Byl prodej SPT Telecom chybou?

Byl prodej SPT Telecom chybou?

V nářcích nad zvyšováním cen se pravidelně objevuje výtka: Proč vláda SPT Telecom neprivatizovala českou cestou. A hned následuje - je to lukrativní obor, jeho privatizace by se s lehkým srdcem zúčastnila každá banka, schopných odborníků máme dost. Ale ruku na srdce, máme skutečně dost vlastních odborníků? Disponují tito "naši" odborníci požadovaným know-how?
Do roku 1995 byl SPT Telecom podnikem v rukách státu. Za šest let jeho management nedokázal zvýšit dynamiku připojování nových telefonních stanic, nesebral odvahu k nutné restrukturalizaci a propouštění zaměstnanců, nenaučil se hovořit ani se svými zaměstnanci, ani se svými zákazníky.
Ať už říkáme smlouvě o prodeji 27 procent Telecomu hanebná nebo nestydatá, znamenala v každém případě investici 130 miliard korun a zároveň předání taktovky manažerům švýcarského operátora Swisscom a nizozemského PTT Telecom. Ti se polosocialistického molocha, který si mezitím vysloužil přezdívku Společnost Proti Telekomunikacím, chopili jako racionální investor a řekli: Vytvoříme transparentní společnost s vysokou efektivitou svých služeb. Zdá se, že se jim to daří, podobně jako se to daří Volkswagenu ve Škodě Auto.
Kdo je vinen dnešními spory o poplatky za telefon? TelSource zřejmě nikoli. Česká vláda, zastoupená ministrem Karlem Dybou, připravila smlouvu, jejíž znění nikdy nebylo oficiálně zveřejněno, poskytla garanci telekomunikačního monopolu do roku 2001 a v dalších letech vždy povolila zvýšení regulovaných cen.
Když žehráme na SPT Telecom, dívejme se z více úhlů. Prodej Telecomu konsorciu TelSource nebyl chybou. Chybné byly podmínky, za jakých se prodej uskutečnil. Domácí monopolní operátor jen využívá každého centimetru hřiště, které mu stát ve své blahovůli nabídl.

Dušan Vítek,
posluchač VŠE