Na evropských rychlotratích se začínají rozmáhat nízkonákladové rychlovlaky. Ty podobně jako levné aerolinky nabízí nízké ceny základních jízdenek, za všechno „navíc“ si pak cestující připlatí. Nejnovější nízkonákladový rychlovlak Avlo vyjíždí od středy na trasu mezi Barcelonou a Madridem.

Cestující láká na jízdenky od sedmi eur, tedy v přepočtu 179 korun. Stejná cesta klasickým rychlovlakem AVE stojí 40 až 150 eur. Na rozdíl od něj si v novém vlaku cestující připlácí za doplňkové služby: přeprava většího zavazadla stojí deset eur (v přepočtu 255 korun), výběr konkrétního místa k sezení pak dalších osm eur (204 korun).

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Vlaky pojedou po úplně stejné, pět set kilometrů dlouhé trati Barcelona–Madrid jako jejich dražší alternativy. Cestující se svezou rychlostí 300 kilometrů za hodinu. Ve vozech jsou pouze sedadla druhé třídy, chybí rovněž restaurační vůz. Nové spoje provozuje státní dopravce Renfe. Ten do svých vlaků Avlo umístí 438 sedadel, o pětinu víc, než měl v soupravě stejného typu dosud.

Nízkonákladový vlak je zatím pro dopravce spíše experimentem. „Chceme si nový koncept vyzkoušet a lépe poznat trh,“ řekl loni deníku El País při přípravách projektu šéf španělských drah Renfe Isaías Táboas. Během pár let se chce dostat zhruba na milion cestujících ročně. Do budoucna nevyloučil, že s nízkonákladovou značkou expandují do zahraničí, například do Francie.

Státní Renfe novými, levnými vlaky sám reaguje na zahraniční konkurenci. Vlaky francouzské státní SNCF pod značkou Ouigo začaly na zmíněné trati mezi Barcelonou a Madridem jezdit letos v květnu. Využívají přitom stejný nízkonákladový model – nejlevnější jízdenky prodávají za devět eur, tedy v přepočtu 230 korun.

Evropský železniční trh tak prochází největší změnou za poslední roky. V rámci takzvaného procesu liberalizace přicházejí státní dopravci v jednotlivých zemích o monopol a začínají jim konkurovat jiné společnosti. Podobný vývoj nastal u leteckých společností v Evropě v devadesátých letech. Postupně se začaly rozvíjet nízkonákladové aerolinky a třeba největší z nich – irský Ryanair – dnes přepravuje vícr cestujících než třeba tradiční Lufthansa či British Airways.

Ve Francii se levné vlaky chytly a nahradily část TGV

Nejstarší nízkonákladový rychlovlak pochází z Francie. Šéf SNCF Guillaume Pepy v roce 2013 přišel s myšlenkou nabídnout levnější verzi rychlovlaku TGV pod zmíněným názvem Ouigo. „Nové vlaky cílí na čtyři miliony Francouzů, kteří by jinak měli v plánu jet svým autem,“ řekl tehdy Pepy agentuře AFP.

Firma předělala vlaky TGV tak, že místo dřívějších 508 sedadel jich tam vměstnala 644. V soupravě rovněž chybí restaurační vůz či první třída. Některé spoje navíc kvůli nižším poplatkům správci kolejí míří místo hlavních nádraží na menší stanice mimo centrum.

Francouzi u nízkonákladových vlaků rovněž připravili jízdní řády tak, aby vlaky trávily co nejméně času ve stanicích a depech. Inspirovali se rovněž u nízkonákladových aerolinek – zatímco většina dopravců nechává své letadlo stát na zemi asi hodinu, nízkonákladový Ryanair plánuje mezi jednotlivými lety jen 25 minut dlouhé pauzy na zemi.

Levné vlaky výměnou za nižší komfort Francouzi přijali. Z 1,5 milionu cestujících v roce 2013 jejich počty do roku 2018 narostly na 13 milionů. Levnější verze dokonce nahradila některé tradiční spoje TGV.

Nízkonákladový vlak jezdí i mezi Bruselem a Paříží. Pod značkou Izy ho provozují v rámci společného podniku belgické a francouzské dráhy. Ceny jízdenky začínají na deseti eurech, tedy v přepočtu na 255 korunách.

Konkurence snížila ceny jízdenek i v Česku

Zatímco cenová válka na španělské železnici začíná až teď, Češi už podobný souboj dopravců znají. V Česku sice vlaky jezdí poloviční rychlostí než na zmíněné trati mezi španělským Madridem a Barcelonou, ceny jsou zde ale výrazně nižší. Za levné jízdenky Češi vděčí mimo jiné konkurenci tří dopravců – státních Českých drah a soukromého RegioJetu a Leo Expressu.

Zatímco do roku 2011 si České dráhy za jízdenku z Ostravy do Prahy účtovaly 432 korun, po vstupu RegioJetu se cena snížila často na méně než 300 korun. Před rokem 2011 navíc většina vlaků Českých drah nenabízela vysoký komfort – wi-fi či zásuvky byly výjimkou a ani klimatizace nebyla zdaleka standardem.

V Česku neznamenal příchod konkurence jen snížení cen, ale i zvýšení komfortu. Nově příchozí RegioJet začal nabízet občerstvení zdarma. Později firma zavedla i třídu low cost, kde vozí cestující staršími vagóny bez zásuvek za často ještě nižší ceny než zmíněných 300 korun.

Na trať později vstoupil i další soukromý dopravce Leo Express, který po omezenou dobu nabízel jízdenky mezi Prahou a Ostravou od 100 korun.

Dopravci z Česka v příštích letech chtějí otvírání evropského trhu využít a zaútočit na své zahraniční konkurenty. Jak uvedl oborový server Zdopravy.cz, RegioJet plánuje expandovat do zahraničí a rozjet deset nových linek napříč Evropou, například z Prahy do Bruselu či z Vídně do Varšavy.