Katalog tvrzí v Čechách

Nakladatelství Argo vydává unikátní encyklopedii z oboru kastelologie

Katalog tvrzí v Čechách

* Po patnáctidílném reprintu monumentálního díla Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze Království českého přichází pražské Argo s další obsáhlou kastelologickou publikací. Obsáhlá, moderně pojatá kolektivní publikace je věnována sídlům nižší šlechty.
(mat)
Tvrze představují pozoruhodnou kategorii panských sídel. Jak v úvodu Encyklopedie českých tvrzí píše Jiří Úlovec, "je pod tímto pojmem chápáno malé feudální sídlo, ve starší době převážně opevněné, vázané přímo na vesnické či městské osídlení, případně na jejich nejbližší okolí". Umístění tvrzí v terénu, uvádí Jiří Úlovec, bylo dáno především hospodářskou a společenskou situací jejich stavitelů. Těmi byli zprvu, tedy během 13. století, hlavně příslušníci nižší šlechty, především rytíři a zemané. Majetková situace jim umožňovala stavbu jen prostého sídla, nicméně skýtajícího jistý komfort i ochranu.
K stavitelům tvrzí se postupně připojily také církevní instituce a nejbohatší měšťané, zatímco v prvním případě sloužila tvrz především jako sídlo správce církevního majetku, v druhém šlo o snahu postoupit, alespoň vnějškově, na vyšší příčku společenského žebříčku.
Zakladatel české kastelologie Augustin Sedláček shromáždil údaje o téměř dvou a půl tisíci tvrzí. Současné znalosti nám dovolují hovořit o počtu víc než dvojnásobném. Budování tvrzí zaznamenalo vzestupy (zejména 14. a 16. století) i propady (husitské války), během druhé poloviny 17. století však ztrácejí svůj význam.
Abecedně řazený katalog tvrzí (známých i zmizelých) vydávaný Argem přináší údaje o těch nejvýznamnějších. V hesle je podána stručná charakteristika, nástin historického i stavebního vývoje. Obrazový doprovod tvoří kopie katastrálních map, plánky, stará vyobrazení i fotografie.
Samotnému hesláři, který v prvním díle dosáhl k písmenu J, respektive k tvrzi Jitkov na Havlíčkobrodsku, ovšem předchází několik zasvěcených, obecně pojatých studií:
Ladislav Svoboda podrobně rozebírá stavební vývoj českých tvrzí od 13. do 17. století. Petr Chotěbor popisuje dobové stavební techniky, obrannou funkci tvrzí i jejich architektonické detaily. Vladimír Brych na základě zejména archeologických pramenů přibližuje hmotnou kulturu středověké tvrze v Čechách. I tyto úvodní texty jsou hojně doprovozeny ilustracemi, zejména náčrty a fotografiemi.
Nakladatelství Argo prvním dílem encyklopedie opět potvrdilo své téměř výjimečné postavení ve vydávání odborné historické literatury. Kniha ovšem potěší nejen odborníky, ale i laické zájemce o dějiny či místopis.
Encyklopedie je rozvržena do tří svazků. Součástí toho posledního, který je plánován na rok 1999, by měl být i terminologický slovníček, rejstřík a kompletní seznam dosud publikované literatury k tématu tvrzí.
Ediční plán Arga obsahuje - kromě vzpomenutého reprintu Sedláčkova díla a přítomné encyklopedie - i další kastelologická díla. Ve spolupráci s Nakladatelstvím český les by měl být například vydán český překlad proslulého díla znalce českých hradů z poloviny 19. století Franze Alexandra Hebera. Nakladatelství slibuje vysokou úroveň reprodukcí původních rytin, pro které je Heberovo dílo zvláště ceněno. Publikace Františka Gabriela a Jaroslava Panáčka Hrady okresu Česká Lípa poprvé v úplnosti přiblíží na padesát hradních lokalit regionu, který je na památky středověkého fortifikačního stavitelství jedním z nejbohatších v republice.
Ladislav Svoboda, Jiří Úlovec a kolektiv: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl: A-J, Argo, Praha 1998. Váz., 276 stran, doporučená cena 498 Kč.