Dosavadní inflace a "prognóza" do konce roku

Podle optimistické varianty může prosincová meziroční míra inflace klesnout na 8,5 procenta

Dosavadní inflace a "prognóza" do konce roku

* Inflaci bedlivě sledují nejen odborníci, ale i řadoví občané. Na rozdíl od jiných ukazatelů a "měr" ekonomické situace a zdraví státu, jako jsou například hrubý domácí produkt, saldo zahraničního obchodu, velikost peněžní zásoby a devizových rezerv, stav ve výběru daní, kurs koruny vůči hlavním měnám atd., se inflace dotýká bezprostředně každého občana.
Pohyb inflace pociťuje každý jednotlivec na vlastní kůži při nákupu chleba nebo benzínu, placení dovolené nebo nájmu, návštěvě vinárny či kadeřníka. Inflace se pravidelně měří a pravidelně měsíčně zveřejňuje. Je proto s podivem, jak se někteří "analytici" stále a pravidelně diví něčemu, čemu by se už divit neměli, jak se různé změny v různých mírách inflace vysvětlují těmi méně podstatnými vlivy.

Měření inflace

Změna spotřebitelských cen (CPI consumer price index) se měří několika indexy. Meziměsíční inflace a meziroční inflace měří změnu cen proti minulému měsíci či minulému roku. Průměr posledních dvanácti meziročních inflací je "klouzavá míra inflace", eventuálně jen "míra inflace", pokud posledním měsícem je prosinec. Čistá inflace měří změnu cenové hladiny s vyloučením vlivu administrativních zásahů (regulované ceny, změny daní, dotace atd.).
Nemám v žádném případě v úmyslu zjednodušovat vládní či jiné odborné prognózy pohybu cenové hladiny. Při jejich tvorbě se vždy jedná o posouzení výsledku možných interakcí mnoha různých faktorů. Kromě těch, které jsou ekonomům známy, se mohou náhle vyskytnout i další, nově se zrodivší (případný válečný konflikt v Kosovu může být jedním z nich), které mohou vývoj inflace podstatně ovlivnit. Při tvorbě fundovaných prognóz vývoje cenové hladiny se tedy nikdy nejedná o pouhé "protažení" minulého vývoje do budoucnosti. Přesto se však domnívám, že vývoj inflace byl v minulém roce tak specifický, že zásadním způsobem ovlivňoval vývoj inflace v letošním roce a že na něj nesmíme zapomínat při zdůvodňování nových "měsíčních" čísel.

Dosavadní vývoj

Roční inflace se počítá jako průměr dvanácti meziročních inflací. Podíváme-li se na jejich vývoj od 1. ledna 1997, vidíme dva zlomové body: červenec 1997 a leden 1998. V červenci 1997 byla meziměsíční inflace 3,5 procenta, v lednu 1998 dosáhla rekordních čtyř procent. Pro názornost si můžeme celý průběh zjednodušit do uvedeného grafu. Od ledna do června byl meziroční růst na úrovni sedmi procent, v červenci se zvýšil na 10 procent a v lednu 1998 na 13 procent. Na úrovni 13 procent zůstal až do května 1998. Z grafu je tedy patrné, že pokud se nestane něco abnormálního, dramatického, pak v červenci 1998 pravděpodobně poklesne meziroční inflace zhruba o tři procenta a v lednu 1999 o další tři procenta. V každém případě bude meziroční inflace v červenci 1998 a lednu 1999 podstatně ovlivněna minulým červencem a minulým lednem.
To se také skutečně stalo. V červenci byla meziroční inflace 10,4 procenta (proti 13 procentům v květnu) a několik "analytiků" moudře konstatovalo, že se podařilo snížit inflaci, a uváděli velké množství důvodů. Přitom v červenci 1998 se vlastně situace podstatně zhoršila. Meziměsíční inflace prudce stoupla o 1,9 procenta (procentního bodu). Meziroční inflace však přesto poklesla o 1,6 procenta. Bylo to ale jen proto, že jsme se nesrovnávali s cenovou hladinou v červnu 1997, ale o asi tři procenta vyšší hladinou v červenci 1997. V lednu 1999 nám nejspíše meziroční inflace klesne zhruba o tři procenta. Přesněji řečeno meziroční inflace poklesne i při eventuálním razantním zvýšení inflace (míněno meziměsíční inflace).

Výhled do konce roku

Do konce roku nám zbývají dva měsíce. Pokusme se odhadnout výslednou roční inflaci. Je to opravdu jen "pokus a odhad". Slovo prognóza je proto v názvu článku záměrně v uvozovkách.

Reálná varianta

Předpokládejme, že v následujících měsících se nebudou dít žádná dramata. V říjnu, listopadu a prosinci minulého roku byla meziměsíční inflace na úrovni 0,4 procenta, 0,4 procenta a 0,5 procenta. Pokud pro letošní rok tato čísla zvýšíme pro opatrnost o 0,1 procentního bodu, potom prosincová meziroční inflace se nám zvýší ze současných zářijových 8,8 procenta na asi 9,1 procenta. Roční míra inflace bude 11,1 procenta. V lednu 1999 nám klesne meziroční inflace na přibližně 6,3 procenta a roční inflace (klouzavá) na 10,6 procenta.

Pesimistická varianta

Největší meziměsíční přírůstek spotřebitelských cen za posledních pět let, ve výši čtyř procent, byl v lednu tohoto roku. V té době ale proběhla řada deregulací (zvýšení spotřebních daní, zvýšení DPH u paliv), koruna byla extrémně slabá (19,7 CZK/DEM, až 36 CZK/USD), zdražily potraviny. Máme-li předpokládat drama v závěrečných měsících tohoto roku (zatím pro ně nejsou žádné signály), pak stačí tříprocentní růst v jednom měsíci a v ostatních měsících růst srovnatelný s minulým rokem. Prosincová meziroční inflace se nám tak zvýší ze současných zářijových 8,8 procenta na 11,6 procenta. Roční míra inflace pak bude 11,8 procenta. V lednu 1999 pak klesne i v této pesimistické variantě meziroční inflace opět na přibližně devět procent a klouzavá roční inflace na 11,4 procenta.

Optimistická varianta

Předpokládejme, že v následujících měsících bude meziměsíční inflace na úrovni 0,3 procenta. Prosincová meziroční inflace nám klesne na 8,5 procenta. Roční míra inflace pak bude 11 procent. V lednu 1999 pak klesne meziroční inflace na asi 5,5 procenta a klouzavá roční inflace na 10,4 procenta.

Luděk Ambrož,
FINOP HOLDING, a. s.