V eurovolbách, které proběhnou v pátek a sobotu, chtějí piráti získat dvacet procent hlasů. Voličům slibují, že se v Evropském parlamentu jejich poslanci postaví zemím, které se snaží potlačit nezávislost justice nebo omezují svobodu slova. Budou také prosazovat větší podporu malých farmářů. "Růst koncernů nemůže být postavený na dotační politice EU," vysvětluje v rozhovoru pro HN předseda pirátů Ivan Bartoš, proč je podle něj důležité ubrat velkým pěstitelům a dát víc těm malým.

HN: Jiné strany dávají na kampaň před evropskými volbami více peněz než piráti. Nemohu z té vaší sumy vyčíst, že jsou to pro vás druhořadé volby?

Rozhodně nejsou. V době, kdy v některých zemích narůstá vliv oligarchů, autoritářských režimů nebo nacionalistických stran, jsou to strašně důležité volby. Naše náklady nejsou malé, za ty peníze bychom pořídili spoustu analýz. Ale pirátská strana je založená na aktivitách lidí, a ne na tom, kolik vystavíme billboardů. Máme chytrou kampaň a už v minulosti jsme bývali hodnoceni za efektivní a pozitivní kampaň.

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele a pro vás ho někdo z nich odemknul.

Staňte se předplatitelem i vy a stejným způsobem budete moci odemykat placené články pro své přátele. Navíc získáte i řadu dalších výhod. Předplatit za 40 Kč.

Pokračovat na článek

HN: Na sociálních sítích se objevila řada útoků na piráty − naposledy například poté, co jste se před několika dny účastnili pochodu za legalizaci marihuany. Přibývá těchto útoků během vaší současné kampaně i v ulicích?

Naštěstí ne. Na sociálních sítích to bývají útoky SPD, různých národovců i fanoušků Václava Klause mladšího. Když dám na Facebook příspěvek, tak mě pak Slušní lidé města Brna šikanují. V reálném životě se to ale neděje. Spíš se stane, že na mítink si někdo přijde zakřičet na politika, což se mi stalo například v Mladé Boleslavi. Obvykle se s takovým člověkem pobavím a zjistím, že má třeba existenční problémy. Nicméně případy, kdy SPD z mého profilu vytváří falešné grafiky, asi budeme řešit občanskoprávní žalobou. Je to za hranou a nechci, aby se opakoval nějaký Balda (sympatizant hnutí SPD odsouzený za teroristický útok, pozn. red.) a my se stali terčem nějakého útoku. Oni tak aktivizují lidi, kterým lhali, je to znát z reakcí, v nichž je patrné sektářství, fanatismus, když ti lidé opakují, co jim SPD na Facebooku napíše. Nejde jen o mě. Setkává se s tím i naše poslankyně Olga Richterová, což mi přijde ještě drsnější − je matka dvou dětí a chodí jí nenávistné maily, v nichž jí lidé vyhrožují. Případy předáváme policii, ta je ale odkládá, což je absurdní.

Ivan Bartoš (39)

◼ Předseda pirátské strany je jejím členem deset let, stranu vede s dvouletou přestávkou od jejího založení.
◼ Od roku 2017 je poslancem a vede výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
◼ Původně byl softwarovým vývojářem a kromě několika nadnárodních společností spolupracoval s Národní knihovnou a Státní technickou knihovnou v Praze.
◼ Bartoš v evropských volbách nekandiduje. Lídrem pirátů je Marcel Kolaja. Bartoš vedl evropskou kandidátku v roce 2014, tehdy se piráti do Evropského parlamentu jen velmi těsně nedostali.

HN: Žaloba bude namířená přímo na SPD?

Nyní to připravujeme. Existuje konkrétní pachatel, který spravuje jejich sítě. Nenecháme si to líbit, chceme se ozvat.

HN: Zmínil jste pochod za legalizaci marihuany. Podle posledních čísel má s konopím zkušenost 37 procent lidí mezi patnácti až šestnácti lety. Ve věku patnáct až třicet čtyři bylo Česko v užívání konopí v EU třetí. Není to dost?

Proto je třeba to legalizovat. Data ze zemí, kde se konopí legalizovalo, ukazují, jak se právě díky tomu dostupnost pro nezletilé snižuje. Dealeři nyní překračují zákon už při prodeji a neřeší, jestli ho prodávají dvacetiletému nebo patnáctiletému člověku. V legálním režimu je to stejné jako při prodeji alkoholu – ve většině hospod mladším osmnácti let prostě nenalijí. Na ten pochod chodím patnáct let a nehulím. Náš návrh novely zákona se navíc týká regulace pěstování konopí, které asi 800 tisíc lidí v Česku užívá k samopéči, nekouří je v jointech. Nejčastěji jde o konopnou mast, také ji používám.

HN: Ale konopí k léčebným účelům lze pořídit už dnes – a legálně.

Ne, protože ho nepředepíší, dostupné je jen někde a není hrazené pojišťovnami. Ten zákon není v praxi funkční. Konopí vydává jen zhruba čtrnáct lékáren v zemi a není dostupné ani pro lidi, kteří mají chronické nemoci.

HN: Nejde tento problém řešit jinak než vámi navrhovaným změkčením zákona?

Regulace umožní lidem pěstovat konopí jako heřmánek, přitom půjde o ty, kteří potřebují třeba právě konopnou mast. Teď, když si ji sami vyrobí, porušují zákon nebo ho porušuje ten, od koho si ji kupují. Ale bojím se, že se legalizace pěstování zdržuje, protože v České republice ještě není vymyšlené, kdo na tom vydělá peníze. Jde o ekonomicky výnosný byznys. Tady to bohužel funguje jako se solárními panely nebo dotacemi – do nového obchodního prostoru naskočí připravený obchodní model. A někdy se změny zdržují jenom proto, že není připravené, kdo bude ten nový konopný baron.

HN: Podle agentury Kantar by mohla část vašich voličů přejít k SPD.

To je nesmysl.

Telička: Hazardují s námi politici, kteří nabízejí strach, Babišovi se neumí postavit

HN: Vyšlo jim to v průzkumu veřejného mínění, který ukázal pokles preferencí pirátů.

Odpovídalo jim asi 800 lidí. Může se to stát, lidé různě rebelují, nejde však o přirozený přechod. Do průzkumu se promítly vymyšlené pražské kauzy, televize Nova se nám pak dokonce omlouvala za tvrzení, že piráti letěli na Tchaj-wan za 700 tisíc, přitom to bylo na pozvání a hrazené protistranou. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se pak ve dvou vymyšlených problémech rozhodl na pirátech zviditelnit. Byla to přestřelka, která nám preferenčně ublížila, ale politika je běh na dlouhou trať a takové nepravdivé zahřmění se může projevit. Navíc jsme v jiných starších průzkumech Kantaru měli i k 19 procentům.

HN: V předvolebním programu máte slib, že se v Evropském parlamentu postavíte autoritářským režimům oligarchů. Koho tím myslíte? A jak lze v praxi zasáhnout do politického zřízení členského státu?

Unie má korekční mechanismy, pokud se nějaký stát mění na diktaturu. Diktátoři bývají na začátku zvolení v demokratických volbách, pak si připraví půdu a mají tendence měnit ústavu, což se dělo například v Maďarsku. Evropská unie ale není samoobsluha a na členské státy jsou kladeny demokratické požadavky. Může například aktivovat článek 7, což se pak projeví třeba na toku financí pro daný stát. Kdyby v Evropském parlamentu ve velkém například seděli příznivci těchto států a opouštění EU, byl by celek ohrožený. Proto musí ve volbách uspět progresivní strany, liberální strany, aby poměr sil zajistil kromě ekonomických výhod i demokracii a fungování členských zemí jako právních států. Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi evropští poslanci na slyšení nevytýkali hlavně migrační politiku, jak tvrdil Andrej Babiš, ale mimo jiné i to, že opozice v Maďarsku nemá prostor v médiích, veřejnoprávní média už jsou národní a země zasahuje do autonomie soudní moci. Premiér Babiš se obdobnému vystoupení před Evropským parlamentem už dvakrát vyhnul, což je podle mě srabárna.

HN: Váš plán postavit se takovým tendencím by znamenal přitvrzení podmínek?

Ne. Tyto mechanismy platí a jsou na stole. Pokud v nějaké zemi dojde k ohrožení základních principů dělení moci, musí být v Evropském parlamentu lidé, kteří to s nimi v debatě řeší. Opatření na to existují. Faktický problém s ohrožením demokracie má pár států, nejkřiklavějším případem je právě Maďarsko. V Česku premiér vlastní holding, který má obšlápnutá média, porodnictví, zemědělství, a stále je obmyšlenou osobou. Navíc čachruje na úrovni ministrů tak, že desítky tisíc lidí v ulicích zpochybňují nezávislost justice.

HN: EU na Maďarsko tlačí, ale mnoha změn nedosáhla.

Protože je v parlamentu velká frakce konzervativců, ale i mezi nimi jsou politici kritičtí k chování premiéra Maďarska. Ostatně mu pozastavili členství v konzervativní frakci, protože toho je i na ně moc.

Česko by mělo zůstat v tvrdém jádru EU, čas na euro jsme ale promeškali, říká Poc

HN: V programu slibujete, že budete podporovat zastropování dotací do zemědělství.

Prosazujeme zastropování plošných dotací pro výměry nad 1000 hektarů a hodláme malým farmářům usnadnit přístup k podpoře. Obecně je s dotacemi problém. Nechápu, proč největší dostal například premiérův Penam na lepší chleba, když zanikají lokální pekárny. Cílem Evropy není dotovat největší agropodniky, protože pak na polích vznikají monokultury, nehospodaří se šetrně, nerovnováha se prohlubuje a ve finále lidé ze svých daní platí byznys pár velkým firmám.

HN: Česko je ale v rámci Evropy specifické tím, že značnou část půdy obhospodařují právě velké podniky. Nepřišli bychom pak o část peněz?

Růst koncernů nemůže být postavený na dotační politice EU. Pokud je Andrej Babiš tak very super podnikatel a obchodník, tak jeho podnikání musí být zdravé. Agrofert má úvěry u domácích i zahraničních bank asi 30 miliard korun, což možná definuje přístup Evropské komise k jeho střetu zájmů. Neschopnost Agrofertu splácet by mohla být pro banky problém. Objem peněz z EU zůstane stejný, důležité je jejich přerozdělení, pokud si v jednu chvíli řekneme stop, už nechceme bobtnání holdingů. Vždyť se tu vede třeba i velký boj o kvalitu potravin. A téma najednou objevil i Andrej Babiš, jehož výrobky zaplavují český trh v nevalné kvalitě, nejhorší špekáčky dodává Agrofert. My chceme, aby malí producenti nebyli drceni řetězci a mohli vyrábět lokální potraviny, protože pak odpadne i problém s dvojí kvalitou.

HN: V programu jsem nenašla, zda podporujete vznik společné evropské armády…

Evropská spolupráce se již děje v projektu PESCO, kterého se účastní aktivně i Česko. Když jsme o tom mluvili před volbami, ťukala si řada lidí na čelo, přitom se už účastníme asi pěti praktických programů. Bylo to tématem i letošní Munich Security Conference, které jsem se zúčastnil. Evropská vojenská spolupráce, která zároveň není v rozporu s NATO.

HN: Vaši poslanci hodlají podpořit společný daňový základ. Co si od toho slibujete?

Aby se státy nepředháněly v tom, kdo bude mít nižší daň. Je to mechanismus, podle kterého se určí, jakou by firmy − ať už sídlí kdekoli − měly platit daň v zemi, ve které podnikají. Pak je ještě plán společné evropské digitální daně. Služby na sociálních sítích, jako je Facebook, mají v jednotlivých zemích určitý počet uživatelů. Digitální daň by EU vybrala společně a pak by ji rozdělila podle počtu uživatelů členských států.

HN: Jak budete řešit změnu autorského práva?

To je další důvod, proč je potřeba volit piráty. V Česku musíme řešit, aby přenos legislativy do našich zákonů byl co nejmírnější. Velké vydavatelské domy tvrdí, že jim třeba Facebook parazituje na článcích. S tím nesouhlasím. Je ale důležité zajistit, aby změna nedopadla na malé provozovatele třeba diskusních fór. Teď je to nastavené tak, že i malé fórum má platit libovolnému nakladatelskému domu, pokud tam někdo vloží jejich článek. Druhá věc, která se zavádí, jsou automatické filtry, které by měly řešit nahrávání autorsky chráněného obsahu. Ty jsou pro změnu ekonomicky náročné. Před osmi lety jsme bojovali proti automatickým filtrům, které údajně měly řešit dostupnost dětské pornografie. Kvůli nim ale například zmizelo cédéčko Nirvany, protože na obalu plave nahé dítě, a zmizeli barokní andílci. Podobné automatické filtry by jako závadné mohly vyhodnotit třeba články o hrůzách fašismu. Je to svým způsobem cenzurní.

HN: Co konkrétně na tom chcete změnit?

Musí existovat možnost nějakého odvolání z důvodu cenzury, mechanismus, který by řešil otázky zablokování některých účtů, jestli to nelze považovat za umlčování demokratické diskuse. Svoboda slova je stejně důležitá jako ochrana osobnosti nebo lidské důstojnosti. O tom nemohou rozhodovat automatické stroje.

Niedermayer: Odchod z EU by pro nás byl katastrofou, zájmem Česka je silná Evropa

Telička: Hazardují s námi politici, kteří nabízejí strach, Babišovi se neumí postavit

Česko by mělo zůstat v tvrdém jádru EU, čas na euro jsme ale promeškali, říká Poc

Niedermayer: Odchod z EU by pro nás byl katastrofou, zájmem Česka je silná Evropa

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace