Nechodit do práce a brát peníze?

Pracovní právo - veřejné funkce, občanské povinnosti a volno a mzdy

Nechodit do práce a brát peníze?

* Otázky spojené s pracovním volnem a případnou náhradou mzdy určuje řada zákonů a vyhlášek. Autorka se snaží reagovat na ty, které upravují situaci v případě překážek z důvodu obecného zájmu.
Překážky v práci z důvodu obecného zájmu patří mezi překážky v práci na straně zaměstnance. Jsou upraveny v § 124 zákoníku práce, v nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a ve vyhl. č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu a dalších právních předpisech, např. ve vyhl. č. 172/1993 Sb., v platném znění. Tato vyhláška upravuje pracovní volno pro činnost v odborovém hnutí.
Podle § 124 zákoníku práce poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Jde o rozsáhlý komplex překážek v práci, kdy zaměstnanec může být buď dlouhodobě, nebo krátkodobě uvolněn ze své práce. Různě je pak řešeno, zda a od koho náleží zaměstnanci náhrada mzdy.
Pracovněprávní předpisy nevypočítávají vyčerpávajícím způsobem, co se rozumí výkonem veřejné funkce, uvádějí to pouze příkladmo. Jde např. o funkci v Parlamentu nebo v obecním zastupitelstvu. Výkon občanských povinností rovněž není taxativně uveden. Zda se jedná o výkon občanských povinností, je možné nalézt mimo pracovněprávních předpisů i v celé řadě jiných právních předpisů. Jde o svědky u soudu, o poskytnutí pomoci při požární ochraně, živelních událostech apod.
Zákoník práce rozlišuje, kdo poskytne zaměstnanci náhradu mzdy, resp. zda ji vůbec obdrží. Podle § 124 odst. 2 zákoníku práce krátkodobě uvolněnému zaměstnanci k výkonu veřejné funkce a občanské povinnosti poskytne zaměstnavatel, u něhož je v pracovním poměru, náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Zaměstnanci uvolněnému dlouhodobě pro výkon veřejné funkce, poskytne zaměstnavatel, pro kterého byl uvolněn, přiměřenou odměnu. Refundace je upravena v § 17 nař. vlády č. 108/1994 Sb. Při krátkodobém uvolnění zaměstnance právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec v době krátkodobého uvolnění činný, popř. z jejíhož podnětu nebo v jejímž zájmu byl uvolněn, uhradí zaměstnavateli tohoto zaměstnance náhradu mzdy za dobu uvolnění. Zaměstnavatel se může s touto fyzickou nebo právnickou osobou dohodnout i na upuštění od refundace. Refundace také není možná, pokud ji zákon nepřipouští. Jde např. o činnost přísedícího u soudu.
Jiné úkony v obecném zájmu jsou vyčísleny ve vyhl. číslo 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu. Tato vyhláška rozlišuje jiné úkony, při nichž má zaměstnanec nárok na pracovní volno, ale bez náhrady mzdy. Pracovní volno s náhradou mzdy (bez možnosti refundace) náleží např. při dárcovství krve a aferéze, pracovní volno bez náhrady mzdy přísluší např. při činnosti zaměstnance při organizované zájmové, tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni, nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
U jiných úkonů v obecném zájmu lze v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, tam kde nepůsobí odbory, zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popř. na náhradu mzdy nad rozsah stanovený v pracovněprávním předpisu, popř. rozšířit jejich okruh o další případy, které zaměstnavatel bude posuzovat jako jiné úkony v obecném zájmu, a stanovit pro zaměstnance příznivější podmínky poskytování pracovního volna a náhrady mzdy. Náhrada mzdy se poskytuje ve výši průměrného výdělku. Ani v tomto případě se nesmí průměrný výdělek překročit. Náhrada mzdy poskytnutá navíc podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu se nerefunduje. U zaměstnavatelů, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, lze navýšit jen nároky na pracovní volno, ale bez náhrady mzdy.
Výčet překážek v práci z důvodu obecného zájmu není možné uvést vyčerpávajícím způsobem. I úprava rozsahu pracovního volna a náhrady mzdy je řešena různě (viz např. vyhl. č. 172/1973 Sb., v platném znění, zabývající se volnem při výkonu odborové činnosti).

JUDr. Štěpánka Wiesnerová, advokát