Pan Tadeáš podle pana Andrzeje

Slavný polský režisér připravuje další přepis klasického literárního díla

Pan Tadeáš podle pana Andrzeje

* Převést na filmové plátno veršovaný epos, považovaný za klíčové dílo polské národní literatury, to vyžaduje odvahu. Režisér Andrej Wajda tu odvahu má.
(mat)
Básnický epos Adama Mickiewicze (1792 - 1851) Pan Tadeáš, který v deseti tisících veršů podává barvitý obraz šlechtického Polska v čase napoleonského tažení do Ruska, platí u našich severních sousedů za dílo "národní". Nad snahou režiséra Andreje Wajdy převést jej do podoby filmu však mnozí již předem lámou hůl. "Rozhodnutí nafilmovat Pana Tadeáše je výrazem rozpaků polské kinematografie," říká známý kritik Zygmud Kaluzyňski. Poslání dávného příběhu mu na prahu elektronicko počítačového 21. století připadá nadmíru anachronické.
Ovšem Wajda má na převod i složitých a těžko uchopitelných děl šťastnou ruku. Příkladem může být jeho adaptace Veselky, veršovaného symbolistního dramatu, s nímž mají problémy i mnozí divadelní režiséři. Wajda si k práci nad Panem Tadeášem přizval schopné spolupracovníky - za kamerou bude stát Pavel Edelman, který spolupracuje s elitou polských režisérů, hudbu skládá zkušený filmový skladatel Wojciech Kilar.
V rozhovoru pro varšavský deník Rzeczpospolita však Wajda, jenž si sám napsal scénář, připouští, že Pan Tadeáš je i pro něho obtížný oříšek. Mickiewiczův text se zdá být "nefilmovým" především kvůli nedostatku dialogů. Hrdinové nové adaptace budou z plátna navíc mluvit výhradně jen slovy Adama Mickiewicze, do předlohy nebylo připsáno jediné slovo. "Udělali jsme čtené zkoušky. Mickiewiczův verš zní z úst herců neobyčejně přesvědčivě. Není třeba jej stylizovat či převádět do prózy."
Wajda ve své snaze ovšem není první. Pana Tadeáše zfilmoval již režisér Ryszard Ordyňski u příležitosti desetiletí existence samostatného Polska. Premiéra se konala 9. listopadu 1928 v přítomnosti maršálka Pilsudského. Suma němých filmových obrazů přišla na tehdy ohromnou sumu půl miliónu zlotých. Ale ani Wajdův nový film, který vzniká ve firmě Lwa Rywina Heritage Films, nebude patřit k nejlevnějším. Výše rozpočtu se odhaduje na 12 až 13 miliónů zlotých, tedy na tři milióny dolarů. "Myslím, že by to mohl být vynikající film," říká Lew Rywin. "Andrzej Wajda je ve skvělé formě a umí natočit národní epopej."
Do rozpočtu rovným dílem přispěly produkce Canal+Polska, Canal+France a At Entertainment. Jistým procentem (680 tisíc zlotých) vznik snímku podpořil státní Kinematografický výbor a distribuční firma Vision. Veřejnoprávní televize TVP na poslední chvíli přispěla 1,2 miliónu zlotých. K tomu je třeba dodat, že roční rozpočet Kinematografického výboru na filmové produkce činí necelých 10 miliónů zlotých a že televizní společnosti přispívají na výrobu filmů se stále menší ochotou. Canal+Polska dokonce pro příští rok jakékoli investice do výroby nových filmů zcela zastavil.
Rozpočet je napnutý na nejvyšší míru. Nejvíc peněz spolkne scénografie, kostýmy, rekvizity a honoráře herců. Nad účelným vynakládám prostředků při denních pracích bdí jeden z nejlepších produkčních polské kinematografie Michal Szczerbic, muž, který organizoval Spielbergovy práce na Schindlerově seznamu.
Wajda v rozhovoru pro Rzeczpospolita říká, že film je dnes nadmíru drahý, proto je třeba natáčet rychle. První klapka se ozvala počátkem července. Natáčení potrvá do druhé poloviny září. Premiéra by se měla konat v příštím roce.
"Domnívám se, že Pan Tadeáš bude předmětem věčných sporů, zároveň ale věřím, že mnozí diváci budou k mé adaptaci velkodušní. A možná že po jejím zhlédnutí sáhnou i po knize. To by byl můj největší úspěch," říká s nadějí Andrzej Wajda.
Vím, že nic nemůže nahradit krásu Mickiewiczova verše, stejně jako je fantazie čtenáře nezastupitelná režisérovými představami, říká zkušený polský režisér Andrzej Wajda (na obrázku při odpočinku během natáčení) na okraj své připravované adaptace Pana Tadeáše. A přece věří, že se mu na plátně podaří vzkřísit tu plnost života, která i po sto šedesáti letech dýchá z básnického eposu Adama Mickiewicze. K adaptaci má jeden závažný důvod: Klasik psal své dílo zneklidněn politickými spory Poláků. "V podobné situaci jsme se ocitli nyní znovu. Ještě před nedávnem jsme věřili, že bude lépe, spravedlivěji..."