Pandemie koronaviru připravila Kofolu o stovky milionů korun na tržbách ze zavřených podniků. Přesto odpovídá šéf a majitel skupiny, pod kterou kromě samotné Kofoly patří desítky značek nealkoholických nápojů, na otázky ohledně budoucího vývoje s bohorovným klidem.

"Jediné, co můžeme udělat, je být flexibilní a přizpůsobit náklady," říká Jannis Samaras. Kofola proto znovu odložila stavbu nového sídla v Ostravě a prodej na festivalech nahrazuje menšími akcemi po hospodách.

HN: Jak jsou pro vás důležité prodeje v hospodách?

Velmi. Z kanálu mimo maloobchod máme kolem 40 procent tržeb. Říkáme, že se skládá ze spotřeby out of home, což jsou restaurace a hotely, a z prodejů on the go. To znamená během cestování na benzinových pumpách, ve vlacích nebo třeba v letadlech.

Zpočátku nejvíce trpěly hospody, ale teď se otevřely a jakž takž se dávají dohromady. Ta druhá oblast je stále slabá, protože lidé cestují méně a na prodejích je to vidět.

HN: Pociťujete na prodejích, že do Česka prakticky nejezdí turisté ze zahraničí?

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Nejsou klíčoví. Typický konzument Kofoly je Čechoslovák.

Jannis Samaras (48)

Je český rodák, jehož otec Kostas Samaras přišel do Československa v dětském věku jako uprchlík před občanskou válkou v Řecku. Samarasovi z malé továrny v Krnově vybudovali skupinu Kofola, která loni utržila 6,4 miliardy korun. Jannis Samaras je nyní jejím většinovým vlastníkem. Provozuje devět závodů na nealkoholické nápoje v Česku, Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku a Polsku.

HN: Kolik jste ztratili na tržbách?

Přišli jsme o stovky milionů korun. V březnu byl v marži asi 20milionový výpadek, v dubnu jsme přišli o několikanásobně víc. Výpadek celého gastra znamenal v dubnu ztrátu asi 40 procent tržeb a květen byl obdobný. Od června se pomalu vracíme k lepším číslům, ale do starých kolejí jen tak nenajedeme.

HN: Může se situace vůbec někdy do starých kolejí vrátit?

Červenec zatím vypadá dobře, dál uvidíme. Jediné, co můžeme udělat, je být flexibilní. To znamená reagovat na to, jak se věci vyvíjejí, a přizpůsobit náklady. Festivaly se zrušily, takže místo toho děláme množství menších akcí v kempech a hospodách. Současně zažíváme studenější léto než obvykle. To nám sice nepomáhá, ale na druhou stranu je to léto, které by mělo být standardní. Taková léta, kdy více pršelo, si pamatuju z dětství.

HN: Já si z dětství vzpomínám na jeden druh Kofoly a dnes má příchutě od meruňky až po meloun. Ale třeba guave se neuchytila.

Jakou si dává majitel Kofoly?

Já piju jenom originál, protože většinou si Kofolu dávám v hospodě čepovanou. Originál je podle mě nejlepší.

HN: Upravovala se za šedesát let existence Kofoly receptura?

Měnily se technologické postupy, ale receptura ne. Naopak se teď vracíme k tradičnímu zpracování bylin.

HN: Ani v souvislosti s trendem omezovat cukr?

Máme i Kofolu bez cukru, ale nepoužíváme umělá sladidla, jen stévii nebo sukralózu. Teď je takový trend nahrazovat cukr, ale myslím, že se takto prodej za každou cenu zachraňovat nemá. Pokud je cukr pro některé skupiny konzumentů problém nebo jej někteří lidé nechtějí z přesvědčení, je lepší pít vodu.

HN: Z cukru přecházeli světoví nápojáři na glukózo­-fruktózový sirup a nyní se k cukru zase vracejí. Co vy používáte?

V Kofole je kombinace obojího.

HN: Ke Kofole jste nedávno přidali několik značek zdravějších minerálních vod, kávu nebo cidery. Co vám v nabídce skupiny chybí?

Asi ještě budeme něco kosmeticky přidávat, ale teď určitě delší dobu ne. Musíme spíše dávat do pořádku to, co jsme koupili. Takže máme práci na několik let.

HN: Co byste přidal?

Určitě se nebudeme do budoucna bránit, když najdeme nějakou zajímavou minerálku. Ale máme teď dost práce s Ondrášovkou i Karlovarskou Korunní, které jsou obě perfektní vody, i když to není na první pohled vidět. Zejména na Ondrášovce, která působí levně, ale je velmi kvalitní.

Hodně práce nás čeká i s Kláštornou Kalciou.

HN: Ondrášovka a Karlovarská Korunní byly jedním z vašich posledních velkých nákupů. Jak složité bylo tyto značky získat?

O tyto vody jsme měli zájem dlouhodobě, takže jsme se o nich bavili několikrát asi od roku 2005. Mezitím se dokonce vyměnili jejich majitelé. Ale až poslední rok jsme se s Arcou Capital dohodli a letos jsme to dokončili, poté co souhlasil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Plně Ondrášovku a Korunní začleníme do konce roku.

HN: Stále neprozradíte, kolik jste za ně zaplatili?

Dohodli jsme se, že tuto informaci zveřejníme v reportu druhého kvartálu.

HN: Jste s touto akvizicí spokojeni?

To by bylo brzy, kdybychom nebyli. Ale až za pět let se ukáže, jestli jsme dokázali, co jsme si naplánovali. Ale moc těm vodám věřím, obě pocházejí z výborných lokalit. Ondrášovka je z Nízkého Jeseníku na Moravě, což je oblast bez nějakého velkého průmyslového zatížení. Stejně tak Karlovarská Korunní z Krušných hor, které v poslední době zažívají renesanci.

HN: Neohrožuje jejich prameny sucho? Máte v tomto ohledu nějaké krizové plány?

Nemáme, ale situaci řešíme s hydrogeology. Potřebujeme vědět, jak se v obou lokalitách voda tvoří a jak dlouho jí to trvá, samozřejmě jak reaguje na období sucha. Zatím ale máme štěstí. Všechny naše zdroje vody jsou hluboké a poměrně vydatné. Nicméně ochrana oblastí před suchem bude asi do budoucna naše velké téma.

HN: V Polsku jste se naopak loni zbavili firmy Hoop. Prodeje v této zemi vám několik let za sebou klesaly, proč?

V Polsku Kofola nikoho nezajímá a ani s našimi akciemi se moc neobchodovalo (skupina odešla z varšavské burzy v roce 2017 − pozn. red.). Zůstává nám jenom malá firmička Premium Rosa na výrobu bio ovocných šťáv a sirupů. Mnohokrát jsme říkali, že buď v Polsku ještě něco koupíme, abychom se stali lídrem trhu, nebo budeme muset odejít. Došli jsme k závěru, že organickým způsobem se na tomto trhu rozvíjet nebudeme. Takže Polsko pro nás není významným trhem.

Naučili jsme se spoustu věcí, ztratili jsme nějaké peníze i nervy a teď se díváme dál.

HN: Podle některých analytiků je pro vás polské prostředí příliš konkurenční, souhlasíte?

Souvisí to, ale konkurenční prostředí je i v Česku. Akorát v Česku jsme jednička dvojka na trhu, takže se nám podniká dobře. V Polsku jsme byli co do velikosti zhruba pátí a to je v oboru nápojů málo. Nyní zůstáváme jen v oboru ovocných šťáv a sirupů, což je malý segment, a funguje to. Na velkou hru jsme tam už neměli.

HN: Akciím vaší firmy se na pražské burze nedaří. Jak si vysvětlujete, že cena za akcii je nižší než před pěti lety, kdy jste na burzu vstoupili?

To je velké téma, kterému neumíme úplně logicky porozumět. S tímto vývojem samozřejmě spokojeni nejsme a skrývá se za ním spousta věcí, ve kterých se můžeme zlepšit. Hledáme cesty, jak motivovat investory, aby se hodnota akcií zvýšila. Ohodnocení je příliš nízké, mělo by být o desítky procent lepší. Chaos v našem hodnocení samozřejmě dělá i pandemie. Ale doufám, že prokážeme, že náš titul je antikrizový, a přinese nám to lepší ohodnocení.

HN: Co pro to chcete udělat?

Nedá se to udělat jinak, než že budeme stabilní firma, která stabilně přináší zisk a rozvíjí se i v těžkých časech. Budeme se soustřeďovat na investory, kteří neřeší primárně jen návratnost investic, ale kteří investují do firem podnikajících s nějakou etikou. Ať už z pohledu kvality produktů, jejich dopadu na lidské zdraví, nebo na ekologii. Myslím, že by mohli mít více zájem lokální investoři, kteří v těch místech žijí a ocení firmy, které tato místa rozvíjejí a peníze investují zpět. Nastavili jsme si kritéria udržitelnosti, dneska už není možné podnikat s tím, že si řekneme: Nebuďme zodpovědní vůči přírodě a místním regionům a ušetřeme pár desítek milionů korun.

HN: Kvůli pandemii jste zastavili tendr na nové sídlo Kofoly v Dolních Vítkovicích, jak to vidíte dál?

Objekt Nové Koupelny je národní kulturní památka, proto jsme na jeho rekonstrukci získali dotaci. Nyní jsme požádali o prodloužení termínu o necelé dva roky a budeme čekat na vhodnější dobu k realizaci. To je právě ta flexibilita, o které jsem mluvil. Znamená to pro nás investici, kterou nyní nutně nepotřebujeme.