Pohroma, která v podobě sucha a kůrovcové kalamity postihla české lesy, může připravit zemi o další desítky miliard korun. Kromě pádu cen dřeva a propadu většiny lesních podniků do ztrát Česku hrozí, že ho přijdou draho vyšší emise oxidu uhličitého.

Tuzemské lesy vždy jako celek skleníkový plyn vázaly, a zlepšovaly tak jeho českou bilanci. V posledních třech letech ale začaly být vlivem masivního kácení jeho zdrojem. Stromů výrazně ubylo, což snížilo množství vázaného CO2. Na druhé straně se zvýšila spotřeba dřeva, a to zrychlilo uvolňování skleníkového plynu.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Česku, kde největší podnik Lesy ČR vlastní stát, tak nyní podle výpočtů vládních expertů hrozí, že bude muset v příštích letech vynaložit desítky miliard za dodatečný nákup emisních povolenek.

České emise CO2
◼ Roční objem emisí České republiky je 129,39 mil. tun CO2 (údaj z roku 2018). V přepočtu na obyvatele to je 12,19 t CO2 ekv./obyvatele.

◼ Energetika: 51,07 milionu tun CO2 (39,5 % celkových emisí)
◼ Doprava: 20,3 mil. tun CO2 (15,7 % celkových emisí)
◼ Průmyslové procesy: 16,26 mil. tun CO2 (12,6 % celkových emisí)
◼ Spalování v průmyslu: 9,96 mil. tun CO2 (7,7 % celkových emisí)
◼ Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství: 13,15 mil. tun CO2 (10,2 % celkových emisí)
◼ Odpadové hospodářství: 5,7 mil. tun CO2 ročně (4,4 % celkových emisí)
◼ Zemědělství: 8,61 mil. tun CO2 (6,7 % celkových emisí)
◼ K tomu lesy v roce 2019: 15 milionů tun CO2 (10,3 procenta z celkových emisí)

 

15 milionů

tun CO2. O tolik se zvýšila v roce 2019 česká produkce skleníkového plynu.

Ty jsou vlastně pokutami za nadměrné vypouštění skleníkových plynů a mají bránit změně klimatu. Premiér Andrej Babiš se v Bruselu snaží hrozbu odvrátit, když argumentuje tím, že potíže s lesy země nemohla předvídat. Zatím však bez jasného výsledku.

Nárůst jako emise tří elektráren

Podle dokumentu, který loni v prosinci v Bruselu projednávali zástupci českých ministerstev zemědělství a životního prostředí (HN ho má k dispozici), se kvůli lesní kalamitě zvýšily české emise CO2 v roce 2019 o celých 15 milionů tun ročně. Celkově přitom země do roku 2018 vypouštěla skleníkového plynu 130 milionů tun za rok. "Nárůst představuje stejné množství jako emise CO2 elektráren Počerady, Prunéřov a Tušimice dohromady. Nebo jako emise ze skoro celé dopravy," poznamenal profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Za proměnu může zejména zvýšená těžba dřeva. Ta činila předloni 33 milionů kubíků a vloni je odhadována na 40 milionů, což je oproti průměru z let 2000 až 2015 více než dvojnásobek. Kácí se tak o hodně více kmenů, než stačí dorůst. "Snížilo se vázání CO2 živými stromy, kterých ubylo, a na druhé straně se zrychlilo uvolňování CO2 z těch vytěžených. Z nich se vyrábí třeba balicí či toaletní papír, odkud se oxid uhličitý rychle vrátí do atmosféry. Ještě rychlejší to je, pokud se dřevo spálí. Plyn se navíc uvolňuje i z plochy kvůli odlesnění a zahřívání odlesněných ploch," vysvětlil profesor Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze Miroslav Svoboda.

Schodek v bilanci CO2 pak podle ministerského dokumentu zřejmě nezbude než pokrýt nákupem emisních povolenek od jiných členských států. "V současné době je velmi těžké spekulovat, jaká by byla jejich cena. Odhadujeme možné celkové náklady na nákup emisních povolenek k pokrytí schodku v rozmezí od 350 milionů do 2,1 miliardy EUR (devět až 55 miliard korun)," píše se v materiálu. Autoři se však v textu přiklánějí spíše k vyšší ceně. Ve druhé polovině současného desetiletí, kdy by Česko muselo zaplatit, se podle nich očekává nedostatek povolenek, a tím i růst jejich ceny.

Současná pravidla ohledně oxidu uhličitého vycházejí z Kjótského protokolu (platný od roku 2005) a mají za cíl omezit emise skleníkových plynů a působit tak proti globálním změnám klimatu. Každé odvětví, které vypouští nadbytečné emise, musí podle nich platit pokuty ve formě nákupu dodatečných emisních povolenek. A české lesy jsou nyní zodpovědné zhruba za 10 procent českých emisí. Podle dosavadního systému by tedy Česko nákup povolenek neměl minout.

Premiér prosadil jednu větu

Přístup k lesům jako k jakémukoli jinému podniku se snažil na prosincovém zasedání Evropské rady v Bruselu změnit premiér Andrej Babiš. Podle Babiše Česko na summitu v Bruselu prosadilo, aby se pravidlo poničených lesů do budoucna netýkalo. Evropská komise by prý měla Česku zvýšené platby, které podle vlády zavinila nepředvídatelná změna přírodních podmínek, odpustit. "Vyplatil se nám konstruktivní přístup a vybojovali jsme pro Česko maximum možného," řekl po summitu premiér HN.

Skutečnost ale není tak optimistická. "Český premiér do závěrů Evropské rady prosadil jednu větu. Ta komisi mimo jiné vyzývá, aby přihlédla k obavám z růstu emisí z lesnictví a využívání půdy, způsobenými nepříznivými dopady změny klimatu. Jakým způsobem se k tomu ale komise postaví a jestli Česku zvýšené poplatky odpustí, teď není vůbec jasné," uvedl vysoce postavený úředník Evropské komise, který se zabývá životním prostředím, ale nepřál si být v záležitosti jmenován.

Klíčové rozhodnutí, zda Česko bude muset platit, či ne, však zřejmě padne už letos. Evropská komise totiž podle tiskového mluvčího pro oblast klimatu Lynna Rietdorfa letos v červnu navrhne revizi přístupu k inventuře emisí skleníkových plynů z lesů a půdy (má zkratku LULUCF z anglických výrazů Land use, Land use changes, Forestry). A právě její příští podoba bude podle společného stanoviska českých ministerstev životního prostředí a zemědělství, které je zřizovatelem Lesů ČR, pro Česko zásadní.

"Pokud se při vyjednávání revize nepodaří prosadit specifickou výjimku nebo kompenzaci pro Česko, tak je bohužel pravděpodobné, že bude muset vynaložit značné množství finančních prostředků na pokrytí schodku za období od roku 2021 do roku 2025," uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.

Česká republika nyní podle Pavlíny Horákové z Oddělení kanceláře předsedy vlády prosazuje, aby v případě kůrovcové kalamity bylo v maximální míře možné využít článku Nařízení Evropského parlamentu, který se právě zahrnutím emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy zabývá. "Článek umožňuje omezeně vyloučit emise způsobené škodlivými činiteli, jako jsou právě hmyzí škůdci, nad nimiž nemají členské státy kontrolu," míní Horáková.

Definitivní účet emisí za období 2021 až 2025 však bude podle mluvčího Evropské komise Rietdorfa hotov až v roce 2027. "Teprve k tomuto datu lze posoudit, zda členský stát splňuje požadavky. Do té doby by měla Česká republika společně s komisí pracovat na zlepšení situace českých lesů," uvedl mluvčí v odpovědi na otázku HN, zda Česko v budoucnu skutečně může počítat s dodatečnými náklady.

Jenže pět let ve vývoji lesů je podle expertů velmi krátká doba, aby bylo možné bilanci emisí změnit. Než paseky zarostou, bude trvat desítky let. Čeští lesníci měli podle vědců změnu předvídat a připravit se na ni. Že smrkové lesy nemají v době klimatické změny šanci přežít, varovali nejen čeští akademici už před více než dvaceti lety. Nestalo se nic. Ani v letech 2015 či 2016, kdy už kůrovec vítězil. "O tom, že smrkové monokultury se do období klimatické změny nehodí, protože je ohrožuje sucho a následně kůrovec, se ví od 90. let. Vědci to mnohokrát říkali, psali, a vždy byli oslyšeni. Pořád se dál sázely hlavně smrky. A i ty vysázené v 90. letech už sucho a kůrovec leckde dohnali," popsal původ problému nedávno profesor Hruška na webu Ekolist.

Kontraproduktivní dotace

Mnozí z expertů z akademické sféry, ale i z praxe navíc kritizují státní dotace podporující masivní kácení už často uschlých stromů, ze kterých už dávno kůrovec vylétl. Za ně už stát vyplatil kolem pěti miliard korun. "Dotace jen podporují těžbu už téměř bezcenného dříví. Například Lesy České republiky dostaly vloni dvě miliardy, aby mohly vyschlé kmeny vytěžit, a nyní velká část z nich leží na skladě, protože to dřevo nikdo nechce. A samozřejmě jen zhoršují naši bilanci oxidu uhličitého. Lepší pro přírodu i vzhledem k bilanci CO2 by bylo ty kmeny nechat na místě," uvedl profesor Miroslav Svoboda.