Co je a čím hrozí podvod známý jako Kauza 419

Seriózně vyhlížející a přitom podvodné aktivity, jejichž oběťmi se stali už mnozí cizinci, jsou v Nigérii trestné

Co je a čím hrozí podvod známý jako Kauza 419

* Již před delší dobou, konkrétně počátkem srpna 1992, byla podnikatelská sféra v České republice informována prostřednictvím listu Spectrum PROFIT o podvodných praktikách falešných nigerijských obchodníků.
Díky včasné informaci se podařilo uchránit část českých podnikatelů od finančních ztrát, které by utrpěli při obchodech s rádoby podnikateli z Nigérie. Nicméně tamní podvodníci ve svých podvodných aktivitách neustali. Podle ověřených zpráv zaslaných ZÚ ČR v Nigérii v dubnu t. r. přijala nigerijská mafie nový "modus operandi" pro své nekalé obchody, kdy zahraničním firmám nabízí větší množství peněz za určitých "výhodných podmínek". Své aktivity rozšířila i do sousedních afrických zemí, jako je Benin, Gambie, Gabon, Guinea a Sierra Leone. V jejich hlavních městech vytvořila mafie své filiálky, odkud operuje. Jejím cílem jsou přitom i země střední a východní Evropy, Českou republiku nevyjímaje.
Schémata podvodů jsou různá, k základním patří tato: převod peněz z nadhodnocených kontraktů, směna peněz, volné měny na černém trhu, prodej ropy pod světovou cenou, prodej nemovitostí, dědictví, vyděračství, celní machinace, nabídka přímých investic. Podle Metropolitní policie v Londýně je týdně rozesíláno do světa 3000 podvodných dopisů. Přes polovinu směřuje do USA a Británie.
Nigerijská mafie se obrací na potenciální oběti dopisem nebo faxem a nabízí důvěrnou obchodní transakci ke společnému prospěchu. V podstatě se jedná o převod peněz na účet adresáta a slibuje se 30 % pro majitele účtu, 60 % pro sebe a 10 % na nepředvídané náklady. Požadovány jsou čtyři kopie hlavičkového papíru vytypované společnosti, podepsané a orazítkované bianco faktury, jméno banky, adresa, fax, číslo účtu a jméno příjemce. Tyto aktivity, v souhrnu známé jako Kauza 419, jsou podle nigerijského zákona podvodné a tedy trestné.
Jakmile oběť odpoví a zašle žádané dokumenty (ty jsou používány k dalším podvodům, např. získávání víz), je lapena. Zpočátku se podvodníci snaží vzbudit dojem serióznosti a posílají další ověřené dokumenty. Pak obvykle oběti oznámí, že je nezbytné zaplatit vládní poplatek za převod peněz nebo daně apod. Po této platbě slíbí, že oběť okamžitě obdrží dohodnutou částku. Po zaplacení se vyskytnou další nepředložené vládní výdaje a kriminálníci žádají okamžitou platbu. Tato hra s obětí může pokračovat donekonečna. Všechny platby jsou podepřeny "oficiálními" dokumenty.
Kvalita podvodných dopisů je velmi dobrá, objevují se v různých formách jako oficiální, od nigerijských ministerstev, existujících společností nebo nigerijských vládních kontraktů. Dopisy a faxy mají úřední vzhled, vládní razítka, známky, kolky a podpisy. K řadám podvodníků patří univerzitně vzdělaní odborníci, špičky v nenásilné kriminalitě.
Podobné dopisy se začaly objevovat v polovině roku 1980, kdy došlo ke kolapsu světových cen ropy, která je pro Nigérii hlavním zdrojem deviz. Podvodníci v Nigérii uspěli i proto, že se tam mluví anglicky, což je světový jazyk obchodu. Nigérie má obrovské zásoby ropy a zemního plynu, což umožnilo podvodníkům přilákat mnoho společností i jednotlivců. Jména adresátů jsou získávána z různých obchodních časopisů, katalogů, novinových inzerátů, obchodních komor a z internetu.
Ačkoliv se v zásadě jedná o nenásilný zločin, může být dotyčná osoba držena jako rukojmí nebo jí hrozí i smrt. Strategie kriminálníků je dostat cizince do Nigérie. Informují, že není potřeba předem si shánět vízum, které lze získat v Nigérii, že zajistí přechod celnice bez razítka apod. Člověk, který na toto přistoupí, je v zemi nelegálně a je vydírán. Za poslední tři roky bylo v Nigérii zavražděno 15 zahraničních obchodníků (krátkodobých cestovatelů). Dosud byl ale zaznamenán malý úspěch při stíhání kriminálníků, i proto, že pouze 5 - 10 % osob nahlásí ztráty. Důvodem je nelegálnost transakce, oběti se domnívají, že pokračováním ve hře mohou své ztráty pokrýt nebo se obávají, že budou potrestány. Nigerijské právo totiž považuje i oběť "419" za vinnou přípravou podvodu.
Účelem tohoto článku je varovat české obchodní kruhy před tzv. "výhodnými transakcemi", které pocházejí z Nigérie nebo z některých sousedních afrických zemí. Místo kýženého zisku přichází finanční ztráta, která se rovná vytunelování bankovního konta. Důvěryhodnost nigerijské firmy, s níž český podnikatel hodlá obchodovat, lze prověřit na Zastupitelském úřadu ČR v Lagosu, který v rámci svých možností prověří sídlo firmy, úřední registraci, reference atd. ZÚ ČR v Lagosu poskytuje tuto službu zdarma, někdy i přes nemalé náklady s tím spojené.
Nejlepší obranou proti podvodníkům je nevstupovat s nimi do žádných transakcí. Jak praví přísloví, "je to příliš dobré, než aby to byla pravda".

Alena Burianová,
odbor mimoevropských zemí MPO