"Květnice hora, Besének voda, je dražší než celá Morava"

"Květnice hora, Besének voda, je dražší než celá Morava"

* Toto dvojverší v titulku se traduje už z dávné minulosti, kdy se na Květnici, vypínající se nad Tišnovem, dobývaly různé nerosty a v říčce, obtékající Květnici, se rýžovalo zlato.
(ON)
Město Tišnov leží na břehu Svratky, v malebném podhůří Českomoravské vrchoviny, na železniční trati Brno - Havlíčkův Brod - Praha. Výhodná poloha dřívější vsi, nazývané Tusnowiz, se stala pro českou královnu Konstancii (+1240), vdovu po Přemyslu Otakaru I., podnětem k vybudování cisterciáckého kláštera Porta coeli (Brána nebes). Ten patřil ve své době, zásluhou krále Václava I., k nejbohatším z cisterciáckého řádu v Mařídolu v Sasku. Klášter Porta coeli, založený v roce 1233, se stal až do dnešních dnů významnou kulturní památkou. Zvláště klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, do něhož se vchází bohatě zdobeným portálem umístěným v západním průčelí, ve střední Evropě unikátní křížová chodba a kapitulní síň jsou skutečnými architektonickými skvosty, které sem přicházejí obdivovat četní návštěvníci nejen od nás, ale také ze zahraničí. Tento ženský cisterciácký klášter byl v období josefínských reforem roku 1872 zrušen a klášterní budovy byly přeměněny v dílny s různou pracovní činností. Ani pozdější znovuosázení kláštera cisterciáckými řeholnicemi, které se uskutečnilo v roce 1899, nemohlo již zpomalit celkový útlum života v tomto prostředí.
Ve zmiňovaném klášterním areálu se dále nachází novogotická kaple z roku 1902 a barokní budova bývalého proboštství z 18. století, v němž je nyní sídlo Podhoráckého muzea, kde se konají zajímavé výstavy a jiné kulturní akce, mající úzký vztah k tomuto regionu.
V Tišnově samotném jsou dochovány ze stavebních památek bývalá hláska, nynější věž kostela sv. Václava, a několik středověkých domů. Koncem 15. století měly již téměř všechny grunty v Tišnově výsadní právo vaření piva a pálení žitného vína na žitnou čili režnou kořalku. Usazují se zde ševci a jircháři a zakládají ulici Ševcovskou, koncem 18. století zvanou Jirchářskou. Další řemeslníci zde nacházejí svůj domov a zakládají četné dílny.
Středověké základy má také původně barokní radnice neboli ráthaus, která byla v roce 1905 přestavěna v romantickém historickém slohu. V jejím průčelí jsou mezi okny sgrafita zobrazující výjevy z dějin města.
Nad městem se na severu vypíná hora Květnice, jejíž jižní svahy jsou domovem vzácných teplomilných rostlin, rostoucích na devonských vápencích. Svá tajemství vydala Květnice v roce 1972, kdy byla objevena za zcela zvláštních okolností krápníková jeskyně, pojmenovaná po tišnovském občanu Aloisu Královi, objeviteli Demänovských jeskyní na Slovensku.
Pro četné přírodní a historické zajímavosti je Tišnov vyhledáván milovníky přírody a turistiky, jimž je osvědčeným východiskem k mnoha oblíbeným výletům do širého okolí tohoto hezkého města v podhůří Českomoravské vrchoviny.