Přinese trpělivost růže?

Přinese trpělivost růže?

KOMENTÁŘ: Miloš Zeman, předseda sociálních demokratů je, jak přiznal, připraven jednat o složení kabinetu týdny, ne-li měsíce. Místopředseda ČSSD Vladimír Špidla hned také tento záměr pohotově podpořil názorným příkladem ze zahraničí, konkrétně z Nizozemska, kde byly volby již v květnu, a přesto tam dosud vládu nemají. Ostatně i "zkušení" komunisté tvrdí, že není kam spěchat.
Trpělivost je asi skutečně jedinou Zemanovou šancí. Pokud má splnit pověření prezidenta, musí spoléhat na to, že "kvasné" procesy v lidové straně i Unii svobody skončí v jeho prospěch. Jestli chce vůdce ČSSD uspět, musí poskytnout čas předsedovi lidovců Josefu Luxovi a lidem typu Stanislava Voláka v unii, aby ostatní spolustraníky přesvědčili, že důležitější pro koaliční vládnutí je převaha mandátů a vláda bez Klause - nikoli programová shoda. Spolehlivá většina sto třinácti mandátů ČSSD, KDU-ČSL a US by tomuto uskupení skutečně umožnila snadněji prosadit a uskutečnit vládní program. Ze čtyř pětin rozdílné cíle jednotlivých stran by však vedly k tomu, že programové prohlášení by bylo třeba zúžit jen na některé problémy. Naproti tomu se sto dvěma poslanci a při převažující shodě v koalici by se ODS, lidovcům i unii vládlo sice obtížněji, ale mohli by se pokusit vypořádat s mnohem větší škálou potíží. Ačkoli se tato varianta může jevit jako rozumnější, její podmíněnost politickou souhrou ji může v očích některých lidovců či unionistů učinit srovnatelnou se spojenectvím s ČSSD. Se spoluprací s Klausem mají totiž různí lidé různé zkušenosti.
Čas by tedy mohl být Zemanovým spojencem, ale i Klaus zatím může dokazovat svou vůli k dohodě a otázka je, co učiní Václav Havel, pokud jednání o sestavení vlády přesáhnou jím nepřímo vymezenou lhůtu tří týdnů.

Ivan Jemelka