V nenápadné oranžové budově ukryté kus od hlavní třídy ve Vestci za Prahou sledoval v březnu mezinárodní tým odborníků z firmy DIANA Biotechnologies, jak se vyvíjí epidemie koronaviru. Stejně jako ostatní bezmocně přihlíželi tomu, jak přibývá nakažených.

Vláda zpočátku mluvila o tom, že bude potřeba otestovat až dvacet tisíc lidí denně. Mobilizovala se proto vědecká pracoviště, která začala s diagnostikou testů pomáhat, ale musela kvůli tomu odsunout stranou svou dosavadní práci.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

"Několik laboratoří a ústavů nabídlo své služby krizovému štábu v době, kdy kapacity na diagnostiku nestačily," popsal koordinátor akademického testování Jan Konvalinka. Jenže bylo jasné, že takové řešení nemůže být natrvalo.

Tým vědců z firmy DIANA Biotechnologies, která původně vznikla při Ústavu organické chemie proslaveném Antonínem Holým, nyní přišel s novým řešením. Naučil univerzální laboratorní přístroj, který je jinak využíván třeba při hledání nových léčiv, analyzovat až 384 vzorků naráz. S jeho použitím by i běžné laboratoře, například v nemocnicích, byly schopny dělat v základní variantě až 1500 testů za den. Výrazně by to navýšilo jejich kapacity. Že má vestecký start-up potenciál, mimochodem odhadli už před dvěma lety bývalí spolumajitelé Mostecké uhelné, miliardáři Petr Pudil, Vasil Bobela a Jan Dobrovský. Jejich fond bdp ventures do firmy DIANA investoval několik desítek milionů korun.

Vzorky z FN Motol i z celého Středočeského kraje analyzoval Ústav mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol. V počátku měl ústav kapacitu 150 vzorků denně, později ji dvojnásobně navýšil. "V první fázi epidemie v průběhu března kapacita nepostačovala," přiznává přednosta ústavu Pavel Dřevínek. Důvodem byl podle něj nedostatek laboratoří a velké množství odebíraných vzorků. "Stroje nám umožňovaly vyšetřit jen desítky vzorků naráz. Navíc se nedostávalo chemikálií a dalšího spotřebního materiálu," vysvětlil Dřevínek.

Kapacitně tedy v krizi velmi pomohly právě akademické laboratoře. Podle koordinátora národního testování Mariána Hajdúcha měla všechna diagnostická centra v době vrcholu pandemie kapacitu 15 tisíc vzorků za den. Od minulého pátku v Česku opět stoupají počty lidí, kteří se nakazili koronavirem. Nemoc se šíří především z dolů OKD v Ostravě. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nelze stoupající počty nemocných vnímat jako druhou vlnu epidemie. "Nárůst je generován masivním testováním horníků v OKD," prohlásil v pondělí Vojtěch.

Pokud se však v budoucnu epidemie výrazně zhorší, hrozí, že vědecké laboratoře budou opět potřeba. Jenže ty takto nechtějí fungovat dlouhodobě. "Uvítali bychom, kdyby naše pomoc nebyla nutná. Všichni máme spoustu jiné práce. Máme své projekty, zajímavé otázky, které v laboratořích řešíme, a své studenty. To všechno šlo po dobu mimořádného nasazení do značné míry stranou," říká Konvalinka.

Řešení by proto mohla představovat právě technologie vesteckých odborníků, která dokáže navýšit kapacity nemocnic i soukromých laboratoří. Nápad se líbil natolik, že díky němu společnost minulý týden vyhrála tři miliony v soutěži zaměřené na řešení krize koronaviru, kterou pořádala agentura CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu. Porotu zaujalo i to, že jsou testy velmi citlivé, umí odhalit jednotky virových molekul. "Testy jsou díky automatizaci přesnější a mají nižší chybovost," říká finanční ředitel firmy Martin Dienstbier.

Díky spolupráci s pražskou Nemocnicí na Bulovce byly již testy klinicky ověřeny na pacientských vzorcích. Společnost plánuje v příštích dnech zahájit první instalace v zahraničí. Přístroje s automatizovaným řešením chce DIANA Biotechnologies přes léto instalovat také do českých nemocnic či jiných diagnostických laboratoří. "Běžné laboratoře by tak zvládly to, kvůli čemu byli na pomoc povoláni vědci z akademické sféry," říká Dienstbier.

Virus se dnes běžně zjišťuje z analýzy RNA (nosiče genetické informace, obdoby DNA), kterou využívá i řešení od DIANA Biotechnologies. Vzorek získaný od pacienta se přidá do roztoku, který uvolní genetickou informaci a z té vědci vyčtou, jestli je člověk nakažený. "Pro izolaci RNA z viru používáme magnetické kuličky, na které se RNA nabalí a dá se do přístroje, který dokáže analyzovat přítomnost viru," popsal vedoucí vývoje Jan Tykvart. Jejich řešení podle Tykvarta navíc není závislé na zahraničních chemikáliích, které v době krize nebyly v Česku dostupné.

Podle biochemika a vědeckého ředitele DIANA Biotechnologies Václava Navrátila by stejnou metodou šlo provádět testy na koronavirus i ze slin. Takový způsob testování má podle Navrátila řadu výhod. "Stěry z nosu a úst se dnes provádějí pomocí specializovaných tyčinek a nejsou vůbec příjemné. Navíc s sebou nesou vysoké riziko nákazy," říká Navrátil. Při testování ze slin by si každý pacient mohl udělat odběr sám, nemuseli by ho tedy dělat zdravotníci v ochranných oblecích. "Stačilo by, kdyby pacient naplival do zkumavky a vzorek odnesl do laboratoře," vysvětlil Navrátil. Vyřešil by se tím i nedostatek odběrových tyčinek. Testy ze slin byly nedávno schváleny v USA. Společnost se chce nyní pokusit zavést je i v Česku. Musí ale na dvou stech vzorcích pacientů prokázat, že tyto testy jsou stejně průkazné jako stěry. Ohledně toho se firma aktuálně snaží domluvit na spolupráci s českými nemocnicemi.