Peklo
Jmenují se Fritz, Hans, Manfred a Gege, ale stejně dobře by se mohli jmenovat třeba Karl, Jurgen, Otto nebo Herman. Jména totiž nejsou podstatná, a dokonce ani jejich nositelé. Stalingrad (uvádí Nova ve středu 1. října ve 21.35 hodin), německé filmové drama z roku 1992, má totiž jedinou hlavní postavu, a tou je válka. Šílená, brutální a nesmyslná.
Více než dvouhodinový snímek se s maximální snahou o realitu pokouší zobrazit jednu z nejstrašnějších a nejkrvavějších bitev v dějinách lidstva. Příběh čtveřice německých vojáků, začínající bezstarostným odjezdem na frontu a směřující k děsivému konci uprostřed mrazivých plání Stalingradu, tvoří pouze rámec pro mozaiku válečného běsnění, které pohltilo a rozdrtilo v ohnivém pekle víc než milión obětí. Ne chlapské dobrodružství a příležitost k hrdinským činům, ale roztrhaná těla, krev, trosky, bolest, šílenství v očích a smrt ve všech možných i nemožných podobách. Taková je skutečná válka.
Snímek natočený ve spolupráci s českými filmaři je druhým pokusem německých tvůrců vyjádřit se k národnímu traumatu, kterým je stalingradská bitva. Ač mu kritici vyčítali to i ono, zejména pak absenci hlavní postavy, s níž by se divák mohl ztotožnit, jde o jeden z nejpůsobivějších a nejvýznamnějších válečných filmů posledních dvaceti let. Natočil jej režisér Joseph Vilsmaier a poměrně velký prostor dal také českému herci Karlu Heřmánkovi v roli velitele Muska. (BEN)
