Střední vrstva chudne a začíná to být vidět

Zahájení pražské aukční sezóny se vydařilo, ale naznačilo možné problémy

Střední vrstva chudne a začíná to být vidět

* Výsledek tří pražských aukcí, konaných v sobotu 12. září, by se dal shrnout do dvou poznatků. Za prvé: Čím dál víc záleží na kvalitě a dobrém původu zboží. A za druhé: Lidé vydávají peníze obezřetněji než dříve.
(nak, DAZ)
Mimořádnou událostí letošního pražského aukčního kalendáře byla dražba poštovních známek v Parkhotelu, pořádaná Domem filatelie Profil. Aukce byla doprovodnou akcí mezinárodní výstavy Praga 98, a to jí dodalo lesku.
V souboru, který je v kontextu dosavadních aukcí Profilu spíše souborem komorním (322 položky), byly exponáty takového významu, s jakými jsme se na našem poválečném trhu dosud nesetkali.
Nejdráže prodanou položkou se stala rakouská čtyřkorunová známka s přetiskem Pošta československá (1919) na žilkovaném papíře, za niž nový majitel zaplatil 3 150 000 korun. Desetikorunová rakouská známka z téhož roku a s tímtéž přetiskem, opět na žilkovaném papíře, změnila majitele za 1 850 000 korun. Za 1,7 miliónu korun byl vydražen mimořádně vzácný chybotisk (50/Doplatit/50) na československé známce Osvobozená republika z roku 1927.
Součet vyvolávacích cen činil zcela mimořádných 15 miliónů korun. V aukci se podařilo zvýšit tuto sumu na 19,4 miliónu korun. Prostřednictvím písemných limitů, jimiž nakupují dražitelé, kteří se neúčastní aukce přímo v sále, se prodalo filatelistické zboží za více než osm miliónů korun.
Svou skladbou byla nabídka aukce atypická. Obsahovala totiž velké procento hodně drahých exponátů. Mezi dražiteli v sále byli i vystavovatelé, kteří přivezli své kolekce na Pragu 98. Jeden vystavovatel ze Spojených států například vydražil pět položek za skvělé ceny.
Přes velmi úspěšný průběh aukce přiznávají organizátoři, že dražitelé jsou zdrženlivější než dříve. "Začíná se projevovat nedostatek volných peněz na trhu," konstatuje na okraj aukce soudní znalec v oboru filatelie Vladimír Dražan. "Položky v ceně do deseti tisíc šly dříve na dračku. Dnes tam, kde o položku ještě nedávno soupeřilo deset klientů, zbývají dva až tři. Někteří zadávají písemné nabídky s tím, že pokud uspějí v jednom případě, na další už nereflektují. Zřejmě mají jen omezené finance. To dříve nebývalo. Chudnutí středního stavu je cítit. Odpočítáme-li 20 až 25 vysoce solventních klientů, kteří si mohou dovolit prakticky vše, jde to z kopce. Obávám se, že nejen ve filatelii, ale i v jiných sběratelských oborech," uzavírá Vladimír Dražan.

Nejdráže se prodal Jiří Trnka

Antikvariát Prošek pořádal v sobotu 12. září svou už 27. aukci, pro kterou s obvyklou péčí sestavil katalog o 400 položkách. Majitel firmy Václav Prošek se poprvé zcela samostatně ujal i funkce licitátora s úspěchem, který je při jeho zatím nevelké praxi zcela mimořádný. Je třeba též ocenit, že začátek dražby v dopoledních hodinách byl zvolen tak, aby pokud možno nekolidoval s odpolední aukcí starožitnické firmy Meissner-Neumann.
V příjemném prostředí pražského Mánesa se sešlo obvyklé publikum, i když někteří známí sběratelé tentokrát chyběli. Aukce přinesla tržbu ve výši téměř tří stovek tisíc korun při 50 procentech prodaných položek.
Nejdráže prodaným dílem byla kombinovaná barevná kresba Jiřího Trnky Poustevník s chlapcem (1957), jejíž cena vystoupila ze 4500 na 18 tisíc korun. Hrabalovy "křehké a rabiátské texty z let 1938 - 1952" Poupata s Boudníkovými ilustracemi, vydané v Mladé frontě 1970, byly vyvolány za pouhých 300 korun. Nový majitel si je odnesl za 2600. Borového vydání Apollinairova Pásma v překladu Karla Čapka a s ilustracemi jeho bratra Josefa (1919) zvýšilo v aukci svou cenu z 2500 na devět tisíc korun.
Aukci lze hodnotit jako úspěšnou.

Kvalita a původ rozhodují

Letos byla letní přestávka mezi aukčními sezónami v Praze obzvlášť dlouhá. Po nepříliš zdárných loňských červnových a červencových výsledcích na tuzemském aukčním trhu letos všichni skončili už v květnu.
Milovníkům umění a starožitností aukce už evidentně chyběly. Mimo jiné i tím si lze vysvětlit mimořádně vysokou návštěvu aukce firmy Meissner-Neumann v hotelu Inter-Continental.
V kontextu dvouleté existence této firmy představovala zářijová kolekce solidní průměr. Zájem dražitelů byl dosti rovnoměrně rozložen do všech sběratelských kategorií. Podle očekávání se nejlépe prodávaly obrazy ze sbírky Jindřicha Waldesa, restituované z Národní galerie v Praze.
Značných cenových nárůstů bylo dosaženo u empírových a druhorenesančních hodin (28, 23 a 45 tisíc korun). Cena pěkné toaletní soupravy z růžového skla (Moser, 1936) se více než ztrojnásobila.
Rozsáhlá kolekce kreseb, mezi nimiž bylo jako obvykle značné procento položek z Waldesovy sbírky, se setkala s větším zájmem než v květnové aukci (návrh titulního listu, dílo Karla Hlaváčka, vyvolávaný za 1300 korun, se prodal za 19 tisíc).
Nejdráže prodanou položkou aukce se stal olej Karla Purkyně Hlavy apoštolů, jehož cena vyšplhala z 18 na 260 tisíc korun. Na šestinásobek vyrostla cena oleje Jaroslava Čermáka Vnitřek bretaňské kuchyně (120 tisíc korun). Ojedinělý olej Mikoláše Alše Jupiter v parku se prodal za osminásobek vyvolávací ceny (80 tisíc korun). Cena Uprkovy Hlavy Slovačky se v aukci více než zdesateronásobila a skončila na 210 tisících korun.
Z grafiky byl největší zájem o dřevořezy Paula Gauguina a o kombinovanou techniku Zátiší Emila Filly, jejíž cena startovala na 3500 korunách a skončila u 36 tisíc.
Neprodány zůstaly orientální umělecké předměty, pro které zde zatím není trh, a všeobecně levnější položky a obrazy méně významných autorů. Překvapením byl nezájem o dvě práce ruského malíře a sochaře Ernsta Něizvestného, který je ve světovém umění skutečným pojmem.
"Výsledek této aukce bych charakterizoval jako další důkaz o tom, že na našem trhu čím dál víc záleží na kvalitě a dobrém původu zboží," komentoval licitátor Jan Neumann. Prodalo se 75 procent položek. Dražitelé v aukci utratili čtyři milióny korun.