Služební cesta v pracovním volnu

Služební cesta v pracovním volnu

V pravidelné rubrice HN odpovídají odborníci na dotazy. Můžete je zasílat na adresu: Právní poradna HN, Dobrovského 25, 170 55 Praha 5.
Zaměstnavatel vysílá svého zaměstnance na služební cestu. Nástupem na služební cestu je sobota. Jednání probíhá v době od pondělí do pátku následujícího týdne. Vzhledem ke vzdálenosti místa jednání od sídla vysílající firmy (tj. zaměstnavatele) je zaměstnanci poskytnuto služební vozidlo a délka cesty jsou dva dny (jedná se o dobu, která je nezbytně nutná pouze na dopravu k místu jednání, tj. neprobíhá obchodní jednání v rámci služební cesty). Vzniká situace, kdy zaměstnanec je vysílán zaměstnavatelem v den pracovního volna (v pracovní smlouvě je stanovena pracovní doba od pondělí do pátku a je pružná). V novém zákoně o ces-tovních náhradách není konkrétní zmínka o řešení této situace. Proto zaměstnavatel poskytuje za práci v den pracovního volna pouze stravné + kapesné bez poskytnutí náhradního volna nebo proplacení mzdy za odpracovaný čas.
V. S., Hranice
Vycházíme z toho, že tazatel je zaměstnán u podnikatele a má uzavřenu pracovní smlouvu. Pro daný případ je základem právní úprava zákona 119/1992 Sb., v aktuálním znění, dále jen "zákon o cestovních náhradách", sekundárně zákon 65/1965 Sb., (ZP) modifikovaný zákonem o mzdě.
S ohledem na skutečnost, kdy judikatura zastává názor, že doba od nástupu zaměstnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště, tedy doba spadající pod pojem "pracovní cesta", není prací přesčas, za kterou by měl zaměstnanec nárok na příplatek za práci přesčas, a je tedy nutno ji zahrnout pod § 22 zákona o cestovních náhradách. Poslední věta § 22 se vztahuje na zaměstnance odměňované hodinovou nebo úkolovou mzdou, ale podle našeho názoru se na pana V. S. nevztahuje.
Z uvedeného vyplývá, že zaměstnanec má nárok na stravné poskytované při zahraniční pracovní cestě a na náhradu mzdy po dobu pracovní cesty, tedy i za dobu trvání cesty do místa výkonu pracovní cesty. Zaměstnavatel je povinen určit místo jejího nástupu atd. Co se týká příplatku za pracovní cestu konanou ve dnech pracovního klidu, je nutné konstatovat, že poskytování příplatku za práci konanou v těchto dnech je u podnikatelských subjektů fakultativní. Subsidiární úprava příplatku za práci konanou ve dnech nepřetržitého klidu upravená ZP je modifikována zákonem o mzdě, který vylučuje použití ustanovení ZP pro zaměstnance, na něž se vztahuje úprava zákona o mzdě. Zákon o mzdě pak výslovně upravuje pouze mzdu a náhradu mzdy za svátek.

Mgr. Hana Ružarovská, adv. koncip.,
AK Mgr. Michal Poupě