Legislativní proces podle nových pravidel vlády

Zákony, nařízení a vyhlášky mají závaznou recepturu

Legislativní proces podle nových pravidel vlády

* Nedávno schválila vláda nová legislativní pravidla, která upravují postup ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a legislativních orgánů při přípravě právních předpisů, tj. zákonů, zákonných opatření Senátu, nařízení vlády a vyhlášek. Pravidla současně stanoví podrobné legislativně-technické požadavky spojené s tvorbou právních předpisů.
(vov)
Především obecné požadavky na tvorbu právních předpisů přinášejí nová legislativní pravidla vlády. Vyžadují, aby přípravě každého právního předpisu předcházela podrobná analýza právního a skutkového stavu. Její součástí musí být i zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu, a pokud nejsou určité vztahy právním předpisem dosud regulovány, také zhodnocení potřeby rozšíření právní regulace i na tyto vztahy.
Při přípravě právního předpisu je třeba dbát, aby byl v souladu s právními předpisy vyšší právní síly a mohl se stát organickou součástí celého právního řádu. Dále pak aby byl v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, včetně Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a ES společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, a se závazky vzniklými na základě této dohody. K ověření plnění závazků vyplývajících z Evropské dohody si legislativní orgány zpravidla vyžádají stanovisko Ministerstva spravedlnosti. Každý právní předpis musí být koncipován přehledně a formulován jednoznačně, srozumitelně, jazykově a stylisticky bezvadně.

Věcný záměr

V části upravující postup při přípravě návrhu zákona se legislativní pravidla zabývají nejdříve věcným záměrem zákona, který na základě plánu práce vlády vypracovávají před zpracováním vlastního návrhu zákona ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy. Věcný záměr není požadován v případě, kdy účelem novely zákona je odstranit pouze dílčí nedostatky dosavadního zákona, nebo tehdy, uloží-li vláda mimo plán práce vypracovat návrh zákona bez předchozího věcného záměru.
Vedle přehledu právních předpisů, k nimž se věcný záměr váže, základních zásad a sledovaného účelu musí být z návrhu zřejmé, který zákon nebo zákony a jaká ustanovení se navrhují změnit, doplnit či zrušit, anebo zda se navrhuje vypracovat novou právní úpravu. Návrh musí rovněž vyjadřovat základní představu o obsahu právních norem určených k provedení navrhovaného věcného řešení.
Soulad navrhovaného řešení s mezinárodními smlouvami se ve věcném záměru prokazuje tím, že zpracovatel uvede, které mezinárodní smlouvy se na danou oblast vztahují, anebo že mezinárodní smlouvy se dané oblasti netýkají. To podobně platí i pro soulad návrhu na závazky vyplývající pro ČR z Evropské dohody.

Připomínky

Připomínkovými místy věcného záměru zákona jsou ostatní ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy, pokud se jejich působnosti záměr přímo týká, dále kanceláře prezidenta republiky, Poslanecké sněmovny a Senátu, Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka. Považuje-li to zpracovatel za potřebné, zašle věcný záměr i dalším připomínkovým místům, zejména těm, jimž se návrh zákona zasílá k připomínkám v případech stanovených § 23 zákoníku práce (pracovněprávní předpisy odborovým orgánům apod.).
Pokud orgán, který věcný záměr k připomínkám zasílá, nestanoví lhůtu delší, je lhůta pro sdělení připomínek 15 pracovních dní. Jestliže připomínkové místo považuje některé své připomínky za podstatné, musí je jako zásadní označit; takové připomínky se pak stávají předmětem rozporu, který musí zpracovatel s připomínkovým místem znovu projednat. Nepodaří-li se rozpor vyřešit ani na úrovni členů vlády nebo vedoucích jiných ústředních orgánů státní správy, předloží se rozpor spolu s věcným záměrem k rozhodnutí vládě. Věcný záměr, schválený vládou ve znění upraveném podle závěrů ze schůze vlády, je pak pro zpracovatele podkladem pro vypracování návrhu zákona.

Návrh zákona

Podobný postup v připomínkovém řízení stanoví legislativní pravidla i pro projednání návrhu zákona s tím, že tento návrh musí být zaslán také odborovým, popř. jiným orgánům v případech stanovených zákonem (§ 23 zákoníku práce).
Lhůta pro sdělení připomínek činí 20 pracovních dnů, pokud orgán, který návrh zákona k připomínkám zaslal, nestanoví lhůtu delší. To neplatí, pokud vláda uloží vypracovat návrh zákona z důvodu naléhavosti v termínu, který neumožňuje uvedenou lhůtu dodržet. V tomto případě lhůtu stanoví orgán, který návrh zákona k připomínkám zasílá; tato lhůta však nesmí být kratší než pět pracovních dnů.
Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva. V obecné části obsahuje zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy a zhodnocení jejího souladu s ústavním pořádkem republiky, s mezinárodními smlouvami a s právními akty evropských společenství.
Zvláštní část důvodové zprávy se člení podle jednotlivých paragrafů, v případě novely zákona podle článků a bodů novely. Tato část obsahuje odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení, vysvětlení jejich účelu, principů a nezbytnosti.

Návrh vyhlášky

Součástí materiálu, kterým se návrh zákona předkládá vládě a Legislativní radě, musí být i návrh prováděcího předpisu (nařízení vlády, vyhlášky), pokud návrh zákona obsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu a tento předpis má nabýt účinnosti současně se zákonem. Návrh zákona, schválený vládou ve znění upraveném podle závěrů ze schůze vlády, je vládním návrhem zákona určeným k projednání v Poslanecké sněmovně.
V dalších částech legislativní pravidla rovněž podrobně upravují postup při vypracovávání prováděcích právních předpisů, tedy nařízení vlády a vyhlášek. Např. při stavu legislativní nouze se vypracuje návrh bez věcného záměru.