Základní pravidla proeuro jsou jednoznačná

Budou na zavedení společné evropské měny české firmy a podniky připraveny včas?

Základní pravidla proeuro jsou jednoznačná

* O zavádění eura a jeho dopadech na českou ekonomiku již bylo napsáno mnoho článků. Nikde se však dosud neobjevila komplexní informace, která by jednak pomohla firmám a podnikům zorientovat se v tomto složitém procesu a zároveň by jim dodala potřebné informace pro přípravu na zavedení jednotné měny.
Podle Maastrichtské smlouvy se s platností od 1. 1. 1999 stane euro jednotnou měnou členských zemí Evropské měnoví unie (EMU) a nahradí tak stávající národní měny jedenácti zemí EMU. Bankovky a mince národních měn zemí EMU sice zůstanou v oběhu až do roku 2002, ale nebude se již jednat o měny jako takové, nýbrž o tzv. nedesetinná vyjádření eura. Hodnota těchto národních měn zemí EMU vůči euru bude vyjadřována pomocí tzv. fixních přepočítacích koeficientů. Euro zároveň nahradí od 1. 1. 1999 dosavadní Evropskou měnovou jednotku ECU, která tímto datem zanikne, a to v poměru 1 : 1. Euro bude rozděleno na 100 centů a bude volně směnitelnou měnou na všech měnových a finančních trzích.

Označení eura

Pro euro byl stanoven třímístný ISO kód (International Organization for Standardization) EUR, tedy první tři písmena názvu jednotné evropské měny. V kursovním lístku se tak EUR zařadí mezi další měny jako např. USD, CHF, GBP atd. Jako symbol eura se bude používát dvakrát vodorovně přeškrtnuté řecké písmeno epsilon. Písmeno epsilon má jednak symbolizovat Řecko - kolébku evropské civilizace a jednak písmeno E - počáteční písmeno názvu našeho kontinentu. Dvojité vodorovné přeškrtnutí má symbolizovat stabilitu a sílu eura.

Harmonogram

Během přechodného období od 1. 1. 1999 se bude euro používat pouze v bezhotovostní podobě zatímco pro hotovostní operace se budou používat i nadále národní měny zemí EMU. V tomto období, které potrvá do 31. 12. 2001, bude platit pravidlo No prohibition no compultion (žádný zákaz žádné donucení), podle něhož se každý ekonomický subjekt může dobrovolně rozhodnout, zda bude provádět finanční operace v euru, nebo v národní měně země EMU. Některé finanční operace však budou již od 1. 1. 1999 výhradně v euru. Jedná se o tyto operace:
mezibankovní, měnové a kapitálové trhy,
veškeré operace Evropské centrální banky a Evropského systému centrálních bank,
operace v rámci národních clearingových systémů zemí EMU,
finanční operace institucí EU a některých národních institucí zemí EMU.
Během přechodného období se očekává progresivní nárůst používání eura na úkor národních měn zemí EMU. Bankovky a mince euro budou dány do oběhu 1. 1. 2002, kdy definitivně nahradí bankovky a mince národních měn zemí EMU. Všechny bankovky a mince národních měn zemí EMU budou stahovány z oběhu nejpozději do 30. 6. 2002. Občané, kteří si nestihnou vyměnit tyto bankovky za euro, se budou moci obrátit do konce roku 2002 na banky Evropského systému centrálních bank. Přechod k EMU tak bude definitivně dokončen nejpozději k 30. 6. 2002.

Přepočítací koeficienty

Fixní přepočítací koeficienty mezi eurem a jedenácti měnami zemí EMU budou stanoveny nejpozději do 31. prosince letošního roku Radou ministrů EU na návrh Evropské komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou. Tyto přepočítací koeficienty budou stanoveny na šest platných číslic, tedy bez nuly před desetinou čárkou (tab. č. 1) a během celého přechodného období až do roku 2002 se nebudou měnit. Rozhodnutí Rady ministrů o fixních přepočítacích koeficientech však nesmí ovlivnit vnější hodnotu ECU vzhledem k tomu, že veškeré závazky a pohledávky v ECU se k 1. 1. 1999 převedou v poměru 1 : 1 do eura.
O tom, jaký bude fixní poměr mezi např. DEM a eurem, lze dnes jen spekulovat. Často se chybně uvádí, že tyto fixní poměry jsou již známy, neboť již byly zafixovány letos počátkem května. Ve skutečnosti však byly na Bruselském summitu EU 1.až 3. května zafixovány jen bilaterální směnné kursy mezi jednotlivými měnami zemí EMU. Vzhledem k tomu, že ECU jakožto košová měna obsahuje v koši i měny zemí, které se nezúčastní měnové unie (britská libra, řecká drachma, dánská koruna), nelze v žádném případě hovořit o zafixování měn zemí EMU vůči euru. Podíl tří měn zemí, které zůstanou od 1. 1. 1999 mimo EMU v koši ECU, tvoří zhruba 15 %, což znamená, že tyto měny ještě mohou ovlivnit vnější hodnotu ECU před vlastním zafixováním. Především britská libra, která volně plave a jejíž podíl v koši ECU je 13 %, by mohla ještě promluvit do celého procesu. Na definitivní zafixování poměrů mezi měnami zemí EMU a eurem si budeme muset počkat do konce letošního roku.

Pravidla pro konverzi

Provádění konverzí mezi jedenácti měnami zemí EMU a eurem, resp. mezi jedenácti měnami zemí EMU navzájem upravuje nařízení Evropské komise č. 1103/1997. Podle tohoto nařízení se fixní přepočítací koeficienty nesmějí zaokrouhlovat ani jinak zkracovat. Zároveň se nesmějí používat převrácené hodnoty koeficientů ani křížové kursy mezi jednotlivými měnami zemí EMU. Při konverzi z eura do měny zemí EMU se bude postupovat tak, že se částka v euro vynásobí patřičným směnným koeficientem, čímž dostaneme výslednou částku v dané měně (tab. č. 2). Výsledek z tab. 2 se pak zaokrouhlí v závislosti na dané měně podle pravidla komerčního zaokrouhlování (do 4 dolů, od 5 včetně nahoru). Při konverzi z měny země EMU do eura se částka v měně země EMU vydělí patřičným směnným koeficientem a výsledná částka v euro se zaokrouhlí na dvě desetinná místa (tab. 3). Při konverzi mezi dvěma měnami zemí EMU se nejprve musí vyjádřit hodnota původní měny v euru, tato hodnota se zaokrouhlí na tři desetinná místa a teprve poté se provede konverze do měny druhé (tab. č. 4).
I když Česká republika není členskou zemí EU, je třeba tato pravidla dodržovat, neboť tímto způsobem budou provádět konverze všechny zahraniční banky, firmy a podniky. Při jiných postupech by se výsledek mohl lišit a banka či podnik by se mohly dostat do potíží.

Konverze - euro a Kč

Vzhledem k tomu, že ČNB nedávno oznámila, že od 1. 1. 1999 nebude ve svém kursovním lístku zveřejňovat kursy jedenácti měn zemí EMU, je jasné, že banky i další ekonomické subjekty operující s cizími měnami budou muset hodnoty jedenácti měn zemí EMU vyjadřovat prostřednictvím eura. Směrodatný tak bude kurs eura vůči Kč, který bude od 1. 1. 1999 zveřejňovat ČNB každý den ve svém kursovním lístku. V praxi to znamená, že pro vyjádření určité částky v měně země EMU (např. pro účely účetnictví) bude nutné nejprve pomocí fixních přepočítacích koeficientů vypočítat hodnotu v euro a teprve poté na základě směnného kursu mezi EUR a Kč vypočítat hodnotu v Kč (tab. č. 5).
Tato situace (uvedená v tab. 5) nastane pouze při operacích s jedenácti měnami zemí EMU, v případě operací s eurem se bude postupovat standardním způsobem jako u jiných cizích měn. Alternativní postupy jako např. dopočítání směnných kursů vůči Kč u měn zemí EMU na základě kursu EUR/CZK a fixních přepočítacích koeficientů vedou k velkým rozdílům ve výpočtech, a jsou tudíž vyloučené.
Pravidla EU pro operace s eurem jsou tedy jednoznačně dána. Pro české ekonomické subjekty z toho vyplývá, že pokud chtějí uspět v evropské konkurenci, musí je přijmout za své a řídit se jimi. V této souvislosti by jistě neškodilo, kdyby zodpovědné státní instituce věnovali více pozornosti problematice eura a s dostatečným časovým předstihem provedly nezbytné úpravy našich norem tak, aby byly v souladu s normami EU upravujícími zavedení eura. V opačném případě hrozí, že české firmy a podniky nebudou na euro připraveny včas.

Roman Šilha, Česká spořitelna, a. s.