V trojúhelníku mezi dálnicí D1, Pražským okruhem a průhonickým údolím Botiče se nachází vesnice Dobřejovice. Historicky jako první obci se jí podařilo zasáhnout do změny územního plánu sousední obce. Konkrétně Čestlic. Po letech sporů Nejvyšší správní soud potvrdil, že Dobřejovice měly na takový zásah právo.
Bezprecedentní soudní rozhodnutí znemožnilo dostavbu čestlické obchodní zóny, první a také jedné z největších v Česku. Developerská společnost Domo Development, která do její poslední etapy investovala více než miliardu korun a vytvořila na pozemcích potřebnou infrastrukturu, včetně silnic končících v polích, teď řeší, jak se situací naložit. "Rozhodnutí soudu a jeho dopady analyzujeme. Pak zvážíme další postup," říká Jakub Andrle, ředitel Domo Developmentu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekZajímavostí čestlicko-dobřejovického sporu o komerční zónu je také fakt, že advokátní kanceláře (Frank Bold Advokáti a Havel & Partners) stojící proti sobě v tomto sporu, patří k trojici hlavních advokátních kanceláří, které spolupracovaly na přípravě nového stavebního zákona.
Ten prosazuje ministerstvo pro místní rozvoj, které jej chce mít v účinnosti od poloviny roku 2023. Má urychlit a zjednodušit povolování staveb.
Podle advokátů z obou kanceláří by ale na faktickou stránku rozhodování v takových kauzách, jako je ta čestlicko-dobřejovická, neměl mít vliv.
Celý povolovací proces se má hlavně urychlit.
"Rozsudek Nejvyššího správního soudu je jednoznačný. Pole zůstává polem," pochvaluje si dobřejovický starosta Martin Sklenář. Jeho obec uhájila 23 hektarů kvalitní zemědělské půdy před dalším zastavováním. A to i přesto, že není na jejím katastru.
Místní obyvatelé se obávali zejména zvýšené dopravní zátěže, jejich trumfem se však stala ochrana kvalitní zeminy.
Už v roce 2017 ve prospěch polí pravomocně rozhodl Krajský soud v Praze.
Společnost Domo Development, která v projektu sdružuje skupinu privátních investorů a společnost PSJ Investors, proti rozsudku podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ten koncem ledna tohoto roku stížnost zamítl. Potvrdil tak, že zachování polí je ve vyšším veřejném zájmu než stavba dalších obchodních domů.
"Už rozsudek krajského soudu byl výjimečný svým pevným stanoviskem k ochraně zemědělského půdního fondu a zejména tím, že přiznal obci právo na ochranu zájmů svých obyvatel, dotčených územním plánem sousední obce. Nejvyšší správní soud to nyní potvrdil," vysvětluje Jiří Nezhyba z Frank Bold Advokáti, který zastupuje u soudu obec Dobřejovice. Očekává, že další podobné případy budou následovat. Jen na jeho kancelář se už obrátilo několik dalších obcí, které se pokouší o podobný průlom. "Zatím ale nevím o tom, že by některý z těch případů byl rozsouzen," dodává.
O zásadním a do budoucna precedentním rozhodnutí hovoří i protistrana zastupující developery − advokátní kancelář Havel & Partners. "Nejvyšší správní soud vyložil pravidla o ochraně zemědělského půdního fondu způsobem, který může podstatně ohrozit rozvoj obcí," upozorňuje Jiří Buryan, vedoucí advokát z této kanceláře.
Developerská společnost Domo Development, investor dostavby komerční zóny Čestlice-Průhonice, na sebe v loňském roce výrazně upozornila umístěním vyřazené tramvaje do pole u dálnice D1. Po nějaký čas bylo záhadou, kdo na pole tramvaj umístil a proč. Až později se ukázalo, že to byl právě Domo Development. Dnes to vysvětluje tak, že tím chtěl poukázat na tramvaj jakožto budoucí prvek připravované obchodní zóny. S tramvajovou tratí v těchto místech počítá i Středočeský kraj ve svých zásadách územního rozvoje.
Na dotčeném území se nachází půdy v té nejvyšší kvalitě. "Z rozsudku vyplývá, že na takové půdy lze dnes umisťovat pouze veřejně prospěšné stavby, jako dálnice, školky a podobně," říká Buryan.
Bytovou, průmyslovou nebo obchodní zástavbu jen výjimečně.
"To znamená, že se obce prakticky nebudou moci rozvíjet do polí, a to přesto, že takový rozvoj byl součástí jejich dlouhodobé koncepce rozvoje, zanesen v územní rezervě a je k tomu vybudována infrastruktura, jak se tomu stalo v případě Čestlic," podotýká Buryan.
Skutečnost, že obec může ovlivnit územní plán sousední obce, může podle něj vést k meziměstskému souboji politických reprezentací. "Lépe než dosud si mohou napadat své územní plány, a to prakticky ve všech aspektech," dodává.
Samotná obec Čestlice věří, že by pro ni neúspěch developerského projektu neměl mít žádnou dohru. Sice nezměnila svůj územní plán tak, jak se s developerem před lety domluvila, udělala pro to ale maximum. O změnu územního plánu se pokusila dokonce dvakrát.
Na počátku problému s prosazením dokončení komerční zóny stojí podle čestlického starosty Martina Diviše vyhláška ministerstva životního prostředí, která v roce 2011 změnila třídy ochrany zemědělské půdy. Dopadla i na čestlické pozemky, bez ohledu na to, že už dříve byly určené ke stavebnímu rozvoji. "Na pozemku, kde byly půdy II. a převážně III. třídy, se rázem objevily ty nejkvalitnější půdy I. a II. třídy. A na nich je mnohem těžší stavět. Problém tedy nebyl způsoben námi, ale změnou legislativy," vysvětluje starosta.
