Bankovní rada rozhodla o snížení povinných minimálních rezerv

Bankovní rada rozhodla o snížení povinných minimálních rezerv

Praha (juf)
Bankovní rada včera rozhodla o snížení povinných minimálních rezerv (PMR) bank z dosavadních 9,5 na 7,5 procenta s platností od 30. července 1998. Sdělil to úřadující guvernér Pavel Kysilka s tím, že v horizontu dvou let by Česká národní banka chtěla snížit povinné rezervy až na 5 procent. Nastavením PMR určuje centrální banka, kolik procent z primárních vkladů musí komerční banky ukládat na jejím bezúročném účtu. Nezměněna zůstane dosavadní čtyřprocentní sazba u stavebních spořitelen a Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Při poklesu povinných minimálních rezerv získají české banky 21 miliard korun zdrojů navíc pro své investiční možnosti. Snížení PMR rozhodně nelze brát jako uvolnění dosavadní restriktivní politiky ČNB, upozornil člen bankovní rady Miroslav Hrnčíř.
Kromě snížení rezerv se ČNB rozhodla zpřísnit pravidla pro tvorbu opravných položek komerčních bank. Člen bankovní rady Ota Kaftan uvedl, že peněžní ústavy musí vytvořit v horizontu tří let dodatečné opravné položky k úvěrům klasifikovaným jako ztrátové, které jsou po lhůtě splatnosti vyšší než jeden rok a které jsou zajištěny zástavami v podobě nemovitostí.
Do konce letošního roku budou peněžní domy povinny vytvořit opravné položky ke ztrátovým pohledávkám s lhůtou splatnosti čtyři roky a více ve výši sto procent. U pohledávek po splatnosti tři až čtyři roky ČNB požaduje "oprávky" ve výši 30 procent, u pohledávek se dvěma až třemi léty po lhůtě splatnosti jde o 20 procent, u pohledávek jeden až dva roky po splatnosti je to deset procent. Do konce roku 2000 musí být veškeré ztrátové pohledávky po splatnosti více než jeden rok a zajištěné nemovitostmi plně pokryty dodatečnými opravnými položkami, řekl Kaftan.
Podle výpočtů centrální banky provedených na základě údajů z loňského roku by měla uvažovaná suma dodatečně vytvořených oprávek bank činit zhruba 46 miliard, do konce letošního roku pak banky v opravných položkách vytvoří asi 25 miliard korun. Snížení povinných minimálních rezerv banky uvítaly. Podle Petra Tomka z Raiffeisenbank by snížení PMR mohlo vést ke zvýšení úrokové sazby z depozit o 0,3 až 0,4 procenta. V případě úvěrů příliš velké šance na jejich zlevnění podnikům nedává, spíše předpokládá, že by je banky kvůli vyšším opravným položkám mohly zdražit. Naopak Barbora Tachecí, mluvčí Investiční a Poštovní banky uvedla, že snížení PMR je správná cesta, která může v konečném důsledku i zlevnit úvěry pro podnikatele. IPB věří, že po prudkém navýšení po vstupu Nomury jsou rezervy dostatečné. "Kdybychom byli nuceni rezervy dále posilovat nad už vyhlášené letošní záměry, samozřejmě by se to projevilo na objemu čistého zisku," uvedla Tachecí. Rovněž Jan Stolár z tiskového oddělení ČSOB pro HN uvedl, že se pokles PMR promítne do výše všech úrokových sazeb, což by mělo být příznivé pro klienty. Co se týče zpřísnění tvorby rezerv na klasifikované úvěry, uvedl Stolár, že ČSOB měla vždy vnitřní regule přísnější než ČNB, z této úpravy pro tuto banku tedy nic podstatného nevyplývá.