Vedení podniků se neobejde bez sledování výkonnosti

Základní nástroje finančního hodnocení podniku

Vedení podniků se neobejde bez sledování výkonnosti

* Pro dobrou analýzu výnosů podniků existují různé systémy. Na Západě se nyní uplatňuje další - EVA, který jak se zdá je zatím nejobjektivnější.
Není sporu o tom, že finanční analýza je základem finančního řízení podniku, která zahrnuje jak analýzu absolutních ukazatelů (obratu, tržeb, zisku, nákladů aj.), jejichž zdrojem je převážně výsledovka a rozvaha, tak ukazatelů poměrových (rentability, produktivity aj.). Ty jsou obvykle vytvořeny podílem dvou ukazatelů absolutních. Finanční analýza využívá různých technik, např. tzv. procentního rozboru, který stanoví procentní podíl jednotlivých položek hlavních finančních výkazů (rozvahy, výsledovky, popř. výkazu o cash flow) na jejich součtu (celkových aktivech, celkových výkonech atd.). Tato analýza bývá označována jako vertikální. Dále se využívá různých metod srovnávání. Srovnávání v čase (trendová, horizontální analýza) hodnotí meziroční změny ukazatelů a jejich trend. Mezipodnikové (sektorové, odvětvové) srovnávání se obvykle orientuje na srovnávání se žádanou úrovní (benchmarking) atd. Základem finanční analýzy je poměrová analýza (ratio analysis), pracující s poměrovými ukazateli (ratios). Soubor poměrových ukazatelů používaných ve finanční analýze představuje několik desítek ukazatelů, které jsou seskupeny do několika stejnorodých skupin. Americká praxe používá pět skupin poměrových ukazatelů: - ukazatele likvidity (liquidity ratios) měřící schopnost podniku uspokojit své běžné závazky (zde se obvykle počítají tři ukazatele - běžná likvidita, rychlá likvidita, cash likvidita), - ukazatele aktivity (activity ratios) měřící schopnost podniku využívat své zdroje (např. ukazatele obratu zásob, aktiv, pohledávek), - ukazatele zadluženosti (financial leverage ratios) měřící rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem), - ukazatele výnosnosti (profitability ratios) měřící celkovou účinnost řízení podniku - ukazatele tržní hodnoty podniku (market value ratios) měřící cenu akcií a majetku podniku (např. známý ukazatel P/E nebo EPS aj.).
Obecným cílem jakéhokoli podnikání je zhodnocení vynaložených (vložených) finančních prostředků, tj. kapitálu. Zhodnocení je představováno ziskem, u akciových společností také růstem cen akcií.
I když absolutní velikost zisku je důležitým ukazatelem výsledku hospodaření podniku, v důsledku toho, že se mění rozměr podnikání (velikost podniku, výše vloženého kapitálu), s absolutní velikostí zisku nevystačíme. Musíme proto jeho velikost poměřovat vzhledem k rozsahu podnikání, které vyjádříme velikostí kapitálu "zaměstnaného" v daném podniku. A touto mírou jsou právě ukazatelé výnosnosti.
Ukazatele výnosnosti (rentability, ziskovosti) měří celkový výsledek podnikové činnosti, v nichž se koncentruje kombinovaný vliv ukazatelů likvidity, aktivity i zadluženosti na zisk podniku. Společným znakem ukazatelů výnosnosti je to, že v čitateli zlomku (poměrový ukazatel je vždy podílem, tj. zlomkem dvou ukazatelů) je některá forma zisku a ve jmenovateli vynaložený kapitál. V čitateli ukazatelů výnosnosti používáme EBIT, tj. provozní zisk, před zaplacením úroků a daní, EBT, tj. zisk před zdaněním, EAT, tj. zisk po zdanění, někdy hrubé rozpětí, zisk pro společné akcionáře aj.
Všechny uvedené ukazatele jsou používané v celé řadě našich podniků. V poslední době se však objevil ukazatel, kterému značná část západních firem dává přednost a považuje jej za základní ukazatel výkonnosti podniku (firmy). Jde o ukazatel označovaný zkratkou EVA (z anglického Economic Value Odded = ekonomická přidaná hodnota).
Výše ekonomického zisku se značně liší od zisku, který vykazuje účetnictví. Účetní pojetí zachycuje pouze náklady na cizí kapitál (v položce nákladové úroky), ale nezachycuje to, že i vlastní (akcionáři) očekávají a požadují ze svého kapitálu určitý výnos. Ten není určen přesnou mírou, jako je např. úroková míra, ale musí být odhadnut. Mimo jiné faktory má na něj vliv riziko daného podnikání, úroková míra bank, výnosnost bezrizikových investic (státních dluhopisů) aj.
EVA je rozdíl mezi provozním ziskem (EBIT) po zdanění a náklady na použitý kapitál, tj. přebytek zisku po odečtení oportunitních nákladů na dlouhodobě vázaný kapitál. Jde o ukazatel a na něm založenou koncepci hodnocení výkonnosti podniku, které se lavinovitě šíří v ekonomikách s tržním hospodářstvím. Ukazatel EVA se poprvé objevil v článku Shawn Gullyho "The Real Key to Creating Wealth" otištěném v září roku 1993 v časopise Fortune. Za své rychlé úspěchy vděčí popularizaci konzultační firmou Stern Steward Management Services.
Proč v současné době mají manažeři takový zájem o ukazatele EVA?
R. C. Higgins ve své knize Analysis for financial management (Richard D. Irvin, inc., 1995), která vyjde v českém překladu v tomto roce, uvádí, že "přitažlivost a půvab EVA jako souhrnného hodnotícího ukazatele je v tom, že integruje tři klíčové a rozhodující funkce managementu: rozpočtování kapitálu, hodnocení výkonnosti a stimulační odměňování". K tomu manažeři dosud používali často si protiřečící ukazatele - výnosnost investic, čistá současná hodnota, zisk na akcii, vnitřní výnosové procento aj. Koncepce EVA stanoví, že cílem podnikání je vytváření ekonomické přidané hodnoty.

Miloslav Synek, Vysoká škola ekonomická Praha