Na pětinu dětí mladších tří let, které by rodiče rádi poslali do školky nebo dětské skupiny, nezbude místo. Dokládá to čerstvá analýza ministerstva práce a sociálních věcí, jehož šéfka Jana Maláčová (ČSSD) chystá změny ve financování dětských skupin. Ty se na základě dosavadních návrhů chystané novely bojí, že peněz na provoz dostanou málo a budou muset skončit. Nedostatek míst pro nejmenší by to ještě prohloubilo.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Dětských skupin je v Česku téměř devět stovek, zřizují je především spolky. Vznikat začaly v roce 2014, původně jako alternativa k přeplněným školkám. Peníze dostávají z eurofondů, dosud šlo o 7,5 miliardy korun. Za dva roky ale Brusel financování ukončí nebo přinejmenším omezí, o dotacích na dalších sedm let se teprve jedná. Není jisté, zda Česko peníze znovu dostane, případně kolik. "Cílem novely je především zajištění systémového financování ze státního rozpočtu," uvedl mluvčí ministerstva Jan Brodský.

Maláčová plánuje přejmenovat dětské skupiny na jesle, které by přijímaly děti do čtvrtých narozenin. Novela by měla začít platit od roku 2022.

80 procent

dětských skupin zřizují spolky, ústavy a nadační fondy. Zřizovateli mateřských škol jsou z 90 procent obce.

2000 korun

měsíčně doplácejí v průměru rodiče za dětské skupiny. V Praze se cena pohybuje kolem 5,5 tisíce, na Vysočině je to 700 korun.

64 procent

míst pro děti mladší tří let, které chtějí dát rodiče do předškolního zařízení, zajišťují školky, dalších 17 procent dětské skupiny.

Autoři analýzy odhadují, že v Česku je 71 tisíc dětí mladších tří let, které rodiče chtějí umístit do nějakého typu předškolního zařízení. "Mateřské školy pro ně nyní zajišťují 64 procent potřebných míst, 17 procent pak poskytují dětské skupiny," uvádí analýza, která pracuje s daty platnými ke konci roku 2018. V té době školky navštěvovalo celkem 364 tisíc dětí, do skupin jich chodilo asi 16 tisíc.

Na rozdíl od školek nemají skupiny povinnost děti vzdělávat. Školky, které většinou zřizují obce, povinně přijímají až děti od tří let, kvůli mladším kapacity nenavyšují. Rodičům vycházejí vstříc, jen když jim místa zbudou. Mnohdy pak přijímají hlavně děti, které třetí narozeniny oslaví zanedlouho. "Pro další mohou rodiče využít dětské skupiny, určené pro děti od jednoho roku věku," uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Analýza ale upozorňuje, že ani po započtení dětských skupin kapacita v řadě okresů nestačí, v některých se nedostává až na stovky dětí. "Nejhorší situace je v Praze, kde chybí přes dva tisíce míst," uvádí analýza s tím, že následuje Brno-venkov, Liberec a Kladno.

Zda se situace zlepší, bude záležet na tom, jaká pravidla financování nakonec vláda nastaví. V původním návrhu Maláčová počítala s tím, že stát by na jedno místo posílal pět tisíc korun měsíčně. S tím souhlasilo i ministerstvo financí. K tomu by si rodiče dopláceli maximálně třetinu minimální mzdy, což nyní odpovídá 4867 korunám.

Provozovatelé dětských skupin ale protestovali, že když nyní z Bruselu dostávají osm až deset tisíc korun na místo a rodiče v průměru připlácejí kolem dvou tisíc, financování po změně pravidel nebude dostatečné. Částky od rodičů se navíc v jednotlivých regionech výrazně liší. Zatímco na Vysočině rodiny podle ministerské analýzy platí 700 korun, v Praze jde v průměru o 5,5 tisíce.

Ekonom z institutu CERGE-EI Filip Pertold odhaduje, že zastropování příspěvku od rodičů nakonec z návrhu vypadne. Opatření se nelíbí například ministerstvu financí. Zároveň ale Pertold dodává, že se tím nic nevyřeší, protože pak si dětské skupiny v některých regionech budou moct dovolit jen bohatší rodiče. Těm chudším nezbude než zůstat s dítětem doma. To jde proti původnímu smyslu dětských skupin, které měly pomoct rodičům, zejména matkám, vracet se do práce dřív než po třech až čtyřech letech. Více by podle Pertolda měl platit stát. "Dotace by měla být dostatečně vysoká, aby dětská skupina mohla existovat i ve městě, kde jsou drahé nájmy a vysoké mzdy," říká.

Ministryně Maláčová tvrdí, že státní dotace by mohla být vyšší. "V tuhle chvíli jednáme o částce 7500 korun měsíčně. To je částka, po které se nejčastěji volá," uvedla minulý týden v Poslanecké sněmovně. Její mluvčí Jan Brodský dodal, že ministerstvo nad jednotlivými body novely očekává další diskusi.