Při posledních volbách do sněmovny dostali STAN, lidovci a TOP 09 téměř stejný podíl hlasů. Mezi 5,18 a 5,80 procenta. Uplynuly necelé čtyři roky a lidovci a topka o něco klesly, zatímco STAN je téměř na trojnásobku. Jak se to stalo, že starostové až tak odskočili svým dvěma kumpánům z politického středu? Anebo obráceně, co udělali ti dva kumpáni jinak či přímo špatně, že se spíš propadají?

STAN může letos v říjnu odehrát jeden z nejzajímavějších volebních příběhů. Nejen proto, že je nyní v koalici s Piráty favoritem voleb, což znovu potvrdil aktuální průzkum agentury Median, podle kterého by toto uskupení získalo 27,5 procenta hlasů, kdežto ANO Andreje Babiše o tři procentní body méně.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Median nezveřejnil výsledek samostatných starostů, ale podle modelů agentury Kantar víme, že STAN by dnes volilo asi 13 procent voličů. To je třetí místo za Piráty a ANO a před SPD a ODS. Před několika málo lety nemyslitelné. Tehdy se STAN mnozí vysmívali jako přívěsku na TOP 09. Jde o skok, který se v Česku nevidí často.

Cesta STAN vzhůru je nenápadná. Zcela ji zastiňují dramata, která nám, aniž bychom o to stáli, přináší v době pandemie neschopná vláda Andreje Babiše a Jana Hamáčka. Ale starostové nám ukazují, že se i bez výrazné reklamy, bez sněmovních křiklounů, bez červených svetrů, dredů a čír na hlavách svých lídrů lze posouvat z kategorie stran „někde kolem pěti procent“ k těm s dvouciferným procentním ziskem.

A příběh STAN nám, voličům i politickým stranám a jejich stratégům také může docela dobře ukázat, co vlastně v Česku chce ten takzvaný středový volič. Protože je mnohokrát popsáno, čím se prosadil Andrej Babiš u svých voličů, víme, co funguje na těch 10 a kousek procenta voličů SPD, ale u středového voliče je to složitější. Protože i on je složitější. Část téhle skupiny tenduje k pravicovějším ekonomickým programům, část k levicovějším, část téhle části si to ani nepřizná, část se nedokáže rozhodnout... Středový volič není vždy obyvatelem většího města, neoplývá pokaždé humanitním vzděláním a zaměřením. A proto je schopen volit tu konzervativnější lidovce, tu liberálnější topku, tu praktičtější a místy levicovější Piráty, tu klidně ODS. A dnes z nějakého důvodu silně preferuje STAN. Proč vlastně? Je v tom nějaké schéma, návod pro ostatní?

Klíčovým faktorem současného úspěchu starostů byly samozřejmě poslední sněmovní volby. V těch se jim podařilo dostat se do sněmovny i bez TOP 09 a stali se značkou, kterou má smysl volit. Tento dojem pak STAN potvrdil o rok později v komunálních volbách. Měl nejvíce zvolených zastupitelů mezi stranami. A další zlom přišel loni v říjnu v krajských volbách. Už v červenci před nimi začal STAN stoupat v žebříčku volební popularity a poprvé se viditelně odpoutal od KDU-ČSL a TOP 09.

Doba byla před loňskými říjnovými volbami kvůli covidu a zběsilé marnosti vládních stran už dost napjatá. Většina opozice se pouštěla s ANO, ČSSD a KSČM do půtek, STAN se ale držel zpátky. Působil jako zdravě umírněný a rozumný hráč, což jsou kvality, které nejvíce ocení právě středový volič. Starostové nemají výrazně lepší program než nejbližší konkurence. Nemají výrazně charismatičtější lídry, to spíš naopak. Ale potenciálním voličům politického středu prostě vadí ze všech nejméně. Nevzbuzují tak negativní emoce. Dalším významným důvodem jejich současné popularity je to, že lidovci i topka jsou už jaksi vyzkoušení. Středový volič, který patří mezi největší hledače toho pravého v politické nabídce, si dnes chce vyzkoušet právě starosty. Dlouho byli stranou až druhé volby, ale nyní se stávají stranou té první.

Jsou neokoukaní, relativně noví ve velké politice, nebyli ještě ve vládě, nemají skandály, nejsou to žádní programoví fundamentalisté... Starostové působí vlastně až apoliticky. A to je v české politice také velmi žádaná devíza. Místní volič vlastně nemá politiky vůbec rád. Navíc pozici starosty považuje český volič za něco, co v politice patří k tomu málo zkaženému. I když je to do značné míry iluzorní. Straně složené ze „starostů“ ale tahle image velmi pomáhá.

A velmi pomáhá i spojení s Piráty. Mezi oběma partnery zatím dobře funguje „chemie“. Programově si vyhoví, doplní se, Piráti budou silní v Praze a velkých městech, STAN přinese hlasy středových voličů ze středně velkých měst nebo venkova. Koalice Piráti/STAN také funguje jako magnet na odpadlíky z druhé antibabišovské koalice ODS, lidovců a topky. Podle průzkumu agentury Kantar by asi šestina voličů koalice Spolu dala některé ze stran hlas, ale nedá kvůli odporu vůči jiné ze spolku. Proto tolik uprchlíků ke STAN a Pirátům.

STAN je zvláštní úkaz. Původně do něj vstupovali nespokojení členové ODS i ČSSD a dalších stran. To naznačovalo, že na sněmovní úrovni půjde o časovanou bombu, že se starostové brzy rozhádají, jako se to povedlo třeba Zeleným za Martina Bursíka. Šlo především o sdružení komunálních politiků, ti si řeší ve svých obcích kanalizace, opravy náměstíček nebo čistotu místních potoků. Ale vysoká politika v nich pak často odhalí velmi podivuhodné světonázory. Z prudkého leva do krajního prava nebo zcela mimo hřiště. Jenže hnutí starostů tenhle potenciální problém zvládlo ukočírovat. Vyhnulo se i mocenským půtkám obvyklým u jiných stran. Do sněmovny dovolilo kandidovat jen těm, kteří už prošli funkcemi v komunální politice, což odradilo mnoho politických veksláků, protože je to příliš pracná a zdlouhavá cesta. A pomohlo i spojení s TOP 09 na několik let. To hnutí přece jen poněkud ideově ukotvilo. Extrémnější politici neměli takovou chuť ani možnost se projevovat.

Dohromady jde o zajímavý mix kvalit a okolností, ze kterého by si mohl leckdo v tom přeplněném politickém středu vzít ponaučení. Starostům se vyplatilo nevést s Babišem souboje jeho zbraněmi – marketingem, nekonečným dohadováním v televizních debatách a reagováním na kdejaký výrok. V klidnějších dobách to může být handicap. Volič, středového nevyjímaje, je často rád burcován a vnímá spíš bojový pokřik než rozumné argumenty. Ale pro tak dramatické období, kterým právě Česko prochází, je klidná síla STAN evidentně účinnou strategií úspěchu.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru