Středozemní moře je teplejší a slanější

Středozemní moře je teplejší a slanější

* K moři vyrážejí na dovolenou každoročně desetitisíce lidí. Málokdo si však při koupání a slunění na plážích uvědomuje, že moře je jiné, než bývalo.
(val/čtk)
Voda ve Středozemním moři se za posledních 40 let mírně oteplila a zvýšil se v ní i obsah soli, což má vliv nejen na místní faunu a flóru, ale mohlo by to ovlivnit i podnebí v Evropě. Vyplývá to z měření francouzských vědců v laboratoři Villefranche-sur-Mer u Nice. Na první pohled sice zdánlivě nevelké změny - 0,13 stupně Celsia v hloubce 2000 až 2600 metrů, necelý stupeň na povrchu, a obsah soli o 0,03 gramu na jeden litr, což by mnozí považovali za zanedbatelné, způsobily, že se ve Středozemním moři objevily druhy živočichů typických pro jižní moře, zatímco jiné byly vytlačeny.
Daleko větší obavy však mají vědci. Obávají se změn v proudění moře a následných změn v klimatu v dlouhodobém horizontu. Za "normální" teploty a salinity proudí voda ze Středozemního moře do Atlantiku v hloubce asi 300 metrů, pod severním Atlantikem se proud pohybuje v hloubce 800 až 2000 metrů a v Norském moři pomalu stoupá k hladině chladnější o několik stupňů. S teplejší vodou vědci podle modelů předpokládají, že by se proud v Atlantském oceánu pohyboval v menší hloubce, stoupal by dřív k hladině a setkal by se tak se severním výběžkem Golfského proudu.
Podle listu Le Figaro se ale nemohou shodnout, jaký vliv na podnebí tato změna bude mít. Ameritští vědci z univerzity v Minnesotě se domnívají, že se tato část Golfského proudu odkloní na západ, což by vedlo k ochlazení evropského podnebí, experti z britské univerzity v Southamptonu jsou naopak názoru, že se Golfský proud přikloní k východu a Evropu oteplí. Příčinou změn je lidská činnost. Například přehrady v egyptském Asuánu a ve Španělsku na řece Ebro zadržují velkou část sladké vody, zatímco průtok Suezského průplavu se mezi lety 1956 a 1981 ztrojnásobil. Bez přílivu vody z Rudého moře a Atlantského oceánu by hladina Středozemního moře podle francouzských vědců klesla o deset centimetrů. Rozpouštění antarktických a arktických ledovců v důsledku globálního oteplování naopak hladinu oceánů postupně zvedá, což může mít za následek výrazné ovlivnění života pobřežních oblastí. Jednou z mála dobrých zpráv je povzbudivé zjištění, že od roku 1987 se v důsledku zavádění bezolovnatého benzínu snížil u francouzských břehů o polovinu obsah olova v povrchových vrstvách Středozemního moře.