Jaký barevný film si vybereme

Co bychom měli vědět, když jdeme nakupovat

Jaký barevný film si vybereme

* Začínající fotoamatéři se často nedokáží zorientovat v pestré nabídce filmů. Náš pokus by jim mohl pomoci.
Regály plné pestrobarevných krabiček s barevnými negativními filmy uvedou začínajícího fotoamatéra přinejmenším do rozpaků. Co si vybrat? Červení lákající Agfu, modrou Koniku, žlutý Kodak nebo zelenou Fuji? Nebo trochu český Equicolor či pestrobarevný Polaroid?

Co říká průzkum

Pořadí oblíbenosti jednotlivých značek podle průzkumu agentury AISA provedeného v loňském roce je následující: suverénně vede Kodak (přes 35 % respondentů), druhá Agfa (32 %), třetí Fuji (12 %), čtvrtá Konica (méně než 5 %) a další. Něco jiného tvrdí výrobci. Firma Agfa, jejíž filmy se u nás prodávají nepřetržitě, uvádí, že jimi pokrývá 38 % našeho trhu, Konica tvrdí, že vloni prodala v ČR více než jeden milión svých výrobků a že usiluje o to, aby ovládla nejméně 20 % našeho trhu. Kodak je ve sdílení o kvantitě prodaných filmů skoupý, tvrdí však suverénně, že kvalita jeho výrobků je bezkonkurenční, čemuž ovšem odpovídá i cena. Fuji se prezentuje jako firma, která u nás rozvíjí svou činnost teprve od roku 1991, ale nabízí nejširší sortiment kvalitních filmů jak pro amatéry, tak pro profesionály.

Jak získat přehled

Z toho všeho je patrno, že možnost volby je pro začátečníka značně komplikovaná. Doporučení, která najdeme na reklamních tiskovinách jednotlivých firem, situaci jen dále zkomplikují. Všichni totiž tvrdí, že jejich filmy jsou nejlepší, vyhovují všem podmínkám, dá se na ně fotit při světle svíčky, dávají nejlepší barevné výsledky, umožňují veliká zvětšení bez viditelného zrnění...
A nejhorší na celé věci je, že často všechny ty texty mají pravdu, a tím dilema volby jen dále ztěžují.
V čem je tedy "jádro pudla"? Je to skutečnost, že na našem současném trhu s barevnými negativními i inverzními filmy najdeme zásadně jen opravdu kvalitní výrobky předních světových firem. Žádná z nich si vzhledem k ostré konkurenci, která tu vládne, nejen nedovolí, ale ani nemůže dovolit nabízet výrobek druhořadé kvality.

Náš experiment

Abychom potvrdili nebo vyvrátili toto tvrzení, uskutečnili jsme následující pokus. Koupili jsme čtyři barevné negativní filmy čtyř značek: Kodak, Agfa, Fuji a Konica o stejné citlivosti (200 ASA) a pořídili na ně stejné série snímků za stejných světelných podmínek. Polovinu v terénu, polovinu v interiéru se stejným zabudovaným bleskem v přístroji Pentax. Filmy jsme nechali vyvolat a pořídit pozitivy 9 x 13 cm na lesklý papír v běžné sběrně Fotolab.
Když jsme rozložili výsledné fotografie do řad nad sebou, museli jsme přiznat, že experiment nás poněkud zklamal. Snímky si totiž byly podobné jako vejce vejci a jen skutečný odborník by dokázal rozlišit minimální rozdíly v barevném podání mezi jednotlivými značkami filmů. Snad jen záběry na filmu Agfa byly ve výsledku poněkud brilantnější, což však přičítáme spíše tomu, že pozitivy byly provedeny na podložce téže firmy a záběry na filmu Kodak byly poněkud probarvenější zvláště v partiích lidské pleti.
Z provedeného pokusu je zřejmé, že při výběru mezi jednotlivými značkami nemůžeme udělat chybu. Rozdíly ve výsledku jsou tak malicherné, že pro účely amatérské fotografie není třeba k tomuto hledisku přihlížet. Bez obav můžeme zvolit kteroukoli z těchto značek renomovaných výrobců, a nebude to film, který zaviní případně náš nezdar.

Čeho si máme všimnout

Volba značky nám nemusí dělat hlavu, můžeme se orientovat spíše podle ceny jednotlivých balení a vědět, že nižší cena neznamená, že kupujeme výrazně horší kvalitu.
Co však nemáme přehlédnout, je datum, které na každé krabičce sděluje, dokdy má být film exponován. Jestliže je podle tohoto údaje již prošlý nebo se velmi blíží době, kdy tato lhůta projde, nekupujme jej.
Dalším údajem je citlivost, udávaná ve stupnici DIN nebo ASA. Nejprodávanějšími filmy u nás - patrně proto, že jsou u všech zmiňovaných značek nejlevnější - jsou filmy citlivosti 100 ASA. Panuje totiž přesvědčení, že čím nižší je citlivost filmu, tím menší zrno tento materiál má, a tudíž dovoluje daleko větší zvětšení než filmy citlivější. Tato poučka samozřejmě platí, ale současné filmy o citlivosti 200 ASA dovolují prakticky bezzrnné zvětšení pro všechny účely, které amatér potřebuje. Nadto je jejich expoziční pružnost značně vyšší než u filmů 100 ASA a pro moderní přístroje jsou tím nejvhodnějším materiálem. Filmy o vyšší citlivosti jsou pro naše účely vhodné jen tehdy, chceme-li fotografovat za velmi ztížených světelných podmínek. Naopak filmy o citlivosti 100 ASA si vezmeme na hory nebo k moři.

Co je stejně důležité

Stejně důležité jako výběr filmu je však jeho zpracování. Chceme-li dosáhnout dobrých výsledků, má být film odevzdán do laboratoře co nejdříve poté, kdy je naexponován. Proto si kupujeme spíše filmy v balení po 12 nebo 24 snímcích, abychom nedávali vyvolat záběry z vánočního večera spolu se snímky z letní dovolené. Nekupujeme také filmy "do zásoby", a pokud to již učiníme, vyplatí se je uskladnit spíše v chladničce než v regále blízko topení.

Miroslav Jelínek