Učit se je možné příjemně a efektivně

Lidský mozek v roli učitele

Učit se je možné příjemně a efektivně

* Začátek září bývá tradičně spojován se zahájením školního roku a učením. Učit se však lze i jinak než tradičními metodami, a to navíc velmi efektivně v porovnání s běžnými postupy.
Když bulharský profesor Georgij Lozanov prezentoval svou metodu výuky, založenou na technologii využívající oboru pojmenovaného sugestopedie, zřejmě ještě netušil, s jakým ohlasem se nová učební metoda setká. Největší úspěch má ve formě jazykových kursů. Ačkoli se to zdá takřka neuvěřitelné, umožňuje totiž naučit se a zapamatovat během pouhých několika dnů a týdnů množství látky probírané klasickou cestou během měsíců a let v rámci jazykové školy.
Jako vše má samozřejmě i školení pomocí netradičních technik svůj háček, a to je pro našince obvykle cena. Nepatří k nejlevnějším, ale pro ty, pro něž je hlavním kritériem výsledný efekt, nikoli cenově nejlevnější řešení, jsou právě díky svým výsledkům v poměru k vynaloženému času a úsilí přinejmenším velmi lákavou alternativou. V České republice se výukou založenou na sugestopedické metodě zabývá několik škol, které pracují na základě licencí udělovaných pro tuto metodu jejím autorem.
V některých případech se využívá kombinace s dalšími speciálním technikami, např. subliminální metodou pracující s technikou tzv. podprahového vnímání "mimo" běžné spektrum našich smyslů, nebo tzv. Silvovou metodou apod. Např. subliminální podprahové vnímání proslavil americký lékař B. Taylor. U nás využívá této speciální techniky nakladatelství Scarabeus, a to nejen pro jazykové kursy, ale i pro relaxační programy, odvykání kouření apod. Kazetu s nahrávkou, v níž jsou zakódovány sugestivní instrukce využívající subliminální úroveň, je možné pouštět si prakticky kdekoli, není nutné se ani na poslech plně soustředit a věci určené k zapamatování nebo podvědomě ovlivňující naše myšlenkové pochody plynou do center našeho vnímání, aby vykonaly svou práci.
Základem obecně bývá působení na určité oblasti lidského mozku a možnosti našeho vnímání, které umějí využívat zóny za hranicemi našeho běžného smyslového aparátu, resp. oblasti, které jsou k dispozici, ale náš organismus je běžně nepoužívá, protože na ně není zvyklý. Trik je v tom, že zapojení těchto oblastí vyžaduje určitý trénink, který však při dobrém vedení je schopna zvládnout většina lidí včetně těch, kteří jinak nijak mimořádně nevynikají.
Pro nedůvěřivé sugestopedická výuka zavání šarlatánstvím, pro jiné je to zase stoprocentně zázračná cesta, jak dosáhnout vytouženého cíle. Oba dva přístupy charakterizují extrémní postoje a rozumné stanovisko bývá jako obvykle "někde mezi". Ti, kdo ale chtějí netradiční jazykové kursy vyzkoušet, rozhodně neprodělají. Lidé, kteří je absolvovali, vesměs potvrzují, že ať už splnily jejich očekávání, pokud jde o jazykové zlepšení plně nebo do určité úrovně (zpravidla pokud podlehli nepřiměřenému optimismu v důvěře ve své schopnosti), po návratu zjistili, že jsou ve vynikající psychické formě, asi jako kdyby se právě vrátili z vydařené dovolené. To je dáno mj. tím, že výuka probíhá podle licenčních podmínek v klidném a příjemném prostředí v malých skupinách, s využitím relaxačních technik, které navozují optimální podmínky pro vnímání a zafixování probírané látky. Učitel sice klade důraz na aktivní spolupráci účastníků, ale způsobem, který doslova a do písmene motivuje samotné frekventanty. V celkovém souhrnu je pak výsledkem skutečně výuka, která probíhá způsobem, že účastníci kursu si ani neuvědomují, že se učí, a není výjimkou, že si sami vyžádají pokračování i mimo původně plánovaný rozsah denní výuky.
Josef Vališka