Alaadin z Bořetic: Syřan založil farmu na Břeclavsku i aplikaci, která propojuje farmáře se zákazníky

Jako první začal Ibo nabízet sazenice vypěstované ze zakoupených semínek. "Máme tady černozem, úrodnou půdu. Všichni mají vinohrady a farma takového typu tu není. Začali jsme s paprikami a rajčaty. Lidé, kteří předtím sazenice kupovali v Hornbachu, je začali kupovat u nás," popisuje začátky jeho žena Lenka.

Postupem času nezůstalo jen u farmaření. Manželé prodávají svou úrodu prostřednictvím aplikace MyCookAround, kterou sami vyvinuli. Propojuje drobné pěstitele, výrobce potravin či farmáře se zákazníky. Stojí na unikátní technologii, kterou si pár nechal patentovat. "Funguje na základě lokalizace. Když chcete vajíčka, najde vám aplikace jejich producenta podle vzdálenosti," popisuje Alaadin. Po dvou měsících už má novinka přes tři tisíce uživatelů. "Průměrný poskytovatel služeb má nyní dvě objednávky týdně, ale poroste to," věří si.

Kde máte farmářské produkty?

Alaadin Ibo mluví sedmi jazyky. Perfektně anglicky, arabsky a francouzsky. Plynně se ale domluví i švédsky a norsky. S češtinou je to zatím horší, žena mu tlumočí. "Baví mě fyzická práce, baví mě vidět, jak ze semínka vyroste meloun nebo dýně," říká a ukazuje pyšně kolem sebe. Úrodu také zpracovává do širokého sortimentu. Vedou Alaadinovy nakládačky podle tradiční syrské receptury. Základem je zelí a trocha červené řepy se syrským octem. Na policích ve sklepě vedle zhruba stovky sklenic s nakládačkami v různém stadiu zralosti − ke konzumaci jsou vhodné až zhruba po dvou měsících − jsou i sklenice s marmeládami, čatní, kečupy či ovocnými přesnídávkami.

V tak krátké době má farma stovky spokojených klientů, produkty zaváží do okolních obchodů a nestačí vyrábět. "Máme od něj sušená jablka, nakládačky, různé marmelády. Zejména nakládaček se prodá i několik desítek týdně," říká majitelka krámu U Eruwen ve Velkých Pavlovicích Eva Prokešová. "Lidé vnímají, že je potřeba se podporovat navzájem, nekupovat cizí výrobky, ale naše. Ideálně tak, jak to pěstují právě na farmě u Alaadina. Bez chemikálií a poctivě," pochvaluje si.

Na zahradě sice už práce prakticky skončila, přesto bude na farmě dál co dělat. "Nakládačky budou pořád. A máme strašně moc jablek, tak budeme dělat přesnídávky, ty jdou také na odbyt," přizvukuje dodavatel. Se zemědělstvím přitom neměl prakticky zkušenosti. Narodil se jako městský kluk a vystudoval stavební inženýrství. Pěstovat rostliny se prý naučil především s pomocí videí na YouTube. "Třeba i postřiky založené na přírodní fermentaci, které si sám dělám, mám z něj," popisuje.

K úmyslu založit farmu jej inspirovala i zkušenost z českých obchodů. Zatímco v zahraničí mají prý skoro všude lokální potraviny, v Česku je praktiky neviděl. "Když jsem poprvé navštívil supermarkety v Praze, myslel jsem, že Česko nemá žádné místní farmáře a výrobce lokálních potravin. Potom mi moje žena vysvětlila, že je jich spousta, jen si nemohou dovolit prodávat své výrobky v supermarketech, protože nemají na drahé zalistování. Proto je v nich ovoce a zelenina z dovozu a nekvalitní produkty druhé kategorie z mezinárodních korporátů," říká Alaadin.

O regionální zboží je zájem. Zrající Alaadinovy nakládačky zabírají podstatnou část sklepa.

Foto: HN - Tomáš Škoda

Doneste potvrzení, že je tam válka

V Bořeticích prý bez problémů zapadl mezi místní. "Lidé ho tu berou veskrze pozitivně, nesetkali jsme se s negativními projevy na jeho adresu," říká místostarosta Jiří Michna. "Začali hospodařit vlastně z ničeho, na zahradě za domem. Je to z pohledu nás Bořetic jako malé obce unikátní věc," říká Michna. I on patří mezi zákazníky nového farmáře. "Jejich nakládačky jsou vynikající, nakupujeme je tam pravidelně," říká, "obdivuji, jak jsou s manželkou činorodí a podnikaví."

S nenávistnými reakcemi na to, že je Arab a muslim, se manželé ale občas setkávají v anonymitě sociálních sítí. "On dostává třeba vzkazy 'vem si koberec a odleť zpátky do Sýrie'. Občas také mně do Messengeru přijde zpráva 'ty štětko arabská'. Ale mně to nevadí, je to problém těch, kteří to píšou," říká Lenka.

Několikrát už u nich také zazvonila cizinecká policie. A to na udání, že Syřan je tu nelegálně a manželství je účelové. "Pokud účelové, tak z mé strany. Žádám, abych měla švédské občanství jako on," směje se Češka. Spolu jsou osm let a pět let z toho svoji. Podle českého zákona jsou ale manželé necelý rok. Zdejší úřady svatbu v Sýrii neuznávají a oni si ji tady museli zopakovat.

Nakonec jim to úřady dovolily, nebylo to ale jednoduché, hlavně kvůli chybějícím dokumentům. "Na matrice mi řekli: 'Tak do té Sýrie jeďte.' Vůbec si nenechali vysvětlit, že manžel je politický uprchlík a těžko by ho pustili zpět," říká ona. Matrika prý požadovala úřední potvrzení, že v Sýrii je válka, nebo doklad, že je Alaadin ve své původní vlasti svobodný. "To ale nešlo, když jsem si Lenku v Sýrii už vzal," dodává on. Dát všechno dohromady prý stálo přes sto tisíc korun. "Ani čeští právníci si nevěděli rady, musela nám pomoci Organizace pro pomoc uprchlíkům," říká Lenka.

Ibo samozřejmě sleduje, co se děje ve světě, a zaznamenal i nedávný útok ve Vídni, po němž zůstali čtyři mrtví. "Já proti terorismu bojoval, i kvůli tomu jsem musel ze Sýrie odejít," říká a je přesvědčen, že s reálným islámem takové násilí nemá nic společného. "Islám zakazuje vraždit, je ale moc extrémních skupin, které dají chudým lidem do ruky zbraně a řeknou, že za jejich situaci mohou bohatí a že to tak Bůh chce. Ale Korán to nikde nepíše," vysvětluje Ibo a připomíná, že vídeňský terorista se narodil a byl vychováván v Rakousku. "Je to problém té společnosti, a ne islámu," podotýká a upozorňuje, že trojici, která zachránila útočníkem postřeleného rakouského policistu, tvořili Palestinec a dva Turci.

Vyhnání ze Sýrie i Dubaje

Alaadin se narodil v Damašku jako syn továrníka − jeho rodina měla tři fabriky na severu Sýrie, na leštidla na boty, pneumatiky a mýdla. Vzdělání získal doma i v cizině, v Oxfordu vystudoval obchod.

V roce 2011 začala válka v Sýrii a celá rodina podle jeho slov musela odejít, protože patřila k odpůrcům prezidenta Bašára Asada. Továrny zůstaly mimo její kontrolu ve válkou zmítané oblasti. Na nějaký čas se Ibo − již s českou ženou, kterou předtím potkal ve Vídni − usadil v Dubaji, kde měl logistickou firmu. O majetek přišel podruhé. "Firmu v Dubaji zabavila tamější vláda, protože jsem odmítal spolupracovat s diktátorským režimem," říká.

Zakotvil tedy ve Švédsku, které mu nejdříve dalo politický azyl a později i občanství. Podnikal v peněžnictví, měl mimo jiné směnárnu. Před třemi lety přesídlil pár na Maltu, už nikoli proto, že by utíkal, ale z vlastního rozhodnutí. "Ve Švédsku byla zima, manželka chtěla na jih," vysvětluje Alaadin. Ve Švédsku si sice ještě drží malý byt, ale podnikání tam utlumil. "V roce 2022 tam skončí používání bankovek, takže ten byznys bude upadat," vysvětluje.

O regionální zboží je zájem. Eva Prokešová z obchůdku U Eruwen se zbožím z Alaadinovy farmy.

Foto: HN – Tomáš Škoda

K sousedům na večeři

Na Maltě začali podnikat v cestovním ruchu. A zjistili, že turisté mají velký zájem poznávat místní kuchyni. "Toužili po autentických maltských jídlech. Vařili jsme jim je nejdřív sami, pak jsme zapojovali sousedy," popisuje Alaadin.

Právě při tom se zrodil nápad na aplikaci, která by zájemce o maltskou kuchyni propojovala s kuchaři. "Řekli jsme si, že to zkusíme zautomatizovat. Že propojíme jídlo s lidmi a lidi prostřednictvím jídla. Pak jsme se rozhodli aplikaci rozšířit a propojit s dalšími podobnými službami v nejbližším okolí, především s výrobci regionálních produktů. Aby si lidé mohli přivydělat prodejem toho, co doma vypěstují," dodává Lenka.

Protože však nemá Malta prakticky žádné zemědělství, loni se rozhodli s aplikací přesídlit do Itálie. I proto, že tam má Alaadin část své rodiny. Základem byl plán začít propojovat takzvané home restaurace, vlastně lidi, již vaří doma na přivýdělek. "Zatímco v Česku něco takového zákon neumožňuje, tam to naopak podporují," říká Lenka. Manželé se dohodli i s italskou zemědělskou asociací, že budou nabízet i výrobky jejích členů.

Současná situace je sice "uzamkla" v Česku, ale do Itálie chtějí i nadále. Aplikaci tak zatím upravili pro zdejší podmínky. MyCookAround se − ještě před tím, než se usadili v Bořeticích − dostala až mezi vybrané projekty v evropské soutěži EIT Food innovation. Tam si jí všimla i Silvie Jirásková z Technologického centra Akademie věd. "Ten jejich nápad pomáhat k dodatečnému příjmu nízkopříjmovým lidem či i těm bez práce se mi líbí," říká Jirásková, která zdůrazňuje i silný etický a sociální kontext aplikace.

To, že během dvou měsíců se do systému v Česku − jen prostřednictvím propagace na sociálních sítích − zaregistrovalo přes tři tisíce lidí, podle Jiráskové ukazuje, že má velký potenciál. "To už je velká masa, ale oni potřebují aspoň sto tisíc," říká. Technologické centrum jim nyní pomáhá, jak nejlépe projekt zaměřit a případně sehnat někoho, kdo by do něj investoval. "Mají výhodu, že mají svoji technologii patentovanou. Mít ošetřeno duševní vlastnictví je základní hodnota každé firmy," dodává Jirásková.

Několik potenciálních investorů Alaadina a Lenku již oslovilo. "Ale zatím nikdo nepřišel s podmínkami, které by se nám líbily. Berou to moc byznysově, zatímco my se tam snažíme mít i sociální a charitativní linku, například aby neprodané jídlo šlo potřebným," vysvětluje Lenka.

S manželem mají v hlavách i další podobné aplikace, kde využijí svoji patentovanou technologii. Zkraje roku založili několik facebookových skupin pro výměnu věcí a v říjnu zprovoznili další aplikaci SwappAround, díky níž si lidé mohou vyměnit cokoliv za cokoliv.

"Třeba stará DVD za kilo jablek. Nebo mani­kúru za deset kilo brambor. Já sama tam dávám naše výrobky a řeknu si za to o prášek na praní nebo jinou drogerii," říká Lenka. Zatím se prý zaregistrovalo jen asi 300 lidí, ale věří, že na ni přejdou i tisíce lidí ze swapovacích skupin na Facebooku.

Akademička Jirásková je ale varuje před přílišným rozkročením: "Mají sice hodně nápadů, ale měli by se nejdříve zaměřit na jeden a úspěšně ho byznysově dotáhnout. Musí si nejdřív ověřit, jak dlouho jim klienti zůstanou, a naučit se s nimi pracovat. Až pak by měli dělat další."