Kryptoměny čelí dalšímu propadu. Bitcoin, nejcennější z řady kryptoměn, v pondělí spadl poprvé od května pod hranici 32 tisíc dolarů, odpoledne kolem 13:30 si podle serveru Coindesk připisoval dokonce hodnotu 31 762 dolarů (zhruba 682 tisíc korun). To je zhruba polovina z dubnového maxima, které se vyšplhalo až k téměř 65 tisícům dolarů. V průběhu odpoledne cena bitcoinu oscilovala nad 32 tisíci.

Bitcoin ale není jediný, v pondělí padají i další digitální měny. Například ethereum se poprvé po měsíci propadlo pod dva tisíce dolarů, za 24 hodin ztrácí až osm procent. Zahraniční weby za hlavní důvod propadu považují především další restrikce čínských úřadů proti světu kryptoměn.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle amerického webu CNBC Čína zintenzivňuje své tažení proti těžařům bitcoinu. Řada „dolů“ v jihočínské provincii S’-čchuan v neděli na pokyn úřadů zastavila svoji těžbu. Americké médium se přitom odkazuje na komunistickou stranou podporovaný plátek Global Times, který odhaduje, že v nespecifikované dohledné době ukončí provoz více než 90 procent čínských těžařů.

Jeden z nich, šéf společnosti BankLedger Shentu Qingchun, čínskému listu řekl, že si těžaři budou muset najít nová působiště. „Čínští těžaři se budou moci sjednotit a hromadně se přesunout do Severní Ameriky nebo Ruska,“ uvedl.

Jedna z čínských logistických firem z Kantonu zároveň CNBC potvrdila, že převáží letecky tři tisíce kilogramů těžařských počítačů z Číny do USA. A údiv vzbudila i velmi nízká cena – za kilogram nákladu v přepočtu 9,37 dolaru.

„Viděli jsme, jak rychle s kryptoměnami zatočilo Turecko, a nyní sledujeme, jak se do toho výrazně pustila Čína. Bude docházet k dalším regulacím ze strany centrálních institucí. Zvláště u autoritativnějších režimů lze očekávat, že si do transferu a obchodu s kryptoměnami nenechají mluvit. Budou detailněji kontrolovat veškeré finanční toky a spíše půjdou cestou e-měn, jako je e-jüan,“ komentuje pro HN hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, podle kterého se budou objevovat další země, jež budou chtít usměrňovat trh krypta.

Čína je přitom s kryptoměnovým trhem velmi provázaná. Podle odhadu Univerzity v Cambridgi se v zemi k loňskému dubnu vytěžilo 65 procent světové produkce bitcoinů. Kromě vytěžení velkých objemů bitcoinu se v Číně řada projektů s měnou souvisejících rozjížděla, vznikl tam i hardware s těžbou spojený. Propojení Číny a kryptosvěta se ale natrhává. „Trh už ví, že je čínský režim vůči kryptoměnám nepřátelský, ačkoliv je pro ně stále významný. A je zřejmé, že Čínu můžeme pomalu odepsat. Její vliv bude s dalšími restrikcemi proti světu kryptoměn stále klesat,“ dodává Křeček.

Hon na kryptoměny trvá v Číně již delší dobu. Například trojice úřadů, které dohlíží na finanční trh, v květnu zakázala finančním domům a platebním institucím poskytovat služby spojené s kryptoměnami.

Jednotlivé čínské provincie jsou navíc pod tlakem Pekingu, aby snížily svou energetickou náročnost. Z většiny, jako například z Vnitřního Mongolska, Jün-nanu nebo Sin-ťiangu, byli kryptoměnoví těžaři vytlačeni kvůli závislosti těchto regionů na uhelných elektrárnách. Navíc země chce být do roku 2060 uhlíkově neutrální.  Těžba se proto přesunula do provincie S’-čchuan s vodní elektrárnou, tedy čistší a obnovitelnou formou energie. Už ale ani ona nevydržela nátlak čínských vládních úřadů.

Ekonom Guan Dabo pro web britského deníku Financial Times uvedl, že přerozdělení těžařů na místo s čistší energií bylo pouze dočasným kompromisem. „Bitcoinová těžba nečiní nic dobrého pro národní ekonomický nebo sociální rozvoj. Zároveň spotřebovává hodně elektřiny, která by mohla být použita k jiným účelům. Zejména v době, kdy provincie čelí nedostatku elektřiny,“ řekl Dabo pro FT.