Reprodukce vinic je v ČR třetinová

Vstup do Evropské unie bude znamenat stop stav pro obnovu vinohradů

Reprodukce vinic je v ČR třetinová

* Pro prostou reprodukci vinic potřebují vinohradníci vysadit ročně asi 600 hektarů nových vinohradů. Skutečná výsadba je stěží poloviční, což se projevuje v klesající rentabilitě vinohradnictví.
Celková plocha vinic se v České republice po poklesu v letech 1993 a 1994 v současné době ustálila na čísle jen o málo převyšujícím 11 tisíc hektarů. V roce 1985 byla přitom podle Českého statistického úřadu v ČR plocha vinic 12,8 tisíce hektarů. Podle údajů Českomoravské vinohradnické a vinařské unie (ČMVVU) je navíc většina tuzemských vinic přestárlých. Průměrný věk vinic je v současné době 16 let, přičemž životnost vinice je 25 až 30 let při dobré údržbě. Aby vinohradnictví a vinařství nebylo ztrátové, musí být hektarový výnos minimálně 7 tun hroznů. Přestárlé vinice v ČR od roku 1991 vykazují průměrný výnos na úrovni 5,6 tuny hroznů na hektar, v roce 1997 se díky rozsáhlému poškození vinic mrazy snížil průměrný výnos až na 3,2 t/ha (na Znojemsku až na 1,2 t/ha). "Na prostou reprodukci vinic je potřeba ročně obnovit asi 600 hektarů, na dosažení úrovně z roku 1989 by pak bylo potřeba vysázet do roku 2004 každý rok minimálně tisíc hektarů vinic. Od roku 1990 do loňského roku prostá reprodukce činila 5,1 tisíce hektarů, skutečně však bylo obnoveno pouze 1,8 tisíce hektarů vinic," tvrdí ředitel územního odboru Ministerstva zemědělství (MZe) Alois Čaněk. Stárnutí vinic podle něj kromě pomalé obnovy urychluje také nedostatečný roční objem vyklučených starých vinic.
I když MZe od roku 1994 podporuje obnovu vinic dotacemi, chybějí pěstitelům na výsadbu nových vinic zdroje. Náklady na založení jednoho hektaru vinohradu a jeho ošetření do produktivního třetího roku se pohybují od 400 do 600 tisíc korun. Maximální výše dotace od MZe v loňském roce dosáhla 125 tisíc Kč na hektar, v roce 1996 to bylo jen 103 tisíce korun. Vyklučení jednoho hektaru staré vinice stojí přibližně sto tisíc korun. Podle odhadů ČMVVU navíc pěstitelé od roku 1991 do roku 1995 zaznamenali ztrátu v průměrné výši 220 tisíc korun z každého hektaru vinic, protože náklady na vyprodukování jednoho kilogramu hroznů byly až do roku 1995 vyšší než výkupní cena.
"Zvýšení výměry vinic na minimálně 15 až 16 tisíc ha bude pro ČR v krátké době nutností. S plánovaným vstupem ČR do Evropské unie, kde produkce trvale převyšuje spotřebu, totiž možnost vysazování nových vinic asi skončí," uvedl Čaněk. Pěstitelům bude umožněno obnovit jen takové množství vinic, jaké v daném roce vyklučí, a to pouze vinic 1. a 2. kategorie. Vinice 3. kategorie budou určeny pouze na dožití bez možnosti obnovy.
V ČR se celková spotřeba révového vína v posledních letech pohybuje na úrovni 1,3 až 1,5 miliónu hektolitrů ročně, což znamená asi 15 litrů na osobu za rok. Domácí produkce vína přitom podle údajů ČMVVU kolísá mezi 280 až 900 tisíci hektolitrů ročně, takže poptávka na domácím trhu musí být z 50 až 70 procent pokryta dovozem vína nebo suroviny ze zahraničí. Podle údajů MZe bylo v hospodářském roce 1996/97 do ČR dovezeno révové víno v hodnotě 913,6 miliónu korun, především z Itálie a Slovenska. Vysoká míra dovozu se také podle MZe výrazně podílí na vývoji spotřebitelských cen. Průměrná spotřebitelská cena jednoho litru vína v loňském roce vzrostla o 4 koruny, v období roce 1997/98 se počítá se zdražením 4 až 6 korun na litr. To platí za předpokladu otevření dostatečně vysoké kvóty na dovoz vína s nižší celní sazbou v rámci Celní unie se Slovenskem. Pro rok 1998 však doposud žádná kvóta nad rámec povinného minima dohodnuta nebyla.

Aleš Řiháček