Hrad filmových pohádek

Prvního dubna nás opět uvítají historické objekty

Hrad filmových pohádek

* Hrad Bouzov znají i ti z nás, kteří se za památkami na střední Moravu v životě nevypravili. V jeho prostředí spatřily totiž světlo světa snad desítky českých filmových a televizních pohádek. Mezi milovníky historických památek má pak tento objekt pověst romantické "novostavby". Není tomu však tak docela.
Bouzov stával na střední Moravě už na počátku 14. století a za několik desetiletí se z rukou zakládajících pánů z Bouzova dostal do držení jiných rodů, vlastnil jej markrabě Jošt a pak páni z Kunštátu. Někteří historikové se domnívají, že se tu dokonce narodil král Jiří z Poděbrad (původně se psal Jiří z Kunštátu a Bouzova). Nepochybně tu však sídlil jeho otec, pan Viktorín. Výčet majitelů by byl jistě dlouhý. Do osudu hradu zasáhla ničivě třicetiletá válka. Příslušníci rodu Podstadských prodávají zpustošený hrad roku 1696 Františku Ludvíkovi, falckraběti rýnskému, velmistrovi Řádu německých rytířů.
Ještě na konci minulého století byl Bouzov malebnou zříceninou. V letech 1895 - 1910 se však velmistr řádu arcivévoda Evžen Habsburský rozhodl k radikální přestavbě a nechal vybudovat reprezentativní sídlo řádu a muzeum. Autorem rekonstrukce byl Georg von Hauberisser. Stavba tak plně odpovídala dobovým, zejména německým snahám po romantickém vzkříšení gotických památek, které by navozovaly atmosféru dávné rytířské slávy a udatnosti. Ke cti projektanta je však nutno poznamenat, že celé přestavbě předcházel na onu dobu seriózní stavebně historických průzkum. Dokonce se podařilo zachránit několik původních částí stavby. Tak například první dvě patra hradní věže pocházejí ještě z patnáctého století a tzv. Alžbětino křídlo zůstalo rovněž v původní gotické podobě, snad trochu rozšířené a doplněné. Podařilo se vybudovat mohutný hrad se všemi atraktivními prvky středověké světské architektury, jako je cimbuří, nejrůznější ochozy, ba dokonce i tajná chodba.
O hrad je výtečně pečováno. Prohlídka nabízí návštěvníkovi sugestivní podívanou, nicméně nečiní z tohoto romantického sídla hradní Disney Land, ačkoli se tu tento způsob prezentace sám nabízí. Roční bilance 150 tisíc návštěvníků je zřejmě na hranici možností zdejší hradní posádky a stavby samotné.
Celkový dojem z prohlídky je velkolepý, protože interiéry hradu jsou kompletně zařízeny. Historizující mobiliář tu v harmonickém souladu přebývá vedle vzácných starých originálů. Najdeme zde překrásný barokní nábytek, gotické deskové obrazy a spoustu zajímavých starobylých drobností. Za zvláštní zmínku stojí například repliky kachlových kamen s pozoruhodnou barevně glazovanou figurální výzdobou, řezbované lustry s postavami v typickém oděvu německé renesance a jiná mistrovská díla uměleckého řemesla. Ke skvostům Bouzova patří hradní kaple s originálem výtečně zachovalého gotického oltáře.
Třebaže hrad je do značné míry přizpůsoben požadavkům bydlení dvacátého století, nebylo zde instalováno elektrické osvětlení, což byla určitá daň romantické image středověkého hradu. O výjimečných příležitostech, například i o letošních Velikonocích, mohou návštěvníci večer obdivovat krásy pohádkového sídla ve světle svíček. Hrad Bouzov jistě nebudeme srovnávat s takovými středověkými originály na Moravě, jako jsou Buchlov nebo Pernštejn. Jeho návštěva je však neobyčejně hezkým zážitkem. Proč si ostatně v době internetu nedopřát výlet do pohádky?

Zuzana Ledererová-Protivová