Francie, největší země, která chce zavést digitální daň na technologické společnosti, se s Washingtonem předběžně domluvila na kompromisu, takže momentálně jí americká odveta v podobě uvalení cel na vybrané zboží vyvážené do USA nehrozí.

"Budeme společně pracovat na dosažení dohody, abychom zabránili uvalování cel," napsal na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Digitální daň cílí na technologické společnosti, které své služby nabízejí po celé Evropě, ale tržby kumulují a daní především v zemích s výhodnou daňovou sazbou, jako je třeba Irsko. Ostatní státy tak na daních nevyberou takové sumy, jež by odpovídaly tržbám, které tam tyto firmy mají. Na jednotném systému zdanění se zatím evropské země neshodly. Daň by nejčastěji platily právě americké technologické společnosti jako Facebook či Google.

54 mld. korun

Takovou hodnotu má francouzské zboží, na které Američané chtěli uvalit cla.

7 procent

by měla být v Česku od poloviny roku sazba nové digitální daně.

5 mld. korun

by mělo Česko díky digitální dani získat každý rok do rozpočtu.

Washington tedy slíbil, že letos cla na vybrané francouzské zboží nezavede a dá šanci jednáním v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje více než 30 ekonomicky vyspělých zemí světa. Členské země v OECD hledají cestu, jak problém se zdaněním velkých internetových hráčů vyřešit na globální úrovni. Francie se výměnou za americký slib zavázala, že po dobu jednání v OECD nebude digitální daň vybírat. Teprve pokud by tyto rozhovory zkrachovaly, vyžadovala by daň i zpětně za letošní rok.

Česko názor nemění

Francouzský přístup by mohl být inspirací i pro Česko, které digitální daň hodlá také zavést. Ministerstvo financí ale na dotaz HN, zda v zájmu dosažení kompromisu nezvažuje podobný krok jako Paříž, prohlásilo, že "na pozici Česka se nic nemění". Ministerstvo trvá na tom, že daňová politika je suverénní záležitostí každého státu. A zopakovalo, že je digitální daň připraveno zrušit, jakmile se najde globální řešení na úrovni OECD.

Česko tedy trvá na tom, že bude daň, kterou chce spustit už v polovině letošního roku, vybírat podle původního plánu. Tím se ale nadále vystavuje hrozbě americké odvety. Sami Američané přitom upozorňují, že na tom, jak se domluví s Paříží, závisí i jejich postoj vůči Praze. "Česko by mělo sledovat, co se odehrává mezi Spojenými státy a Francií," řekl HN americký vládní zdroj. Kromě toho Američanům vadí i to, že česká sazba digitální daně má být oproti francouzské více než dvojnásobná.

Trump Francii hrozil uvalením stoprocentního cla na výrobky v přepočtu za více než 54 miliard korun. Šlo o typické francouzské produkty, jako je šampaňské, sýry nebo luxusní móda.

V ohrožení Linet či výrobci motorů

Washington nesdělil, jak velká cla by mohl uvalit a na jaké české výrobky by se vztahovala. Podle všeho by se to týkalo zboží, jež je v USA úspěšné, což jsou české letecké motory či gramofonové desky.

Cla by mohla zasáhnout i známé společnosti, jako je Linet. Tato firma do USA dodává především nemocniční lůžka. "Naše výrobky by se tak staly neprodejnými," říká hlavní akcionář společnosti Zbyněk Frolík. Dohodu mezi Washingtonem a Paříží označuje jako rozumné řešení. "To by měla být i česká cesta," tvrdí.

Podle něj by jednotná daňová pravidla pro internetové společnosti měla určit právě organizace jako OECD či Světová obchodní organizace (WTO). "Pokud by se shoda nenašla, můžeme jít národní cestou a daň stanovit sami, ale sazba by určitě měla být nižší než současných sedm procent," myslí si Frolík.