Chřipka - nemoc chudých i milionářů

Zdánlivě banální choroba má na svědomí milióny obětí

Chřipka - nemoc chudých i milionářů

Žádná epidemie v tomto století si nevyžádala tolik lidských obětí jako zdánlivě banální nemoc - chřipka. Vědci nevylučují, že se objeví nový kmen chřipkových supervirů, které se v několika málo týdnech rozšíří po celé zeměkouli.
Druhé desetiletí našeho století se chýlilo ke konci, stejně jako nenáviděná světová válka, když z ničeho nic udeřila. Tzv. španělská chřipka si své oběti nevybírala. Stali se jimi vojáci v zákopech, námořníci na lodích uprostřed oceánu i milionáři za zdmi svých venkovských sídel. Epidemie zasáhla prakticky všechny země.
Při pitvě zemřelých patologové se zděšením hleděli na jejich plíce, poničené jako po TBC a plné krve. Příčinou smrti však nebyl plicní mor, nýbrž choroba, která se předtím léčila týdenním pobytem na lůžku - chřipka. Virus, který se objevil v roce 1918, byl nejagresívnějším ze všech známých původců přenosných chorob. Během několika měsíců se jím infikovalo před miliardu lidí a v konečném důsledku mu podlehlo dvakrát více lidí, než kolik jich zůstalo na bojištích první světové války! Odhady hovoří dokonce o 20 miliónech mrtvých. Takovým výsledkem se nemohl pochlubit ani žádný ze středověkých morů. Smrtelně končila nemoc především u mladých lidí mezi 20 až 40 lety, kteří umírali během pouhých dvou dní na zápal plic, jenž je zachvátil jako důsledek chřipky.
To však byl rok 1918. O 80 let později nejsme o moc dál - kdyby se objevil podobně agresívní kmen chřipky, vypukla by stejně děsivá pandemie. O něco menší celosvětové chřipkové pohromy propukly v letech 1890, 1900, 1957 a 1968, ty si však vyžádaly "jen" statisíce lidských životů. Třicetiletá přestávka vědce znervózňuje. "Celosvětová epidemie vypukne možná příští rok, možná za deset nebo dvacet let. Musíme s ní počítat," říká dr. Heckler z německého Národního referenčního centra pro chřipku v Hannoveru.
Chřipkový virus zůstává hrozbou i v současnosti. Nikdo se neodváží přesně předpovědět, kdy, kde a s jakou silou udeří. I my máme v dobré paměti epidemii, která přede dvěma lety vyprázdnila v prosinci školní lavice natolik, že byly vyhlášeny předčasné vánoční prázdniny.
Proti chřipce totiž není nikdo imunní. Proděláme-li jednou spalničky, můžeme si být jistí, že podruhé je nedostaneme. Chřipkový virus se ale proměňuje tak rychle, že překonává imunitní systém ve stále nových formách. Líhní nových druhů je především Asie. Ale i "staré" druhy jsou ještě životaschopné. Když v roce 1976 zjistili lékaři, že jeden voják z posádky v americké pevnosti Fort Dix onemocněl chřipkou typu H1N1, vznikla obrovská panika a nastalo masové očkování - vždyť pod tímto označením se skrývá právě španělská chřipka!
Zdravotnické organizace však zůstávají ve střehu. Každý týden se schází v sídle Světové zdravotnické organizace (WHO) hlášení ze 109 národních referenčních center, jaké chřipkové kmeny, subtypy a varianty se na jejich území objevily. A každý únor musí WHO vydat pokyn, jaká očkovací látka se má preventivně připravit pro příští podzim a zimu.
Očkovací látka se připravuje z oslabených chřipkových virů, které se pěstují v miliónech slepičích vajec. Kdyby však nějaký nový agresívní chřipkový virový kmen vyvolal pandemii, očkování bychom se ve zdraví nedočkali. Takový virus totiž může zasáhnout celou zeměkouli během pouhých tří týdnů, zatímco výroba a distribuce očkovací látky trvá dva měsíce, a kapacity farmaceutického průmyslu stačí sotva pro rizikové skupiny obyvatel.
(lvy)