesionálního řidiče jsou proto rozhodně vhodnější tmavá skla.
Dnešní nabídka je i co do zbarvení pestrá. Každá barva je určena pro něco jiného. Šedozelená je většinou považována za nejuniverzálnější, protože nezkresluje barvy. Hnědá barva se doporučuje řidičům, protože potlačuje částečně modrou, tzn., že odstraňuje difúzní světlo, neboli světlo, které se odráží na rozptýlených částicích ve vzduchu. Zvyšuje tak kontrast hlavně u červené barvy, takže je pravděpodobná rychlejší reakce. Pak je tu ještě zelené zabarvení, jehož křivka propustnosti je přibližně podobná křivce citlivosti oka. Mělo by být vlastně nejpříjemnější, ale přesto se zelených skel nabízí nejméně, protože subjektivně dávají zákazníci přednost hnědým, a především šedozeleným.

Co s otlačeným nosem

Devadesát procent hmotnosti brýlí drží nos, zbývajících deset procent je rozděleno po pěti na uši. Aby se nosu ulevilo, je dobré zvolit anatomický nosník, který má větší plochu součtu než dvě sedla, která se normálně používají. Problém je v uzpůsobení, které není tak snadné jako u dvou sedýlek. Anatomický nosník se dělá podle určitého anatomického průměru, a tak nezbývá nic jiného, než vybírat tak dlouho, dokud obruba nesedne. Ovšem, když sedne, pak jste našli ideální řešení.
Nejnověji se nabízí další varianta - částečně anatomický nosník s malinkou plastovou destičkou na kořeni nosu, vytvarovanou podle standardního kořene nosu. O tyto brýle je nutné se trošku víc starat, nasazovat i snímat je důsledně oběma rukama. Ovšem péče se vyplatí, brýle poskytují mnohem větší komfort než ty s klasickým sedýlkem.

Jak je to s cenami

Obvykle se doporučuje, aby obruba byla dražší než sklo. Při dražší obrubě se platí hlavně za kvalitu, někdy také za jméno módního návrháře, který kolekci podepíše, ale nemá s ní ve většině případů nic společného.
Nemá cenu na brýlích šetřit. Ptejte se optika, jak je to s garanční lhůtou, protože už to samo dokazuje, jak si výrobce cení svého výrobku. Pokud je na brýle 18měsíční záruka, je dost pravděpodobné, že výrobce si stojí za kvalitou materiálu i povrchových úprav. Dají se koupit brýle za 600 korun, ale ty ve většině případů brzy odcházejí, začne se loupat barva a objevovat povrch, který může způsobovat i dotekové alergie.
Opravdu velice slušná kvalita začíná na hranici 4500 až 5000 korun za obrubu. Tam už je většinou, aby se předešlo alergiím, použito pozlacení obruby, výrobky pocházejí z evropských zemí nebo z USA, nikoli z Dálného Východu, kde je sice levnější pracovní síla, ale cena brýlí je dána především použitým materiálem nižší kvality.
Nejjednodušší jednoohnisková skla - značková, s antireflexní vrstvou, přijdou tak na 400 korun za kus. Chcete-li (nebo potřebujete) progresívní, je vždy nejlepší volit nejdražší variantu, protože ta je vždy té nejnovější generace. Vývoj progresívních skel je v tomto okamžiku již u čtvrté generace, která na rozdíl od první má daleko větší zorné pole na čtení a na střední vzdálenost, a je více přizpůsobena anatomii zraku. Cena se v takovém případě pohybuje kolem 5000 korun za sklo.
U slunečních dioptrických brýlí stojí probarvený plast od 1000 korun výše, sklo se zrcadlovou úpravou, která je velmi módní, přijde na 1500 až 2000 Kč za jeden kus.
Snad se vám to při sečtení jednotlivých položek zdá zbytečně moc. Snad si i nadále myslíte, že vaše oko se dá ošidit i něčím méně finančně náročným. Můžete mít pravdu, pokud jde o módní výstřelky u obrouček. Jinak ne. Dělejte, jak myslíte, nakonec to budou vaše zanedbávané oči, které vás definitivně zradí.