Kontrola dýchání brání stresu

Kontrola dýchání brání stresu

* Jako lze nacvičit relaxaci a koncentraci, můžeme se naučit ovládat i dýchání. Má to smysl pro náš aktivní životní styl.
Dýchání je jakýmsi zrcadlem našeho psychického rozpoložení. Ale my můžeme úmyslně navodit břišní relaxující dýchání. Slovo "úmyslně" naznačuje, že mysl je ten spouštěcí nástroj při změně dechu.
Dech je psychosomatickým spojovacím článkem mezi naší psychikou a tělem. V lidském organismu je na všech úrovních složitý, členitý propletenec nejrůznějších funkcí. Ty se navzájem ovlivňují, a to oběma směry. Je mezi nimi zpětná vazba. Týká se to tělesných a duševních vlivů na dech, ale také vlivu dechu jak na organismus, tak na psychiku. Právě proto je možné dech vědomě, řízeně použít k uklidnění jak svalového, tak psychického napětí a stresu.
Autoregulace dechu se tak může stát účinným protistresovým prostředkem, podobně jako relaxace a koncentrace. Snad se dá říci, že regulovaný dech může dokonce stát na prvním místě jako relaxační protistresový prostředek.
Jako u všeho i u cvičení dechu pro naše zdraví je dobré postupovat systematickým nácvikem dechových cvičení. A také v případě regulovaného dýchání je výhodné naučit se jeho uklidňujícím účinkům tehdy, kdy nejsme v akutní stresové situaci. Když "hoří" nebo "přihořívá", jsme pak s to tuto metodu využít.
Nácvik můžeme provádět v jakékoli poloze, ale vždy s rovnou páteří. Máme-li rovnou páteř, naše dýchací svaly, zejména bránice, nejsou napnuté a mohou proto lehce a přirozeně fungovat. Vzpřímené a uvolněné držení těla vede snadněji k hlubokému bráničnímu, tedy břišnímu dýchání. Hlavnímu dýchacímu svalu, bránici, se v této poloze dobře pracuje. Bránice funguje jako válec, který se při vdechu stahuje a při výdechu se vrací do svého normálního postavení. Přesvědčte se sami, jak hluboký nádech vzpřímená páteř umožní. Zkuste se zhluboka nadechnout se shrbenou páteří, a pak se vzpřímenou, a sami pocítíte rozdíl.
Je důležité uvědomit si také polohu hlavy. Hlava má volně sedět na krku. Takto uvolněná a vzpřímená hlava a krk jaksi táhnou hrudník a ostatní části těla vzhůru. Ale pozor: šíje nesmí být křečovitě napnutá. Přesvědčte se sami, zda je opravdu uvolněná, není to ani samozřejmé, ani snadné. Pokud zjistíte napětí, uvolněte hlavu a pokuste se ji nechat po celé dýchací cvičení relaxovanou. Je dobré hned od počátku kontrolovaně uvolněně dýchat.
Takový způsob uvolněného dechu by měl být postupně samozřejmý a přirozený. Měl by se stát součástí našeho aktivního životního stylu.

Prof. MUDr. Ota Gregor, DrSc.